Výhody říční plavby jsou diskutabilní, míní ekologové

Svět je rozdělen v názorech na říční dopravu - mnozí ji vychvalují, jiní jí naopak spílají. Říční plavba sice zůstává až za silniční a železniční dopravou, přesto má značný význam. Jediná loď plně naložená v Děčíně nahradí nákladní vlak s pětadvaceti vagóny nebo padesát tahačů s návěsem. Je schopná uvolnit přeplněné železniční a silniční koridory i odlehčit smogu ve městech a na hraničních přechodech. Přesto má mnoho odpůrců. To, co mnozí vnímají jako přínos, jiní zavrhují. Argumenty jsou na obou stranách. Jan Dostál ze sdružení na ochranu přírody Arnika tvrdí: \"Říční plavba má na ekosystém veskrze negativní vliv.\" Dostál koncem osmdesátých let otevřeně vystupoval jako rozhodný odpůrce průplavu Dunaj-Odra-Labe. Dnes hájí Labe v jeho původní podobě. Říká, že v odborných argumentech se zastánci a odpůrci vodní dopravy na hony vzdalují. Každá strana o svém protějšku tvrdí, že používá demagogie. \"Kdepak, hra čísel je šálivá, očekávaná přesnost je pouze zdánlivá a tu a tam se i švindluje. Na obou stranách nejsme korektní,\" přiznává Dostál. Ostatně i nesčíslněkrát zveřejňovaný leták srovnávající auta, vagóny a lodě zkresluje pohled na vodní dopravu. Pokud by výhodnost lodní dopravy byla všude tak jednoduše univerzální, jak leták sugestivně tvrdí, pak by se veškerá nákladní doprava odehrávala jenom na řekách. Především na těch, o které už dlouhá léta západoevropské státy dobře pečují. MEZITITULEK: S jezy počítá málokdo Celá desetiletí sní rejdaři o splavnění celé vodní cesty na Labi. Od Chvaletic ke státní hranici s Německem minimálně po 345 dní v roce s ponorem 140 centimetrů, s ponorem o osmdesát centimetrů větším nejméně 180 dnů ročně. Umožnit by to měla výstavba dvou jezů na dolním toku řeky v Malém Březně a Prostředním Žlebu. Na stavbu vláda vyčlenila 6,2 miliardy korun. Přijala sedm vládních usnesení a postupně nechala zpracovat sedm projektů. Jezy ani ve své skromněji navržené variantě dosud nestojí a zřejmě nikdo s jejich výstavbou v dohledné době nepočítá. Občanské iniciativy a Ministerstvo životního prostředí jsou v názorovém souboji úspěšnější. Při výpočtu návratnosti investic do vodních děl se předpokládá růst současných objemů přepravy z nynějších asi 1,7 miliónu tun až na čtyři milióny tun ročně. Tento předpoklad ale podle ekologických aktivistů a ochránců přírody není doložen žádným marketinkovým průzkumem ani rozborem poptávky. Navíc vynakládané prostředky do konkurenčních druhů dopravy, ať již to je dálnice D8 nebo železniční koridor Děčín - Praha, zpochybňují všechna čísla o nákladech převážených po vodě. Smysl staveb se před dvěma lety nezdál ani Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Předpoklad růstu lodní dopravy rovněž odmítá studie Světové banky z března roku 2001. S ekonomikou je propojena ochrana přírody. \"Chceme, aby Labe patřilo lidem a přírodě. Umím si představit, že bychom nákladní dopravu obětovali živé řece,\" uvedl ředitel společnosti Přátelé přírody v Ústí nad Labem Marian Páleník. Jedinou výjimkou v hospodářském využití Labe dávají Přátelé přírody výrobě elektrické energie ve vodních elektrárnách. MEZITITULEK: V Labi žije i bobr Do Labe se loni vrátil losos, kterého rybáři vysadili před pěti lety. V severočeských řekách se vyskytoval do roku 1935, kdy byla dokončena střekovská zdymadla v Ústí nad Labem. Ta pro ryby znamenala nepřekonatelnou překážku. V řece se před časem zabydleli bobři a na březích se daří vzácné nenápadné rostlince nazývané drobnokvět pobřežní. Jan Dostál z Arniky nechce odepsat vzácný kus přírody, a nemá proto pochopení ani pro nové jezy na Labi. \"Přizpůsobte lodě řece, vozte náklady po železnici,\" říká Dostál. ZDROJ: Podniky a trhy