S povodněmi se musíme naučit bezpečně žít

Při záplavách loni v srpnu byla pod vodou nejen česká města, ale i Drážďany. Jako přímá reakce na ně vzniklo v tomto městě v prosinci 2002 Středisko pro výzkum povodní. A právě tady se symbolicky setkali odborníci z mezinárodních výzkumných týmů s novináři. Konferenci pořádala Evropská komise, protože finančně podporuje projekty pro lepší poznání povodní. MEZITITULEK: Paměť vody \"Voda má paměť,\" řekl s nadsázkou Mariano Barriendos z barcelonské univerzity. Mezinárodní projekt označovaný zkratkou SPHERE, na němž se profesor Barriendos podílí, se snaží vypracovat univerzální metodu, jak na základě historických záznamů, ale také geologických sond do náplav získat informace o rozsahu povodní v minulosti lidstva na území Španělska a Francie. Ze současných výsledků například vyplývá, že období častých nebo rozsáhlých záplav se v průběhu posledních tří tisíc let několikrát opakovalo, například v době bronzové a v 16. a 17. století. Povodně souvisely s teplejším podnebím v dané éře. Vyšší teplota totiž zvyšuje množství odpařené vody, a tedy způsobuje intenzívnější deště. Dnes, kdy se klima rovněž otepluje, by se proto podle tohoto historií potvrzeného schématu mělo riziko záplav zvyšovat. \"Paměť vody\" se však projevuje i jinak, což se loni v srpnu potvrdilo také v Drážďanech. Město bylo v průběhu několika dnů zasaženo hned dvěma povodněmi. První z rozvodněné říčky Weisseritz, a druhou z Labe. \"Koryto řeky Weisseritz před sto dvaceti lety uměle posunuli stavitelé železnice, protože v jejím řečišti potřebovali postavit trať. Když se ovšem řeka nyní vylila, vrátila se do původního, přirozeného koryta a vtekla do nově zastavěných částí města. Valila se do ulic přímo z haly hlavního nádraží,\" vypráví Christian Bernhofer z drážďanského ústavu pro záplavy. I tady tak historické záznamy dávají poučení o tom, kde vlastně mohou povodně hrozit. MEZITITULEK: Informace z vesmíru Okamžitými údaji se zase zabývá evropský projekt označený jako EURAINSAT, který zpracovává údaje z družic. \"Máme data z pěti geostacionárních satelitů, tedy takových, které se drží ve výšce 36 tisíc kilometrů stabilně nad jednou oblastí Země. Dvě z těchto družic jsou evropské, dvě americké a jedna japonská. A využíváme informace z amerických družic oblétajících Zemi ve výšce osmi set kilometrů,\" vypočítává Chris Kidd z univerzity v britském Birminghamu. Geostacionární satelity dodávají stálé informace, avšak zachycují jen horní část mraků. Satelity na nízké oběžné dráze sice poskytují detailnější snímky, jenže vždy jen v době průletu nad sledovanou oblastí. Výzkumníci sdružení v mezinárodním projektu EURAINSAT proto nyní pracují na vylepšení matematického modelu, jak jednotlivé informace kombinovat, aby získali co nejpřesnější obrázek o tom, kde se pohybují dešťové mraky a jak jsou velké, a také aby předpověděli, v které části Evropy se vyprší. \"Koncem roku bychom měli mít náš model hotový,\" předpokládá Chris Kidd. \"Bereme při tom v úvahu mimo jiné i tvary mraků, nebo výskyt blesků, protože blesky bývají zpravidla spojeny s vydatným deštěm.\" Profesor Kidd rovněž připomněl, že projekt má zvýšit znalosti vědců o mechanismu vzniku deště, což rovněž umožní lépe předpovídat počasí. MEZITITULEK: Varování několik dnů předem Družicové předpovědi doplňují informacemi z meteorologických radarů a pozemních stanic vědci z deseti ústavů sdružených v projektu MUSIC. Pracují na vývoji počítačového modelu předpovědi srážek přímo pro menší území. \"K tomu přidáváme údaje o typu půdy v místě předpokládaných srážek, aby se dalo určit, kolik vody stačí zadržet. Výsledkem zpracování všech údajů bude jasné varování úřadům a ohroženým obyvatelům - tady bude povodeň. Předpokládáme, že systém vyvineme tak, aby byl schopen přesně předpovídat povodeň alespoň dva dny dopředu,\" popisuje Ezio Todini z univerzity v Bologni. To je podstatné zejména na horních tocích řek, které se vylijí z břehů ihned po velkém dešti. Tamní obyvatelé nemají výhodu lidí žijících na dolním toku, kteří se o blížící se velké vodě dozvědí s předstihem. MEZITITULEK: Kam až stoupne voda Zatímco předchozí rozpracované projekty se zaměřují na včasnou předpověď velkých dešťových srážek hrozících povodní, už dokončený projekt EUROTAS se soustředil na popis toho, co nová povodeň na daném území způsobí. Jeho součástí byly počítačové projekce na vybraných řekách a ve vybraných městech, které ukazují, kam a v jaké časové posloupnosti voda při povodni vystoupí, a odkud je tedy třeba nejdříve evakuovat obyvatele. \"Voda teče nejen po povrchu, ale i v podzemí, a s tím se musí počítat,\" konstatuje Jacob Host-Madsen z dánské výzkumné a konzultační společnosti DHI. Počítačové projekce, které ukazují, kam se v daném terénu dostane záplavová voda, mohou nyní sloužit pro rozhodování, jak snížit budoucí povodňové škody. \"Snad ve všech zemích se dnes vedou diskuse o tom, jestli stavět nové přehrady,\" říká Christian Patermann, který má ve výzkumném odboru Evropské komise na starosti životní prostředí. \"Někde skutečně může být řešením postavení vyšší přehradní hráze. Ale neplatí to pro každé území. Naše výzkumné projekty nám postupně dávají odpovědi na otázku, kde je krajina vůči záplavám nejzranitelnější. Nyní přichází doba, abychom na jejich základě hledali nejvhodnější možnosti, jak v daných místech snížit ohrožení lidí a majetku.\" \"Povodně není možné ovládat,\" doplňuje Host-Madsen. \"Ale můžeme se naučit s nimi žít.\" ZDROJ: Zdraví