Nemoc šílených krav si drží své tajemství

Vědci předpokládají, že infekce se přenáší prostřednictvím masokostní moučky, což jsou v kafilériích, neboli asanačních závodech rozdrcená, povařená a usušená těla mršin a zbytky z jatek. Moučka sloužila jako poměrně levný a vydatný zdroj bílkovin do krmných směsí, po nichž dobytek rostl jako z vody. Pokusy na zvířatech potvrdily, že když se do moučky dostal kousek tkáně infikované BSE - stačilo o velikosti zrnka pepře - nemoc se jeho snědením mohla přenést. MEZITITULEK: Zvířata neměla moučku ani zahlédnout Jenže: Od roku 1991 se v našich končinách nesměla masokostní moučka dávat do krmných směsí pro přežvýkavce (krávy, kozy a ovce, u nichž se různé formy BSE vyskytují). Mohla ji zkrmovat jen prasata a drůbež, protože na ně se z neznámých příčin BSE nepřenáší. Zákaz ostatně přitvrdil. \"Od listopadu se už masokostní moučka nesmí používat jako krmivo pro žádná zvířata. Bude se sice nadále vyrábět, protože to je zaběhnutý způsob odstraňování uhynulých zvířat a jatečního odpadu, ale pak se musí zlikvidovat, nejlépe zřejmě spálit,\" říká Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy. Nejstarší české nakažené dobytče se však narodilo v roce 1995, nejmladší, nyní objevené, v únoru 2000. Masokostní moučku žádné z nich nemělo ve žlabu ani zahlédnout. Jedno v říjnu objevené nemocné zvíře dokonce pochází z ekologického chovu, tedy takového, kde se dobytek smí krmit pouze pící bez jakýchkoli umělých přísad. Jak to, že se tedy BSE šíří dál? Možná vysvětlení jsou dvě, a ani jedno nepotěší. Buď někdo nedodržel předpisy, nebo může onemocnění vzniknout i jinak, než se zatím soudí. MEZITITULEK: Lidské selhání Nejpravděpodobněji vypadá lidské selhání. Nedá se však zpětně vystopovat, protože inkubační doba nemoci u dobytka se počítá na léta. Takže už zřejmě nepůjde vypátrat, jestli někde neopatrný krmič nasypal kravám to, co neměl, nebo jestli v mísírně krmných směsí někdo nepřisypal obsah nesprávného pytle. Nelze ani vyloučit, že ve stroji, který připravoval směs pro prasata s využitím masokostní moučky, nezůstaly zbytky, které se pak dostaly do krmné směsi pro skot. Ještě v polovině devadesátých let se vyvážela do Evropy masokostní moučka z Británie (tam se už používat nesměla). Na kontinentě se mohla smíchat s místním krmivem a nakonec se dostat i do Česka, už s označením jiné země původu. Prostě, možnost nákazy kvůli trestuhodné neopatrnosti existovala. Záhadou ovšem zůstává obestřeno poslední onemocnění tříapůlleté krávy. To je na dolní hranici inkubační doby BSE. Zbývá jen podezření: Zvíře ještě jako tele dostávalo mléčnou krmnou směs. To je sušené kravské mléko, z něhož se odebral tuk pro výrobu másla, a místo něj se dříve dodával tuk z kafilérií. Dnes už je tato praxe zakázaná, ale možná se nějaký zbytek směsi nevhodného složení v té době do krmení dostal. Také v Británii, kolébce nemoci BSE, si kladou podobné otázky. Zákaz krmení skotu masokostní moučkou tam platí od roku 1988 a úplný zákaz jejího používání od roku 1996. Teoreticky se tedy nemělo žádné další dobytče nakazit ani omylem. Jenže nakazilo. Veterináři i zde stále objevují nemocná zvířata. \"Mohl to zavinit dovoz krmiv z kontinentální Evropy,\" řekl John Wilesmith z veterinární agentury ve Weybridge časopisu New Scientist. V Evropské unii totiž platí zákaz užívání masokostní moučky až od ledna 2001. MEZITITULEK: Spontánní vznik nemoci zatím nepotvrzen Druhou teoretickou možností je, že BSE vzniká i spontánně, tedy nejen přenosem infikované tkáně. BSE je dobytčí obdobou lidské Creutzfeld-Jakobovy nemoci (CJD), na niž v Evropě ročně umírá jeden až dva lidé z miliónu. CJD vzniká samovolně a podařilo se prokázat, že někteří lidé k ní mají vyšší dědičné dispozice. Není tedy možné, že totéž platí i pro nemoc šílených krav? \"Věda zatím nic takového nezjistila, ale nemůžeme to ani vyloučit,\" shrnuje současné poznatky profesor Zdeněk Pospíšil, prorektor Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Za okrajové se zatím považují i další teorie o samovolném vzniku BSE. Jednu zastává Josef Hlásný, bývalý vědecký pracovník Výzkumného ústavu chovu skotu v Rapotíně na Šumpersku, dnes soukromý veterinář v Bludově. \"Vypadá pravděpodobně, že BSE vyvolává nevhodná výživa dobytka,\" tvrdí. Podle něho nervový systém hospodářských zvířat degeneruje, když dobytek přijímá krmiva s vysokým obsahem bílkovin a nedostatkem hořčíku. Josef Hlásný připomíná, že nemoc šílených krav byla v Británii zjištěna například u dobytka krmeného jílkem anglickým neboli vytrvalým, travinou, která se obvykle pěstuje s vysokým nasazením průmyslových hnojiv. A ta pak v organismu blokují přijímání hořčíku. \"Také u nás se dobytek krmí jílkem, v tomto případě jílkem italským neboli mnohokvětým, a dalšími travinami,\" připomíná doktor Hlásný. Jeho názory publikoval loni v červnu odborný časopis Feed Mix, vydávaný v Nizozemsku, pod titulkem \"Ojedinělý hlas v debatě o BSE\". Stoupence pro svou hypotézu nicméně nezískal. BSE si tedy zatím drží své tajemství. [*] info Co je to BSE BSE je zkratka pro bovinní spongiformní encefalopatii, neboli pórovité poškození mozku u skotu. Ničí nemocným zvířatům nervové tkáně, v nichž se vytvářejí dutinky, a nakonec nevyhnutelně vede k úmrtí. Poprvé byla popsána v polovině osmdesátých let v Británii, a odtud se zřejmě šířila do jiných zemí. Většina odborníků předpokládá, že nemoc se na krávy přenesla z ovcí trpících klusavkou, nazývanou rovněž svědivka či třesavka. To je stejná mozek devastující choroba jako BSE, a jak se projevuje, naznačují už její české názvy. Nemocné ovce se v kafilériích zpracovaly do masokostní moučky, tu dostávaly do žlabů krávy, a v jejich těle ovčí infekční částice, nazývané priony, zmutovaly do hovězí podoby. Až potud vše odpovídá prokázaným faktům. Experimenty jasně doložily, že infikované tkáně nemocných zvířat pojídané jinými živočichy chorobu přenášejí. A to i mezidruhově - z ovcí na krávy a z krav na ovce; takto se nakazí i myši, potkani, kočky, opice. Jen prasatům a drůbeži infikovaná potrava, kdo ví proč, nevadí. Problém však nastává, když je třeba vysvětlit, proč nemoc \"přeskočila\" z ovcí na krávy právě v Británii. Vždyť přece masokostní moučku z ovcí trpících klusavkou přežvykoval skot v mnoha dalších zemích světa... Masokostní moučka z infikovaných krav zkrmovaná zdravým dobytkem pak chorobu šířila dál. Proto také Evropská unie rozhodla, že při výskytu BSE se musí vybít jedinci stejného věku a mladší či starší o jeden rok než nemocné dobytče, s nímž přišly do styku. Vychází se z předpokladu, že zvířata měla stejnou stravu, takže se rovněž mohla nakazit. BSE je možné prokázat až rozborem mozku poraženého zvířete. Dosavadní postupy, které měly nemoc odhalit už u živých kusů, se v praxi ukázaly jako nedostatečně spolehlivé. ZDROJ: Zdraví