zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zaplatí stát sám sobě?

31.10.2003
Příroda
Zaplatí stát sám sobě?
V Poslanecké sněmovně se dostává do finále projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Předloha je v Parlamentu téměř rok a po složitém projednání doznala významných změn. Obsahuje tři základní oblasti úpravy. Předně promítá do české legislativy směrnice Evropské unie, a to vytvářením soustavy celoevropsky významných chráněných území, do níž bude zařazeno naše nejcennější přírodní dědictví. Racionalizuje institucionální zajištění ochrany přírody. V průběhu projednávání se navíc do návrhu podařilo prosadit řešení pro vlastníky pozemků zatížených ochranou přírody. Náhrada újmy za omezené možnosti lesního a zemědělského využívání pozemků je důležitá pro zlepšení vztahu mezi orgány ochrany přírody a lesníky či zemědělci. V návrhu se počítá s možností smlouvy o finanční podpoře k provádění dohodnutých činností, kompenzací ušlého zisku či náhradou pozemku za pozemek srovnatelné kvality. Mnou navržená úprava se týkala nestátních pozemků a nestátních subjektů, tedy především soukromých vlastníků a obcí. K mému zděšení někteří poslanci z ODS do tohoto okruhu začlenili i státní instituce spravující z pověření státní pozemky. Konstrukci, kdy stát vyplácí újmu jím zřízeným organizacím, které mají svěřenu péči o obhospodařování pozemků ve státním vlastnictví, za to, že nemohou podle svého rozhodnutí plně produkovat, považuji za úplně scestnou. Vždyť to samo o sobě zpochybňuje smysluplnost držby pozemků státem nebo existenci těchto státních institucí. Jaké jiné odůvodnění má státní držba pozemků než to, že tyto pozemky mají plnit veřejné funkce definované veřejnou zakázkou? Takovou zakázkou i funkcí je bezesporu i ochrana přírodního prostředí definovaná zákonem. Náhrada újmy by v tomto případě byla nesmyslně v drtivé míře vyplácena státem státu a v konečném důsledku by ohrozila vyplácení oprávněných požadavků nestátním subjektům, zvláště pak drobným vlastníkům. Celková takto defektně vyplácená suma by se odhadem pohybovala mezi půl až jednou miliardou korun a zcela nesmyslně by ochuzovala jinde potřebné veřejné výdaje. Aby bylo jasno, v tomto paradoxním případě by mezi takové žadatele mohly patřit i státní lesy nebo správy národních parků, které jsou určitě zřízeny k čemukoliv jinému, než je prostá maximalizace produkce dřevní hmoty. Argument, že by to bylo jenom jako \"na oko\" a pro evidenci, kolik ochrana přírody stojí na státních pozemcích, nepovažuji za přesvědčivý, a lze to jistě řešit jinak. Tyto úpravy a argumenty nejsou pravicové ani levicové. Považuji je za iracionální, neboť nesmyslně obírají daňového poplatníka i veřejné rozpočty. Touto cestou se nevydali v žádné zemi s vyspělou ochranou přírody v Evropské unii, Spojených státech amerických, Kanadě, Austrálii nebo Jihoafrické republice. Zvláštní \"vstřícnost\" k náhradě újmy soukromým vlastníků přišla bohužel i ze strany zemědělského výboru sněmovny, který nechce připustit možnost výměny za vhodné státní pozemky v obavě, aby nedošlo k rozmělnění státní držby či mysliveckých honiteb.. Věřím, že nakonec poslanci odsouhlasí náhradu újmy, která bude mít smysl pro nestátní vlastníky i ochranu přírody a ne pouze pro lobbistické skupiny. Novela zákona pak přispěje k lepší ochraně přírodního dědictví i většímu zapojení vlastníků, obcí a neziskových organizací do ochrany krajinného a přírodního prostředí. Autor je poslancem za US-DEU ZDROJ: HN
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
MŽP ČR
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí