Ochrana je přísnější, přesto se BSE stále objevuje
Už sedmým rokem se zpřísňují preventivní opatření proti výskytu takzvané nemoci
šílených krav, přesto veterináři stále objevují skot nakažený BSE - v Evropě i v
České republice. Ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský přitom
nevylučuje, že se i v budoucnu objeví další nakažené dobytče. V republice bylo
zatím zjištěno sedm nakažených dobytčat, první v červnu 2001 v Dušejově na
Jihlavsku, poslední dva případy jsou staré jenom několik dní. Nejprve test
prokázal BSE u osmileté krávy z ekologické farmy v Záblatí na Prachaticku a poté
u tříapůlletého dobytčete z chovu společnosti Zeos z Lomnice nad Popelkou na
Semilsku. \"I tento případ nám ukázal, že je potřeba maso dále vyšetřovat, že se
musí odstraňovat z potravního řetězce a že se musí odstraňovat i rizikové
tkáně,\" tvrdí ředitel Holejšovský. Od roku 1997 přitom platí zákaz krmit skot
masokostní moučkou, která je pokládána za hlavní zdroj nákazy. Od loňského dubna
se nesmí na stejném zařízení připravovat krmná směs s masokostní moučkou pro
drůbež či prasata a krmivo pro skot. Další opatření přišlo letos: Od července je
zakázáno používat do krmných směsí masokostní moučku z těl uhynulých zvířat. A
od listopadu začne platit úplný zákaz dávat masokostní moučku do krmiva pro
všechna ostatní hospodářská zvířata, tedy i pro prasata či drůbež. Maso z každé
poražené krávy, která byla starší třiceti měsíců, musí být povinně prověřeno v
laboratoři. Jeden test vyjde na 1350 korun, zpracovatelé masa zaplatí 770 korun,
zbytek pokrývá příspěvek z programu PHARE. \"S příspěvkem počítáme i pro příští
rok,\" říká mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Laboratoře zatím
prověřily na 460 tisíc krav. Státní potravinářská a zemědělská inspekce přitom
prověřuje, jestli má hovězí maso v obchodech označení, že bylo testováno na BSE.
Mluvčí inspekce Daniela Kolejková uvedla, že před několika lety inspektoři
zjistili několik společností, které nabízely maso bez označení. \"Uložili jsme
pokuty a pak se hříšníci výrazně polepšili. V poslední době jsme žádné
nedostatky nezjistili,\" říká Kolejková. Dodala, že v souvislosti s posledními
dvěma případy nemoci šílených krav inspekce nechystá žádnou mimořádnou kontrolu.
\"Maso ale budeme kontrolovat během našich běžných kontrol,\" poznamenala
Kolejková. Lékaři nezjistili, že by se v Česku někdo infikovaným hovězím
nakazil. Každý rok se sice objeví několik případů lidské formy BSE, tedy
neurologického onemocnění, nikdy se však neprokázalo, že by šlo o takzvanou
novou variantu Creutzfeldt-Jacobovy nemoci, již způsobuje právě maso z nemocných
krav. Ve světě však loni lékaři evidovali 135 případů variantní CJD. Drtivá
většina nemocných byla ve Velké Británii, kde bylo zjištěno také nejvíce zvířat
s BSE. Česko patří ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi ke státům s
nejmenším výskytem této choroby. Například ve Francii, Německu, Španělsku či
Řecku evidují stovky případů, ale například v Rakousku a Finsku jen jedno
nemocné zvíře. ZDROJ: HN
Už sedmým rokem se zpřísňují preventivní opatření proti výskytu takzvané nemoci šílených krav, přesto veterináři stále objevují skot nakažený BSE - v Evropě i v České republice.
Ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský přitom nevylučuje, že se i v budoucnu objeví další nakažené dobytče.
V republice bylo zatím zjištěno sedm nakažených dobytčat, první v červnu 2001 v Dušejově na Jihlavsku, poslední dva případy jsou staré jenom několik dní. Nejprve test prokázal BSE u osmileté krávy z ekologické farmy v Záblatí na Prachaticku a poté u tříapůlletého dobytčete z chovu společnosti Zeos z Lomnice nad Popelkou na Semilsku.
\"I tento případ nám ukázal, že je potřeba maso dále vyšetřovat, že se musí odstraňovat z potravního řetězce a že se musí odstraňovat i rizikové tkáně,\" tvrdí ředitel Holejšovský.
Od roku 1997 přitom platí zákaz krmit skot masokostní moučkou, která je pokládána za hlavní zdroj nákazy. Od loňského dubna se nesmí na stejném zařízení připravovat krmná směs s masokostní moučkou pro drůbež či prasata a krmivo pro skot.
Další opatření přišlo letos: Od července je zakázáno používat do krmných směsí masokostní moučku z těl uhynulých zvířat. A od listopadu začne platit úplný zákaz dávat masokostní moučku do krmiva pro všechna ostatní hospodářská zvířata, tedy i pro prasata či drůbež.
Maso z každé poražené krávy, která byla starší třiceti měsíců, musí být povinně prověřeno v laboratoři. Jeden test vyjde na 1350 korun, zpracovatelé masa zaplatí 770 korun, zbytek pokrývá příspěvek z programu PHARE.
\"S příspěvkem počítáme i pro příští rok,\" říká mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
Laboratoře zatím prověřily na 460 tisíc krav. Státní potravinářská a zemědělská inspekce přitom prověřuje, jestli má hovězí maso v obchodech označení, že bylo testováno na BSE.
Mluvčí inspekce Daniela Kolejková uvedla, že před několika lety inspektoři zjistili několik společností, které nabízely maso bez označení. \"Uložili jsme pokuty a pak se hříšníci výrazně polepšili. V poslední době jsme žádné nedostatky nezjistili,\" říká Kolejková.
Dodala, že v souvislosti s posledními dvěma případy nemoci šílených krav inspekce nechystá žádnou mimořádnou kontrolu. \"Maso ale budeme kontrolovat během našich běžných kontrol,\" poznamenala Kolejková.
Lékaři nezjistili, že by se v Česku někdo infikovaným hovězím nakazil. Každý rok se sice objeví několik případů lidské formy BSE, tedy neurologického onemocnění, nikdy se však neprokázalo, že by šlo o takzvanou novou variantu Creutzfeldt-Jacobovy nemoci, již způsobuje právě maso z nemocných krav.
Ve světě však loni lékaři evidovali 135 případů variantní CJD. Drtivá většina nemocných byla ve Velké Británii, kde bylo zjištěno také nejvíce zvířat s BSE. Česko patří ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi ke státům s nejmenším výskytem této choroby. Například ve Francii, Německu, Španělsku či Řecku evidují stovky případů, ale například v Rakousku a Finsku jen jedno nemocné zvíře.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích