Ačkoli ekofarma má být proti BSE chráněna, nemoc se objevila i tam
Ekologický certifikát má farma ze Záblatí na Prachaticku, kde se objevilo
podezření na výskyt BSE u jedné krávy. Odborníci tvrdí, že jde zřejmě o první
případ, kdy se nemoc s největší pravděpodobností objevila i ve stádu chovaném
ekologickým způsobem. ČESKÉ BUDĚJOVICE - Doslova útok zákazníků na své farmy
zažili před dvěma roky ekologičtí zemědělci. Lidé totiž kvůli výskytu nemoci
šílených krav a jiných podobných chorob chovných zvířat v západní Evropě
přestávali důvěřovat průmyslovým velkochovům a začali se s důvěrou obracet na
sedláky, kteří chovají skot a drůbež ve stejných podmínkách jako jejich předci.
Tedy bez umělého přikrmování z cizích zdrojů, s vyšší výměrou pastvin a pobytem
zvířat na čerstvém vzduchu. Pokud se ale zítra potvrdí podezření na BSE u jedné
krávy na zemědělské usedlosti v Záblatí na Prachaticku, mýtus o naprostém
bezpečí ekologických farem zřejmě padne. Sedlák, jemuž stádo patří, totiž
vlastní ekologický certifikát. \"Právě jsem si říkal, co asi nastane, až BSE
postihne také stádo jednoho z nás,\" řekl LN vlastník ekofarmy ve Chvalšinech na
Českokrumlovsku Vlastimil Kamír. Důvěra některých zákazníků k ekofarmám jde
podle něj v mnoha případech tak daleko, že si lidé hlídají, až příslušný sedlák
odveze zvíře na jatka, a nakupují pak maso přímo z jatek. \"Většinou ale jde o
zákazníky, kteří mě důvěrně znají a věří mi. Takže se snad úbytku zákazníků i po
výskytu BSE na jiné ekologické farmě nemusím obávat,\" doufá sedlák. Opatření
proti BSE jsou preventivní Jedna věc je podle něj jistá. Možnost výskytu nemoci
šílených krav také na ekofarmách byla dosud jen málo pravděpodobná a podezření
na onemocnění krávy v Záblatí odborníky překvapilo. \"Je to skutečně záhada.
Přenos BSE ale zůstává v mnoha ohledech záhadou i pro vědce,\" tvrdí Kamír.
Sedlák ze Záblatí je nejen vlastníkem ekologického certifikátu, ale i jedním z
vůbec nejlépe hodnocených chovatelů skotu v kraji. Mýtus o tom, že ekofarma je z
hlediska možného výskytu BSE naprosto bezpečná, vyvracejí i zástupci Agrární
komory ČR. Podobně jako Kamír tvrdí, že všechny otázky kolem výskytu BSE věda
ještě zdaleka nerozluštila. \"Tohle neštěstí může opravdu potkat každého
zemědělce. Důležité ale je, že veterinární kontrola u nás funguje na takové
úrovni, aby dokázala zabránit prodeji masa z nakažených zvířat,\" řekl LN
tajemník komory Jan Záhorka. Česko podle něj patří z hlediska veterinární
kontroly k nejvyspělejším státům světa a i v době epidemie BSE v západní Evropě
byly české předpisy přísnější než například britské. \"Zákazníci se přenosu
nemoci na člověka nemusejí v žádném případě obávat,\" uvedl Záhorka. Veterináři
upozorňují, že možnost nákazy BSE z hovězího masa nebyla vědci dosud ještě
definitivně potvrzena, všechna opatření proti BSE jsou především preventivní.
\"Pravděpodobnost, že se člověk nakazí BSE, je každopádně na celém světě mnohem
menší než pravděpodobnost udušení rohlíkem,\" řekl LN prachatický veterinář
Václav Jůn. Zdroj: Lidové noviny
Ekologický certifikát má farma ze Záblatí na Prachaticku, kde se objevilo podezření na výskyt BSE u jedné krávy. Odborníci tvrdí, že jde zřejmě o první případ, kdy se nemoc s největší pravděpodobností objevila i ve stádu chovaném ekologickým způsobem.
ČESKÉ BUDĚJOVICE - Doslova útok zákazníků na své farmy zažili před dvěma roky ekologičtí zemědělci. Lidé totiž kvůli výskytu nemoci šílených krav a jiných podobných chorob chovných zvířat v západní Evropě přestávali důvěřovat průmyslovým velkochovům a začali se s důvěrou obracet na sedláky, kteří chovají skot a drůbež ve stejných podmínkách jako jejich předci. Tedy bez umělého přikrmování z cizích zdrojů, s vyšší výměrou pastvin a pobytem zvířat na čerstvém vzduchu. Pokud se ale zítra potvrdí podezření na BSE u jedné krávy na zemědělské usedlosti v Záblatí na Prachaticku, mýtus o naprostém bezpečí ekologických farem zřejmě padne. Sedlák, jemuž stádo patří, totiž vlastní ekologický certifikát. \"Právě jsem si říkal, co asi nastane, až BSE postihne také stádo jednoho z nás,\" řekl LN vlastník ekofarmy ve Chvalšinech na Českokrumlovsku Vlastimil Kamír. Důvěra některých zákazníků k ekofarmám jde podle něj v mnoha případech tak daleko, že si lidé hlídají, až příslušný sedlák odveze zvíře na jatka, a nakupují pak maso přímo z jatek. \"Většinou ale jde o zákazníky, kteří mě důvěrně znají a věří mi. Takže se snad úbytku zákazníků i po výskytu BSE na jiné ekologické farmě nemusím obávat,\" doufá sedlák.
Opatření proti BSE jsou preventivní
Jedna věc je podle něj jistá. Možnost výskytu nemoci šílených krav také na ekofarmách byla dosud jen málo pravděpodobná a podezření na onemocnění krávy v Záblatí odborníky překvapilo. \"Je to skutečně záhada. Přenos BSE ale zůstává v mnoha ohledech záhadou i pro vědce,\" tvrdí Kamír. Sedlák ze Záblatí je nejen vlastníkem ekologického certifikátu, ale i jedním z vůbec nejlépe hodnocených chovatelů skotu v kraji. Mýtus o tom, že ekofarma je z hlediska možného výskytu BSE naprosto bezpečná, vyvracejí i zástupci Agrární komory ČR. Podobně jako Kamír tvrdí, že všechny otázky kolem výskytu BSE věda ještě zdaleka nerozluštila. \"Tohle neštěstí může opravdu potkat každého zemědělce. Důležité ale je, že veterinární kontrola u nás funguje na takové úrovni, aby dokázala zabránit prodeji masa z nakažených zvířat,\" řekl LN tajemník komory Jan Záhorka. Česko podle něj patří z hlediska veterinární kontroly k nejvyspělejším státům světa a i v době epidemie BSE v západní Evropě byly české předpisy přísnější než například britské. \"Zákazníci se přenosu nemoci na člověka nemusejí v žádném případě obávat,\" uvedl Záhorka. Veterináři upozorňují, že možnost nákazy BSE z hovězího masa nebyla vědci dosud ještě definitivně potvrzena, všechna opatření proti BSE jsou především preventivní. \"Pravděpodobnost, že se člověk nakazí BSE, je každopádně na celém světě mnohem menší než pravděpodobnost udušení rohlíkem,\" řekl LN prachatický veterinář Václav Jůn.
Zdroj: Lidové noviny
Sdílet článek na sociálních sítích