zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Co dodat k Plánům odpadového hospodářství krajů?

31.10.2003
Odpady
Co dodat k Plánům odpadového hospodářství krajů?
V některý krajích právě vrcholí příprava a projednávání jejich Plánů odpadového hospodářství. S jakými problémy se musely vyrovnat krajské úřady a zpracovatelé?
V paragrafu 43 zákona o odpadech se hovoří o tom, že POH kraje má být v souladu se závaznou částí řešení POH ČR. Pojem \"soulad\" je třeba osvětlit. Protože jeho právní výklad neexistuje, vyložili si ho zpracovatelé obvykle jako \"shodu\" a převzali téměř doslovně závaznou část POH ČR. Neoficiální stanovisko však hovoří o tom, že pod pojmem \"soulad\" si lze představit spíše respektování základních principů a trendů, nikoliv bezpodmínečné převzetí všech kvantifikovaných cílů. Tato základní otázka by měla být řešena jednoznačně. Další \"Skyllou a Charybdou\" zpracování POH kraje je samotný Plán odpadového hospodářství ČR. Možná, že označení \"Plán\" je příliš hrdé. Součástí strategického dokumentu tohoto názvu musí být i specifikace odpovědností, přehled potřebných nástrojů nejen na úrovni státu a analýza ekonomických, environmentálních a sociálních dopadů u jednotlivých subjektů. Všechny tyto věci v nařízení vlády č. 197/2003, Sb. prostě chybí. Příhodnější by snad bylo označení \"vize\", ale těch již máme v odpadovém hospodářství dost. Dlouhé úsilí při zpracování POH ČR našlo vyvrcholení dne 1. 7. 2003, kdy ve sbírce zákonů konečně vyšlo jeho konečné znění. Pro toho, kdo se seznámil s předcházejícími (asi 22) verzemi textu, nepřinesl překvapení, protože některé pasáže nejsou k pochopení ani po třiadvacáté. MEZITITULEK: Vyjasnit formulace Příkladem může být ne-podpora výstavby spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků (kapitola 4, písm. i, j). Není totiž jasné, zda jde pouze o státní rozpočet, nebo rozpočty veřejné. Navíc realizace nových spaloven komunálního odpadu o celkové kapacitě 400-600 kt/rok je jediným prakticky použitelným řešením problému omezování ukládání biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu v roce 2010 a především 2013. Možná že nás zachrání jiný cíl v Plánu odpadového hospodářství ČR, kterým je materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 (kapitola 6, preambule). Odhadneme-li, že se pravděpodobně jedná o hmotnostní procenta, staneme před rébusem - jedná se o polovinu komunálního odpadu vzniklého v roce 2010, nebo o materiálové využití komunálního odpadu v roce 2010 představující polovinu materiálového využití téhož v roce 2000, nebo dokonce o polovinu komunálního odpadu vzniklého od roku 2000 do roku 2010? Možná, že lze v textu nalézt i jiné výklady. MEZITITULEK: Nedosažitelné cíle Podstatné je, že se uvedený cíl nezakládá na znalostech reálného složení komunálního odpadu. Tyto informace však má MŽP k dispozici, například v Programu VaV MŽP 720/2/00 \"Intenzifikace, sběru, dopravy a třídění komunálního odpadu\". Podle něj lze k materiálovému využití získat z komunálního odpadu asi 60 % hm. Odborné práce uvádějí, že zhruba čtvrtina všech materiálově využitelných látkových skupin komunálního odpadu je v okamžiku vzniku k tomuto účelu nevhodná (znečištění, s původním obsahem, v malých kouscích). Podaří-li se trvalým osvětovým působením na obyvatelstvo zvýšit podíl občanů, kteří trvale separují ze současných zhruba 50 % na 75 %, pak lze jednoduchou úvahou spočítat, že teoreticky získatelné množství látkových skupin komunálního odpadu k materiálovému využití bude 34 % hm. (60 x 0,75 x 0,75)! Je otázkou, proč ministerstvo vynakládá peníze daňových poplatníků na výzkumné projekty, když pak jejich výsledky nepoužije. Vraťme se však k pilnému zpracovateli POH kraje. Pokud použije metodiku pro tvorbu POH, dozví se, jaký má mít obsah a jaké indikátory použít. Nenalezne však nic o zdrojích dat, postupech, způsobech projednávání, vykazování na státní úrovni, porovnatelnosti výsledků mezi kraji atd. Hlavně se nedozví, co se stane, když kraj Plán nezpracuje. Povinnost krajů zpracovat Plány se může zdát absurdní - kraj není původcem odpadů, nemá (příliš) nástrojů k ovlivňování odpadového hospodářství na svém území a konec konců nemá ani dost finančních prostředků na realizaci opatření Plánu. Obce a původci odpadů nejsou vůči kraji podřízeni, řídí se pouze zákony tohoto státu, a panující tržní prostředí převálcuje dlouhodobé strategické záměry lokálních a regionálních autorit. Jednoznačnými \"oběťmi\" odpadového hospodářství v souvislosti se vstupem do EU tak zůstávají obce. Kontejnery na separovaný sběr, sběrné dvory, sběr nebezpečných složek, stavební odpady, autovraky, elektrošrot - to je jen pár příkladů, které se na ně v odpadovém hospodářství hrnou. Kdo jim pomůže při deficitu veřejných rozpočtů a dalších obecních priorit? MEZITITULEK: Jaký to má smysl Má Plán odpadového hospodářství krajů vůbec smysl bez ohledu na paragrafy a zákony? Příklady dosud zpracovaných krajských Plánů dokládají, že ano. Především kraje samy deklarují a garantují dlouhodobé trendy v nakládání s odpady, které budou následovány podnikatelskými aktivitami. Zcela jasně jsou v Plánech definovány požadavky na kvalitu - a to jak v činnosti oprávněných osob, tak i ve výkonu veřejné správy, v prevenci, v informacích, v kontrolní činnosti, v oblasti výchovy a osvěty atd. Každý původce odpadů může ve svém plánu odpadového hospodářství porovnat současnou praxi v nakládání s odpady s očekávanými požadavky vyjádřenými standardy technické vybavenosti a rozhodnout se, zda očekávaných cílů v závazné části Plánu je schopen dosáhnout, nebo musí u sebe realizovat změny. Plány odpadového hospodářství krajů dále jasně stanoví, jaké změny současného systému odpadového hospodářství jsou efektivní na úrovni obcí (např. objemné odpady), mikroregionů (např. stavební odpady) a kraje (např. autovraky) a jaká pouze na úrovni celostátní (např. odpadní oleje), či dokonce mezistátní (přenosné zdroje proudu). Zpracovatelé Plánů označují za nejpřínosnější proces projednávání návrhů - ono postupné uvědomování si nezbytnosti dohodnout se už jen proto, aby obce dosáhly na fondy EU. Právě to - posílení soudržnosti regionů a mikroregionů - je asi podstatou podpory ze strany EU, a tím i pravým smyslem členství České republiky v tomto společenství. Zdroj: ODPADY
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí