zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Bývalá skládka Brno - Černovice - jedna z nejvážnějších ekologických zátěží v Jihomoravském kraji

07.10.2003
Odpady
Bývalá skládka Brno - Černovice - jedna z nejvážnějších ekologických zátěží v Jihomoravském kraji
Bývalá skládka všech možných odpadů v Brně - Černovicích stále čeká na definitivní řešení svého neutěšeného stavu. Najde se někdo, kdo konečně bývalou skládku učiní alespoň relativně bezpečnou pro její okolí?
Jedna z největších starých ekologických zátěží na území Jihomoravského kraje, bývalá městská skládka v Brně - Černovicích je stále nebezpečnou časovanou ekologickou bombou, která podle názoru některých není již daleko k nekontrolovanému \"výbuchu\". Alespoň částečný zásah „pyrotechnika“ zdá se být nutným. Skládka v Brně - Černovicích vznikla na místě bývalých těžeben písků v části oblasti dnes magistrátem pracovně nazývané „černovická terasa“ . Často živelné skládkování všeho možného včetně toxických materiálů (např. barelů s barvami, čistírenských a jiných různých kalů atp.) zde probíhalo údajně od II. světové války, některé prameny uvádějí už i období po I. světové válce. V období 70.-átých let měla tato městská skládka stavební povolení, ale její rozsah pravděpodobně již tehdy překonal stanovené hranice. Nikdo si ji však netroufal uzavřít, neboť by nebylo kam odvážet některé odpady z brněnských strojírenských podniků. Provozovateli skládky byly podle archívních stop postupně různé organizace, namátkou údajně např. Technická a zahradní správa města Brna (v 90.-átých letech v likvidaci již bez skládky), potom již jenom poměrně malé části JZD Mír, ZD Mír, AGRO Brno Tuřany a v severní části Státní statek Brno a později Pískovna Černovice. Situaci zkomplikovala i skutečnost, že v devadesátých letech, se začaly některé pozemky v prostoru skládky vydávat jejich bývalým vlastníkům, kteří tak vlastně získali znehodnocené pozemky a postupně si začali stěžovat na MMB a na tento stav. Další komplikací byly již dříve stanovené dobývací prostory, které se jenom postupně dařilo odvolávat a plány uzavírky těchto, které dle původních rozhodnutí ještě v devadesátých letech předpokládaly využití bývalých těžeben jako skládek komunálního odpadu!!! Zvyšoval se také tlak na komerční využití prostoru, protažení inženýrských sítí atp. Měští geologové na Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna se zasadili ve spolupráci s komisí životního prostředí města v 90-átýc letech o vybudování rozsáhlého monitorovacího systému podzemních vod v okolí skládky a pravidelný monitoring těchto vod. Též byla proveden poměrně rozsáhlý ekologický audit prostoru a analýza rizik, které jasně ukázaly rizika vyplývající ze situace. Je nutno poznamenat, že tento tyto studie občas narážely na nepochopení jejich smyslu ze strany některých nadřízených těchto pracovníků. Na konci devadesátých let došlo ze strany města ve spolupráci s odborníky z GEOtestu Brno k pokusu o získání prostředků z fondů EU ISPA, bohužel však nakonec bylo od tohoto záměru prozatím ustoupeno. Pravdou také je, že odhadované náklady na alespoň základní sanaci celé několikakilometrové skládky již tehdy dosahovaly závratné částky několika stovek milionů Kč. Skutečností je, že monitoringy vod prováděné v té době hydrogeologem RNDr.Václavem Valešem CSc.v okolí skládky poukázaly na nebezpečí jejich kontaminace látkami typu BTX, NEL a dalšími nebezpečnými polutanty. Na začátku nového tisíciletí došlo bohužel k omezení prostředků vyčleňovaných na sledování kvality těchto vod a situace se tak stala po určitou dobu neznámou. Až snad údajně v tomto roce byl proveden omezený monitoring, jehož výsledky by měly snad v dohledné době být k dispozici. Škoda také je, že nebylo zatím využito možnosti depozice kvalitních jílů z ražby kolektorů a průzkumných štol tunelů v prostoru bývalé skládky pro využití jako těsnící vrstvy. Na závěr této neradostné historie je nutné snad jenom poznamenat, že skládka leží v těsné blízkosti koridoru artéských vod, které by se měly chránit jako oko v hlavě coby vzácně čistý zdroj pitné vody vysoké kvality a rozhodně by se nemělo dopustit jeho znehodnocení. To by měli mít na paměti všichni, kteří v současné době rozhodují o finačních prioritách města Brna a alespoň trochu jim záleží na ochraně životního prostředí. Stranou snahy o řešení situace a získání prostředků by rozhodně neměli zůstat ani současní těžaři, krajský úřad, MŽP a další orgány ochrany životního prostředí včetně neziskového sektoru a firem zabývajících se problematikou této skládky. Menší výdaje v ekologii vynaložené nyní bohužel mohou znamenat několikanásobně vyšší výdaje vynaložené v budoucnu. Zdroj: Enviweb, studie objednané OŽP MMB v letech 1992 - 2000
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
14
11. 2017
14.11.2017 - Seminář, školení
Hradec Králové,
Hotel Tereziánský dvůr
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí