Agrární politika není příkazem, ale potřebou

Bruselský agrární komisař Franz Fischler je přesvědčen, že letos přijatou reformu zemědělské politiky nebude už unie měnit - i když okolní svět kritizuje příliš vysoké dotace a ochranu trhu. \"Rozhodně teď nezačneme o reformě znovu diskutovat,\" řekl komisař. hn: Není třeba reformu prohloubit proto, že některým rozvojovým zemím připadala tak nedostatečná, až kvůli ní ztroskotalo jednání Světové obchodní organizace WTO? Považujeme naše ústupky za dostatečně významné. A jedno je důležité především pro kandidátské země, jejichž produkční dotace se budou po vstupu až postupně vyrovnávat farmářům patnáctky. Konference WTO poprvé otevřela problém i těchto dotací, čili nejen obchodních subvencí nebo ochrany trhu. Kdybychom chtěli požadavku některých zemí vyhovět, tak bychom po rozšíření nemohli na tuto oblast peníze přidávat. My přitom nehodláme měnit podmínky pro nové členy, které byly už dříve vyjednány. Jiná věc je, že se chystáme ještě reformovat některé sektory, například trh s cukrem. Ale zásadní změny jsou už obsaženy v přijaté reformě. hn: Někteří ekonomové ovšem tvrdí, že takzvaná Společná zemědělská politika EU je přežitkem. Umíte si představit unii bez ní? Tato politika není nějakým příkazem shůry, jímž se musíme řídit, ale vychází z potřeb farmářů i spotřebitelů. Dokud potrvají tyto objektivní potřeby - péče o životní prostředí, větší pohodlí zvířat, zdravotní bezpečnost a kvalita potravin, tak dlouho budeme společnou politiku potřebovat. hn: Mají v evropském zemědělství perspektivu spíše velké firmy, nebo podniky typu rodinných farem? Není to černobílé, v unii jsou firmy velké i malé. Důležité je, jaké můžeme poskytovat podmínky, ovlivňující vývoj. Na jednu stranu nemáme důvod říkat, že budeme podporovat velké podniky. To má totiž významné sociální dopady. Na druhou stranu netvrdíme, že současná struktura je navždy. Srovnáme-li produktivitu výroby obilí před dvaceti lety a dnes, vidíme pokrok, dosažený i díky změně podnikatelské struktury. hn: Může se unie ubránit používání takzvaných geneticky modifikovaných plodin (GMO), jež kvůli vyšší produktivitě prosazují hlavně USA? Dáváme svobodu v rozhodnutí jak farmářům, tak spotřebitelům. Je přitom mnohem snazší, aby příslušná pravidla zaváděly jednotlivé země podle svých podmínek, než je určovat za celou unii. ZDROJ: Podniky a trhy