Mají lidé mluvit do staveb? Rozhodnou poslanci

Významný sociálně demokratický poslanec, předseda zemědělského výboru Ladislav Skopal, chce v Parlamentu prosadit, aby se občanská sdružení nemohla podílet na rozhodování o nových dálnicích či stavbách továren. Toto právo by podle něj měli mít jen lidé, jichž se stavby bezprostředně týkají. \"Chci zabránit tomu, aby kdokoli mohl cokoli blokovat. Teď stačí, když se sejdou tři lidé, založí sdružení a mohou se účastnit jakéhokoli řízení,\" argumentuje Skopal. Dodal, že ví o případech, kdy několik lidí zastavilo stavbu průmyslových zón a zabránilo rozvoji kraje. V koaliční dohodě se sociální demokraté, lidovci a unionisté zavázali, že budou \"podporovat udržení a zkvalitnění účasti veřejnosti při ochraně životního prostředí\". Skopal tvrdí, že jeho návrh není se smlouvou v rozporu. Podle něj občany zastupují stát, kraje či obce. Skopalův návrh se bytostně dotýká nejen celostátních ekologických organizací, jako jsou Hnutí Duha či Děti Země, které vystupují ve známých případech, například stavby dálnice přes České středohoří nebo těžby kamene na Tlustci. Postihl by i regionální, \"neznámá\" sdružení. Třeba v Brně-Komíně se plánuje stavba kruhového objezdu, který podle tamních občanů zhorší životní prostředí v okolí jejich domů. Většina členů občanského sdružení, které proti stavbě vystupuje, však s chystaným objezdem přímo nesousedí, takže by podle Skopalova návrhu přišla o možnost stavbu ovlivnit. O návrhu bude nejspíš už dnes hlasovat sněmovna při projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny. \"Doufám, že nebude přijat,\" dal najevo svůj postoj ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL), který se hodlá obrátit i na premiéra Špidlu. Skopal není jediným zákonodárcem, který chce v zákoně o ochraně přírody a krajiny omezit účast veřejnosti na rozhodování. Další, Tom Zajíček z ODS, například navrhuje, aby se lidé mohli napříště vyjadřovat jenom v územním a nikoli už v navazujícím stavebním řízení. Jaroslav Pešán (ODS) a Marian Bielezs (US-DEU) zase chtějí, aby lidé neměli právo žádat vyšší úřad, aby přezkoumal povolení pěstovat geneticky modifikované plodiny. Unionistický poslanec František Pelc pokládá všechny tyto návrhy za špatné. \"Ne vždy vystupuje organizovaná veřejnost ve správních řízeních férově, ale nepokládám za správné řešení, že je úplně vygumujeme,\" říká Pelc, podle něhož je řešením upřesnit pravidla správních řízení a zároveň zlepšit práci úředníků, kvůli nimž se plánované stavby mnohdy protahují. Ekologická hnutí pokládají snahy poslanců za nejzávažnější útok na práva veřejnosti účastnit se rozhodování za posledních více než deset let. \"Všechny návrhy směřují k omezení demokratické, otevřené veřejné diskuse a práva občanů vyjadřovat se k věcem, které se bezprostředně dotýkají jejich každodenního života,\" říká Pavel Černý z Ekologického právního servisu. Už v minulosti se někteří poslanci pokusili omezit vliv občanských sdružení na rozhodování, kudy povede nová dálnice nebo kde se postaví supermarket. Nikdy neuspěli. Jako třeba skupina poslanců v čele s Václavem Brouskem z ODS, která takové návrhy podávala v letech 1999 a 2000. Vláda, která si jako jednu z priorit stanovila posílení účastí lidí na rozhodování, vloni po povodních už ale v Parlamentu prosadila novelu stavebního zákona, jež práva veřejnosti omezila. Smyslem novely bylo zjednodušit územní a stavební řízení lidem i firmám, kterým voda poškodila dům či továrnu. Veřejnost - především ekologická hnutí - se tak nemohou vyjadřovat k tomu, jestli obnovená továrna splňuje všechny ekologické požadavky. ZDROJ: HN