Vlastníci půdy v chráněných územích se zřejmě dočkají kompenzací
Až miliardu ročně bude zřejmě stát vyplácet podle právě projednávaného zákona
vlastníkům za to, že budou kvůli ochraně přírody omezeni při nakládání se svým
majetkem. Většinu z těchto kompenzací by přitom měly získat právě státní
instituce. PRAHA - Státní organizace a fondy, jež obhospodařují pozemky, lesy a
půdu ve vlastnictví státu, by v dohledné době měly od státu dostávat odškodné za
to, že s pozemky nemohou nakládat tak, jak chtějí. Vyplácení kompenzací jim má
umožnit novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která jde dnes v Poslanecké
sněmovně do třetí, finální fáze. Tato novela umožňuje vznik celoevropské sítě
chráněných území Natura na území ČR. Součástí Natury by mělo být 18,5 procent
území České republiky. Nyní je různými opatřeními chráněno 15,5 procenta českého
území. Území, která se stanou součástí Natury, budou přitom podléhat zvláštnímu
ochrannému režimu a budou pro ně platit jiná pravidla obhospodařování. Újmu,
kterou nový druh hospodaření může způsobit, by měl vlastníkům kompenzovat stát,
a to buď finančně nebo nabídnutím jiného pozemku. V původních návrzích stálo,
aby tyto kompenzace od státu mohly dostávat jen soukromé osoby či obce. V
návrhu, pro který budou dnes poslanci zvedat ruku, však už stojí, aby odškodné
mohly dostávat i státní organizace, které obhospodařují státní pozemky. Tento
návrh odsouhlasili členové Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a
životní prostředí. Zbytečný průtok peněz, tvrdí kritici Podle kritiků by tak měl
stát de facto vyplácet sám sebe. \"To je přece úkolem státních institucí, aby
obhospodařovaly státní majetek tak, jak jim to ukládá zákon, a ne tak, aby
jejich výnos byl co nejvyšší. To by pak popíralo smysluplnost jejich existence.
Byl by to nesmyslný průtok státních peněz,\" říká František Pelc, poslanec za
Unii svobody. Podle něj by kompenzace přišly státní kasu až na miliardu ročně.
Většinu by přitom dostaly právě státní instituce, neboť dvě třetiny pozemků, jež
mají být součástí Natury, patří státu. Proti tomuto návrhu nic nenamítá
ministerstvo životního prostředí, jež má mít správu Natury na starosti.
\"Souhlasíme s tou podobou, v jaké to je,\" potvrdila mluvčí Karlína Šůlová.
Zastánci současného návrhu se domnívají, že mezi vlastníky pozemků se nemají
dělat žádné rozdíly. \"Nevidím důvod, proč bychom se na státní majetek měli
dívat jinak než na soukromý nebo obecní,\" říká Václav Mencl, poslanec ODS za
Jihomoravský kraj. Podle něj stát odškodné vyplácet nemusí, je to na jeho
zvážení. \"Stát ale musí sám poznat, jaké to je, když se na nějakém pozemku musí
omezit hospodaření. Musí si uvědomit, co to znamená,\" míní Mencl. Pokud
poslanci návrh schválí, bude to znamenat, že například státní podnik Lesy ČR by
dostal odškodné za to, že nesmí na určitém území pěstovat smrkové monokultury,
ale smíšený les. Právě ušlý zisk by měl doplatit stát. Zdroj: Lidové noviny
Až miliardu ročně bude zřejmě stát vyplácet podle právě projednávaného zákona vlastníkům za to, že budou kvůli ochraně přírody omezeni při nakládání se svým majetkem. Většinu z těchto kompenzací by přitom měly získat právě státní instituce.
PRAHA - Státní organizace a fondy, jež obhospodařují pozemky, lesy a půdu ve vlastnictví státu, by v dohledné době měly od státu dostávat odškodné za to, že s pozemky nemohou nakládat tak, jak chtějí. Vyplácení kompenzací jim má umožnit novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která jde dnes v Poslanecké sněmovně do třetí, finální fáze. Tato novela umožňuje vznik celoevropské sítě chráněných území Natura na území ČR. Součástí Natury by mělo být 18,5 procent území České republiky. Nyní je různými opatřeními chráněno 15,5 procenta českého území. Území, která se stanou součástí Natury, budou přitom podléhat zvláštnímu ochrannému režimu a budou pro ně platit jiná pravidla obhospodařování. Újmu, kterou nový druh hospodaření může způsobit, by měl vlastníkům kompenzovat stát, a to buď finančně nebo nabídnutím jiného pozemku. V původních návrzích stálo, aby tyto kompenzace od státu mohly dostávat jen soukromé osoby či obce. V návrhu, pro který budou dnes poslanci zvedat ruku, však už stojí, aby odškodné mohly dostávat i státní organizace, které obhospodařují státní pozemky. Tento návrh odsouhlasili členové Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Zbytečný průtok peněz, tvrdí kritici
Podle kritiků by tak měl stát de facto vyplácet sám sebe. \"To je přece úkolem státních institucí, aby obhospodařovaly státní majetek tak, jak jim to ukládá zákon, a ne tak, aby jejich výnos byl co nejvyšší. To by pak popíralo smysluplnost jejich existence. Byl by to nesmyslný průtok státních peněz,\" říká František Pelc, poslanec za Unii svobody. Podle něj by kompenzace přišly státní kasu až na miliardu ročně. Většinu by přitom dostaly právě státní instituce, neboť dvě třetiny pozemků, jež mají být součástí Natury, patří státu. Proti tomuto návrhu nic nenamítá ministerstvo životního prostředí, jež má mít správu Natury na starosti. \"Souhlasíme s tou podobou, v jaké to je,\" potvrdila mluvčí Karlína Šůlová. Zastánci současného návrhu se domnívají, že mezi vlastníky pozemků se nemají dělat žádné rozdíly. \"Nevidím důvod, proč bychom se na státní majetek měli dívat jinak než na soukromý nebo obecní,\" říká Václav Mencl, poslanec ODS za Jihomoravský kraj. Podle něj stát odškodné vyplácet nemusí, je to na jeho zvážení. \"Stát ale musí sám poznat, jaké to je, když se na nějakém pozemku musí omezit hospodaření. Musí si uvědomit, co to znamená,\" míní Mencl. Pokud poslanci návrh schválí, bude to znamenat, že například státní podnik Lesy ČR by dostal odškodné za to, že nesmí na určitém území pěstovat smrkové monokultury, ale smíšený les. Právě ušlý zisk by měl doplatit stát.
Zdroj: Lidové noviny
Sdílet článek na sociálních sítích