Současné ceny nevytvářejí prostor pro spalovny

Na jedné straně skupina vyznávající spalování odpadů s využitím jeho energetického potenciálu jako alternativního zdroje energie, na druhé pak zastánci mechanicko -biologických přístupů, který maximalizuje využití materiální. Někde mezi těmito skupinami jsou majitelé a provozovatelé skládek odpadů. Je však skupina odpadů, kde není mnoho alternativ k řešení - jsou to odpady s nebezpečnými vlastnostmi, popř. v tekutém či plastickém stavu. Proces sběru a svozu odpadů, jeho příjem, příprava i samotné spalování je jedním z nejnáročnějších logistických a technických problémů, které můžeme v odpadovém hospodářství vůbec nalézt. MEZITITULEK: Špičkové zařízení Můžeme to demonstrovat na příkladu ostravské spalovny SPOVO, kterou dokonce nevládní organizací Arnika zařadila na čestné poslední místo mezi všemi spalovnami v České republice jako producenta nejnižšího množství škodlivin v emisích. Spalovna průmyslových odpadů SPOVO je určena pro bezpečné zneškodňování nebezpečných odpadů z průmyslových podniků a nemocnic, včetně odpadů s obsahem chloru, vysokým obsahem síry a vysoce stabilních organických látek (např. PCB, freonů). Není zde však možno spalovat výbušniny, lahve na stlačený plyn, radioaktivní látky a dlouhodobě odpady s obsahem alkalických látek. Spalovna je projektována jako jednoproudá, s kapacitou 1,5 t/hod. odpadů a provozní disponibilitou kolem 7000 hod./rok. Umožňuje spalovat kapalné, kašovité, pastovité i pevné odpady. Splňuje všechny české zákonné normy (zákon o ovzduší č. 86/2002 a všechny jeho prováděcí vyhlášky), německou normu 17. Bim Sch V i kritéria Evropské unie (autorizované měření emisí v červnu 2003). Vlastní spalovna je souborem několika logistických a technologických stupňů, Příjem odpadů je možný v autocisternách, kontejnerech i sudech, které po zvážení putují do vyhrazených zabezpečených prostor. Součástí vybavení je i drtič, který umožňuje úpravu odpadů o větších rozměrech. Provádí se analytické rozbory všech dodaných odpadů. Mezisklad odpadů umožňuje bezpečně shromažďovat odpady, které jsou přiváženy v menším množství od drobných původců, pozdržení odpadů před definitivním rozhodnutím o způsobu spálení, skladování v případě odstávky spalovny nebo její údržby. Před spálením jsou odpady na základě jejich chemických a fyzikálních vlastností vhodně připraveny, tak aby byla nastavena optimální homogenita plovací šarže a zároveň vyloučena možnost neřízené reakce. Odpady jsou podávány do rotační pece přes její stacionární přední stěnu, která odděluje oblast spalování od okolí. Vlastní spalovací část tvoří rotační pec a sekundární dospalovací komora, kde se odpady odstraňují při 1100- 1200 °C. Nespalitelný zbytek odchází ve formě strusky. Potřebnou teplotu spalování při najíždění, během provozu i odstavování zajišťují přídavné plynové hořáky. Úplná destrukce nebezpečných vysoce stabilních látek (např. PBC) probíhá v sekundární dospalovací komoře s dobou zdržení zhruba 2 vteřiny. Tepla spalin se využívá v parním kotli k výrobě páry, která se spotřebovává přímo ve spalovně nebo je využita ke komerčním účelům. Čištění spalin představuje soubor několika technologií: Dvoustupňové mokré praní - v pračce prvního stupně jsou spaliny skrápěny vodou a dochází zde k odstranění HCl, HF, částečně i SO3, a také k odstranění zbývajících těžkých kovů. Odpadní vody jsou čištěny. Druhý stupeň praní pomocí vápenného mléka slouží k odstranění SO2. Z důvodu vysokého podílu SO2 je tento stupeň praní rozdělen na dvě prací jednotky. První slouží hlavně pro výrobu sádrovce a druhá pro dosažení požadovaných hodnot emisí. Dioxinový filtr - částice dioxinů a těžkých kovů jsou adsorbovány aktivním koksem, který se vstřikuje do proudu spalin před tkaninovým filtrem. Částice znečištěného aktivního koksu se pak zachytí na tkaninovém filtru. DENOx katalyzátor - pro snížení obsahu NOx pod limitní hodnotu jsou spaliny vedeny do oblasti vstřikování čpavku a katalyzátoru SCR (selektivní katalytický reaktor DENOx). Před SCR zařízením je instalován tepelný výměník typu spaliny/spaliny a hořák na zemní plyn pro zajištění provozní teploty. Před vstupem spalin do komína kontinuálně analyzuje polutanty ve spalinách automaticky monitorovací systém (HCl, CO, SO2, NOx TOC, prach). MEZITITULEK: Zvýšení cen je nezbytné V České republice je v současné době více nebo méně úspěšně provozováno přes šedesát spaloven nebezpečných odpadů, což je na celkový výskyt nebezpečných odpadů velmi vysoký počet. Pro většinu z nich bude velmi složité dobudovat spalovnu na úroveň požadovanou Evropskou unií a nabídnout zákazníkům kompletní servis. Tvrdým oříškem pro jejich majitele a odpovědné managementy bude rovněž získání integrovaného povolení. Zásadní překážkou na cestě k plné kompatabilitě s parametry spaloven v Evropské unii je však současná cena za zneškodňování odpadů. Z popisu špičkové spalovny SPOVO, která je na evropské úrovni, vyplývá finanční náročnost celého logistického a technologického komplexu. Ekonomická náročnost dobudování čistění spalin a kontinuálního monitorovacího systému spolu s vysokými náklady na provoz spalovny snižuje možnost konkurenceschopnosti oproti nejrozšířenějšímu způsobu zneškodňování odpadů metodou prostého ukládání. Současné ceny stlačené přebytkem skládkových kapacit a pololegálním nakládáním s nebezpečnými odpady na úroveň 3-4 Kč za 1 kilogram (nejsou zahrnuty odpad obsahem PCB, freony) nevytvářejí žádný prostor pro tvoření vlastních investičních zdrojů a nutí spalovny žít z podstaty (spotřebovávají vlastní cash). Prognózy a srovnávání s vyspělými státy EU jasně dokládají nezbytnost zvýšení cen za spalování na úroveň 6 Kč za kilogram v krátkém horizontu, v horizontu střednědobém pak až na 9 Kč za 1 kilogram. V opačném případě hrozí kolaps drtivé většiny spaloven a hlavně těch, které již v současné době nastoupily cestu k transformaci na parametry evropské legislativy a nakládají s odpady v souladu s platným právem. MEZITITULEK: Nepodléhat iluzím Řešení tohoto stavu mají v rukou nejenom provozovatelé spaloven, ale také příslušné orgány státní správy, které budou vydávat příslušná povolení. Svou nezastupitelnou úlohu může sehrát i Česká inspekce životního prostředí. Svou kontrolní činnost, zaměřenou na správné nakládání s nebezpečnými odpady, může vytvořit na původce, ale hlavně na drobné a střední překupnické firmy, tlak na zneškodňování nebezpečných odpadů v odpovídajících technologických zařízeních. AUTOR: Ing. Zdeněk Horsák, SITA CZ, a. s