Přednost má prodej půdy, říkají odborníci

Na takzvané pozemkové úpravy, které umožňují připravit státní půdu k prodeji, je potřeba podle odborníků zhruba 1,5 miliardy korun ročně. Zatím je však k mání sotva polovina této sumy. Odborníci proto doporučují, aby se zdroje čerpaly především z Pozemkového fondu. Ten sice ze svých příjmů vydal mimořádně už přes 4,5 miliardy korun, ale většina těchto výdajů neměla s pozemky nic společného. \"Je nesmysl, když peníze z fondu jdou třeba na dotace vývozu mléčných přebytků. Na druhé straně pak chybí na pozemkové úpravy. Fond se přitom má starat především o přípravu státních pozemků k prodeji,\" říká tajemník Asociace soukromého zemědělství Michal Pospíšil. Podle ředitele Ústředního pozemkového úřadu Jiřího Hladíka je tento rok na pozemkové úpravy zhruba 700 miliónů korun. \"Podle našich propočtů je ale potřeba aspoň 1,5 miliardy ročně, abychom celý proces během příštích let vůbec dokončili,\" říká. Cílem pozemkových úprav je přitom sladit v určité oblasti zájmy ekologické s podnikatelskými, podle toho vyčlenit pozemky k použití a přitom respektovat vlastnické vztahy. Součástí úprav je i zjišťování, které pozemky jsou skutečně státní a je možné je prodat, či třeba výměna těchto pozemků za jiné, když chce vlastník své rozdrobené pozemky scelit. \"Pozemkové úpravy jsou vlastně nezbytné proto, aby určily budoucí tvář venkova,\" vysvětluje ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha. Pozemkový fond, jenž má za úkol prodat státní půdu během příštích sedmi let, ovšem sám nerozhoduje o tom, zda peníze za již prodanou půdu vydá stát na pozemkové úpravy, či na něco jiného. O těchto výdajích rozhoduje sněmovna na návrh vlády či prezídia fondu. Ministr zemědělství Jaroslav Palas, jenž je také v čele prezídia fondu, s urychlením prodeje půdy souhlasí. Považuje za správné i to, aby na přípravu privatizace a pozemkové úpravy šlo více peněz právě z Pozemkového fondu. \"To by bylo skutečně systémové řešení. Připouštím, že teď je situace jiná - ale je to kvůli ekonomickému stavu celého zemědělství. Mimořádné peníze z fondu, třeba na krytí povodňových škod, ale i dotace vývozu mléka, jsme potřebovali, jinde se najít nedaly,\" tvrdí ministr. Tajemník Agrární komory Jan Záhorka dodává: \"Když je zemědělství v krizi, tak nezbývá, než potíže hasit třeba i nesystémovými výdaji. Těch celkových 4,5 miliardy korun, které fond zemědělství poskytl, obor stejně nevytrhlo.\" Sám Palas ovšem tvrdí, že do budoucna půjde z fondu na pozemky více peněz. \"Agrární systém Evropské unie ani neumožní, abychom z těchto zdrojů dotovali zemědělské podnikatele tak, jako dosud,\" přiznává. ZDROJ: Podniky a trhy