Pod Hněvínem znovu vyrůstají vinice
Na vinice, každoročně obtěžkané tunami bílých i modrých hroznů, se změnily
desítky hektarů výsypek po bývalých hnědouhelných dolech na Mostecku. Nejstarší
réva tam roste už čtvrt století. Její zelené keře ohleduplně zajizvují rány,
které tam krajině zasadila těžba uhlí. Největší vinice jsou v Čepirozích a v
Rudolicích. Každá z nich má 35 hektarů. Rodí modré hrozny Zweigeltrebe a bílý
Rýnský ryzlink. Vyrábějí se z nich vína sudová, známková, archivní a také vína
košer. Za každou lahví stojí zarputilost vinaře Ivana Váni. Když před 26 lety
vinice na chudé, jílovité půdě výsypek zakládal, mnoho lidí v jeho snažení
nevěřilo. Réva se nakonec severočeským podmínkám přizpůsobila. \"S pěstováním na
rekultivovaných pozemcích jsem neměl žádné zkušenosti. Ale začínal jsem jako
mladý, kdy člověk věří všemu, co si vezme do hlavy,\" říká mostecký vinař Ivan
Váňa. Nyní má jeho podnik České vinařství Chránce 74 hektarů vinic a je
největším pěstitelem vinné révy v Čechách. Přibližně polovinu plochy tvoří
rekultivované výsypky. Ivan Váňa nezakládá vinice jen na výsypkách, ale přichází
i do míst, kde réva rostla před staletími. Zatím poslední vinice vzniká na
příkrém svahu pod mosteckým hradem Hněvín. Až se na terasách svahu rozroste,
uvidí dílo mosteckých vinařů každý, kdo projíždí hornickým městem. Čtvrtinu
loňské úrody hroznů firma prodala, zbytek zpracovala při výrobě vína. U
špičkových odrůd se podařilo získat 30 až 40 hektolitrů moštu z hektaru. Část
produkce je archivována. Ve sklepích mosteckého děkanského kostela je tak
uskladněno na 30 tisíc lahví. Specialitou Váňova vinařství je víno košer. Za
zavřenými dveřmi ho v Mostě vyrábějí ortodoxní Židé. Vína se od sklizně nesmí
dotknout pohan, křesťan, bezvěrec ani žena. Výroba košer vína je rituál starý
snad čtyři tisíce let. Každý rok si ho Židé z Mostu odvážejí na 50 tisíc lahví.
Vína z mosteckých výsypek se nevyrábějí jen pro Abrahámovy potomky. Vinařství ze
severu Čech se podařilo proniknout i do obchodní sítě. Vína z rekultivací
dostala celou řadu ocenění. Možná proto, že co hroznům na severu nedá slabší
slunce, to jim vynahradí čas. Zatímco Morava podle Váni sklízí už v září,
mostecké vinobraní klidně počká i do listopadu. Pak prý má víno ze severu i
dostatek cukru. ZDROJ: HN Region
Na vinice, každoročně obtěžkané tunami bílých i modrých hroznů, se změnily desítky hektarů výsypek po bývalých hnědouhelných dolech na Mostecku. Nejstarší réva tam roste už čtvrt století. Její zelené keře ohleduplně zajizvují rány, které tam krajině zasadila těžba uhlí.
Největší vinice jsou v Čepirozích a v Rudolicích. Každá z nich má 35 hektarů. Rodí modré hrozny Zweigeltrebe a bílý Rýnský ryzlink. Vyrábějí se z nich vína sudová, známková, archivní a také vína košer. Za každou lahví stojí zarputilost vinaře Ivana Váni. Když před 26 lety vinice na chudé, jílovité půdě výsypek zakládal, mnoho lidí v jeho snažení nevěřilo. Réva se nakonec severočeským podmínkám přizpůsobila.
\"S pěstováním na rekultivovaných pozemcích jsem neměl žádné zkušenosti. Ale začínal jsem jako mladý, kdy člověk věří všemu, co si vezme do hlavy,\" říká mostecký vinař Ivan Váňa. Nyní má jeho podnik České vinařství Chránce 74 hektarů vinic a je největším pěstitelem vinné révy v Čechách. Přibližně polovinu plochy tvoří rekultivované výsypky. Ivan Váňa nezakládá vinice jen na výsypkách, ale přichází i do míst, kde réva rostla před staletími. Zatím poslední vinice vzniká na příkrém svahu pod mosteckým hradem Hněvín. Až se na terasách svahu rozroste, uvidí dílo mosteckých vinařů každý, kdo projíždí hornickým městem.
Čtvrtinu loňské úrody hroznů firma prodala, zbytek zpracovala při výrobě vína. U špičkových odrůd se podařilo získat 30 až 40 hektolitrů moštu z hektaru. Část produkce je archivována. Ve sklepích mosteckého děkanského kostela je tak uskladněno na 30 tisíc lahví.
Specialitou Váňova vinařství je víno košer. Za zavřenými dveřmi ho v Mostě vyrábějí ortodoxní Židé. Vína se od sklizně nesmí dotknout pohan, křesťan, bezvěrec ani žena. Výroba košer vína je rituál starý snad čtyři tisíce let. Každý rok si ho Židé z Mostu odvážejí na 50 tisíc lahví.
Vína z mosteckých výsypek se nevyrábějí jen pro Abrahámovy potomky. Vinařství ze severu Čech se podařilo proniknout i do obchodní sítě. Vína z rekultivací dostala celou řadu ocenění. Možná proto, že co hroznům na severu nedá slabší slunce, to jim vynahradí čas. Zatímco Morava podle Váni sklízí už v září, mostecké vinobraní klidně počká i do listopadu. Pak prý má víno ze severu i dostatek cukru.
ZDROJ: HN Region
Sdílet článek na sociálních sítích