V Česku se bude vyrábět kvasný líh z obilí
Prvních několik firem chce v nejbližších letech investovat stovky miliónů korun
do výroby kvasného lihu (bioetanolu) z obilí, který se používá jako příměs do
benzínu. Při spalování benzínu s příměsí kvasného lihu totiž nevzniká síra a
benzín tak má proti klasickým pohonným hmotám nižší podíl oxidu uhličitého a
oxidů dusíku. Spotřeba obilí na výrobu kvasného lihu může pomoci zemědělcům
využívat půdu, kterou by jinak museli přestat obdělávat kvůli přebytku
zemědělské produkce. Ministerstvo zemědělství tak počítá s tím, že by se díky
výrobě bioetanolu mohlo dál obdělávat až dvě stě čtyřicet tisíc hektarů půdy.
Jenom na jihu Moravy chce krajský úřad podpořit pěstování obilí k výrobě této
suroviny na ploše šedesát tisíc hektarů. \"Jde o půdu, která by se postupně
přestala obdělávat,\" řekl náměstek jihomoravského hejtmana Antonín Kment.
Výrobu kvasného lihu chce podpořit také vláda, která počítá s tím, že už za tři
roky bude země schopna pokrývat vlastní spotřebu bioetanolu. Při této výrobě
najde podle Ministerstva zemědělství práci přímo až třináct set lidí a dalších
dvanáct tisíc pak bude zaměstnáno v navazujících průmyslových odvětvích. Zájem o
výrobu bioetanolu už projevili první investoři. Postavit lihovar, kde by se
kvasný líh vyráběl, chce do dvou let například brněnská společnost GPM
Engineering ve Skalici nad Svitavou. Stavba lihovaru má podle Petra Macků ze
společnosti GPM stát kolem sedmi set miliónů korun a zpočátku by lihovar mohl
zpracovávat až čtyři sta padesát tun obilí denně. Příští rok chce začít se
stavbou lihovaru v Litvínově o roční kapacitě sedmdesát tisíc tun společnost
N&S&N Consultants. Od zemědělců by měla ročně vykoupit dvě stě čtyřicet tisíc
tun pšenice. Provoz na výrobu kvasného lihu plánuje postavit rovněž firma
Bioferm na Kolínsku. Počítá, že za rok by od pěstitelů odebrala kolem dvě stě
tisíc tun obilí. Nový závod na výrobu bioetanolu chce zatím neznámý investor
postavit také u Hustopečí na Břeclavsku. \"Už tu jednala realitní kancelář,
která zastupuje zatím neznámého investora. Rozhodli jsme se nabídnout část
městských pozemků k prodeji, velice bychom podobnou výrobu uvítali, pro
zemědělce by to bylo výhodné,\" řekl starosta Hustopečí Jiří Teplý. Systém
využití bioetanolu funguje v mnoha zemích světa, kde je podporován dotacemi od
státu nebo daňovými úlevami jako součást politiky využívání domácích zdrojů.
Nizozemsko například vyrábí kvasný líh v objemu tři sta tisíc hektolitrů.
\"Spojené státy spotřebují k palivovým účelům ročně přes čtyřicet tisíc
hektolitrů zemědělského bioetanolu,\" napsala na internetových stránkách Lucie
Kunteová z Výzkumného ústavu cukrovarnického v Praze. Program výroby bioetanolu
pro přimíchávání do benzínů a nafty a taky možnosti dotací už schválila vláda.
Na základě přijetí Kjótského protokolu a směrnic Evropské unie se Česko totiž
zavázalo mimo jiné vyrábět do roku 2005 dvě procenta a do roku 2010 téměř šest
procent paliv z obnovitelných zdrojů. ZDROJ: Podniky a trhy
Prvních několik firem chce v nejbližších letech investovat stovky miliónů korun do výroby kvasného lihu (bioetanolu) z obilí, který se používá jako příměs do benzínu. Při spalování benzínu s příměsí kvasného lihu totiž nevzniká síra a benzín tak má proti klasickým pohonným hmotám nižší podíl oxidu uhličitého a oxidů dusíku.
Spotřeba obilí na výrobu kvasného lihu může pomoci zemědělcům využívat půdu, kterou by jinak museli přestat obdělávat kvůli přebytku zemědělské produkce. Ministerstvo zemědělství tak počítá s tím, že by se díky výrobě bioetanolu mohlo dál obdělávat až dvě stě čtyřicet tisíc hektarů půdy. Jenom na jihu Moravy chce krajský úřad podpořit pěstování obilí k výrobě této suroviny na ploše šedesát tisíc hektarů.
\"Jde o půdu, která by se postupně přestala obdělávat,\" řekl náměstek jihomoravského hejtmana Antonín Kment.
Výrobu kvasného lihu chce podpořit také vláda, která počítá s tím, že už za tři roky bude země schopna pokrývat vlastní spotřebu bioetanolu. Při této výrobě najde podle Ministerstva zemědělství práci přímo až třináct set lidí a dalších dvanáct tisíc pak bude zaměstnáno v navazujících průmyslových odvětvích.
Zájem o výrobu bioetanolu už projevili první investoři. Postavit lihovar, kde by se kvasný líh vyráběl, chce do dvou let například brněnská společnost GPM Engineering ve Skalici nad Svitavou. Stavba lihovaru má podle Petra Macků ze společnosti GPM stát kolem sedmi set miliónů korun a zpočátku by lihovar mohl zpracovávat až čtyři sta padesát tun obilí denně.
Příští rok chce začít se stavbou lihovaru v Litvínově o roční kapacitě sedmdesát tisíc tun společnost N&S&N Consultants. Od zemědělců by měla ročně vykoupit dvě stě čtyřicet tisíc tun pšenice. Provoz na výrobu kvasného lihu plánuje postavit rovněž firma Bioferm na Kolínsku. Počítá, že za rok by od pěstitelů odebrala kolem dvě stě tisíc tun obilí.
Nový závod na výrobu bioetanolu chce zatím neznámý investor postavit také u Hustopečí na Břeclavsku. \"Už tu jednala realitní kancelář, která zastupuje zatím neznámého investora. Rozhodli jsme se nabídnout část městských pozemků k prodeji, velice bychom podobnou výrobu uvítali, pro zemědělce by to bylo výhodné,\" řekl starosta Hustopečí Jiří Teplý.
Systém využití bioetanolu funguje v mnoha zemích světa, kde je podporován dotacemi od státu nebo daňovými úlevami jako součást politiky využívání domácích zdrojů. Nizozemsko například vyrábí kvasný líh v objemu tři sta tisíc hektolitrů.
\"Spojené státy spotřebují k palivovým účelům ročně přes čtyřicet tisíc hektolitrů zemědělského bioetanolu,\" napsala na internetových stránkách Lucie Kunteová z Výzkumného ústavu cukrovarnického v Praze.
Program výroby bioetanolu pro přimíchávání do benzínů a nafty a taky možnosti dotací už schválila vláda. Na základě přijetí Kjótského protokolu a směrnic Evropské unie se Česko totiž zavázalo mimo jiné vyrábět do roku 2005 dvě procenta a do roku 2010 téměř šest procent paliv z obnovitelných zdrojů.
ZDROJ: Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích