zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Mráz spásou, vyžene kormorány

10.11.2003
Příroda
Mráz spásou, vyžene kormorány
Opočno - Noční můrou rybářů jsou hejna kormoránů, která útočí na sádkové rybníky. Tady páchají škody, jež jen v opočenských Rybářských závodech ročně činí zhruba milion až milion dvě stě tisíc korun. Rybáři jsou v boji bezradní, kormorán je totiž chráněný. Teprve mráz, který ledem pokryje hladiny rybníků, zastaví nenasytné kormorány v jejich útocích na sádkové rybníky. Než uhodí mrazy, musí rybáři několikrát denně obcházet vodní plochy a plašit stopadesátičlenná až dvousetčlenná hejna černých dravců. \"Kormoráni každý rok napáchají škody za milion až milion dvě stě tisíc korun pouze na sádkových rybnících. Jediné, co na ně platí, je odstřel,\" informoval Jiří Černohlávek, vedoucí zdejších Rybářských závodů. Kormorán bez potíží uloví sedmisetgramovou rybu, která představuje zhruba denní dávku potravy. Škody rapidně rostou, jestliže na rybníku je dvousetčlenné hejno. Obranou je odstřel \"Každý den jsou na sádkových rybnících naši lidé, kteří kormorány plaší. Hledáme stále nové způsoby, jak hejna odehnat, ale vždy se do hodiny vrací. Jedinou obranou je odstřel. Jde však o chráněné živočichy, tak musíme o výjimku k povolenému odstřelu žádat. Letos jsme nechali zastřelit už tři kusy,\" sdělil Černohlávek. Vysvětlil, že jedině smrt jednoho z hejna na dravce prozatím platí. \"Teprve zabití je přiměje pochopit, že je zle a zmizí. Přesto se později opět vrací,\" řekl Černohlávek. Přiznal, že na jaře zůstala voda dlouho přikrytá ledem, proto kormoráni nemohli napáchat tak velké škody. Podle něho si však vše vynahrazují nyní na podzim. \"Momentální škoda je například třicet procent, ale ryby jsou porýpané a poškozené,\" uvedl Černohlávek. Pokračoval, že v takovém stavu buď nepřežijí zimu, nebo uhynou po vysazení, čímž se škoda šplhá už na šedesát a více procent. Ochránci však prý argumentují tím, že tak velké škody kormoráni nemohou napáchat, protože tolik nesežerou. Další škody vznikají v důsledku poranění ryb, které neskončily v jejich útrobách. Později podléhají zranění, nebo se jim do ran dostávají plísně. Následné škody na rybách Další ryby ze sádek, na které útočili kormoráni, později hynou následkem náletů těchto dravců na energetické vyžití. Černohlávek to vysvětlil: \"Krmíme ryby, dokud neklesne teplota vody pod pět stupňů. Když tu krouží kormoráni, tak ryby prokrmit nemůžeme a ryby si nevytvoří dostatečnou zásobu tuků. Pak stačí, aby se zima protáhla a nám ryby hynou na energetické vyžití.\" Na zimu táhnou do Polska Podle ochránců přírody na území České republiky hnízdí pouze dvě stě párů kormoránů. Rybářům však škody způsobují ptáci na tahu, kteří \"běsní\" na jaře a na podzim a létají ve sto až dvěstěčlenných hejnech. Od kormoránů budou mít rybáři klid, až vody zamrznou, pak ptáci potáhnou na Rozkoš a z ní si to namíří do Polska. Na jaře se vrátí a rybáři s nimi povedou opět vysilující boj, v němž nemohou použít účinné zbraně. Ani ledem pokryté rybníky však rybářům nedají spát, pokud bude tuhá zima, čekají je náročné hlídky u rybníků, aby rybám zajistili přísun kyslíku. Do ledu budou vysekávat díry a pokud bude nutné, zpustí aerátory. Zdroj: Orlické noviny - Rychnovsko
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí