Lidé s příchodem zimy topí vším, co je po ruce
Zlínský kraj S nástupem zimního období přibývá v kraji kouřících komínů u
rodinných domů a vilek. Velké množství lidí si totiž při stále rostoucích cenách
plynu přitápí pevnými palivy, jakými jsou například dřevo nebo uhlí. Vedlejším
efektem takového spalování je ale zhoršené ovzduší, především místa ležící v
údolích nebo kotlinách se tak čím dál víc noří do oblaků smogu. Podobnou polohu
má i Zlín, přičemž také řada jeho obyvatel si domy vytápí nejrůznějšími způsoby.
\" Město investovalo do plynofikace v centru i okrajových částech, jako jsou
třeba Želechovice nebo Lužkovice, v minulosti značné množství peněz. Pro někoho
je ale plyn drahý, ne všichni se proto připojí,\" vysvětlila Olga Císařová,
vedoucí oddělení ochrany ovzduší na zlínské radnici. Přesto podle ní topení
plynem převládá, například veškeré nové stavby jsou už plynofikovány. \" Jinak
si hlavně starší občané topí uhlím nebo dřevem. Jedná se především o místa, kde
plyn ještě nebyl zaveden,\" dodala Císařová. To podle ní platí například o
místní části Jaroslavice, kde město nechalo před časem instalovat kvůli
znečištění měřicí stanici. \" Výsledky ale nejsou zdaleka tak špatné, jak by se
dalo čekat, a Zlín obecně nepatří k místům, která by měla s ovzduším v zimě
opravdu kritické potíže,\" soudí Císařová. Méně radostná je však situace v
některých menších obcích. \" První dva roky po plynofikaci se připojilo hodně
lidí a rázem se ovzduší zlepšilo,\" vzpomíná třeba starosta ze Střílek na
Kroměřížsku Milan Endlicher. Se zdražením plynu se ale podle něj všechno
obrátilo. \" Lidé teď pálí doslova všechno, co se dá, někdy se tady dýchá hodně
špatně,\" stěžuje si starosta. Obec Jalubí na Uherskohradišťsku je zase
situována do údolí, které ji obepíná ze tří stran. \" U nás ale naštěstí
plynofikace zabrala, lidé si dřevem i uhlím spíš přitápějí,\" odhaduje tamní
starosta Karel Malovaný. Auto s uhlím prý už v obci dlouho neviděl, potíže s
ovzduším mohou tak podle něj v obci nastat hlavně při inverzi. Na Valašsku zase
lidé spíše tíhnou k topení dřevem. \" Při jeho spalování vzniká modrý kouř,
který tolik nedráždí. Větší budovy, jako je škola nebo dům služeb, máme ovšem
plně plynofikovány, hodně nám pomohlo také zavedení pečlivého třídění odpadů,\"
předkládá další recept na lepší vzduch například starosta Valašské Polanky Josef
Martinka. Zdroj: Zlínské noviny
Zlínský kraj S nástupem zimního období přibývá v kraji kouřících komínů u rodinných domů a vilek. Velké množství lidí si totiž při stále rostoucích cenách plynu přitápí pevnými palivy, jakými jsou například dřevo nebo uhlí. Vedlejším efektem takového spalování je ale zhoršené ovzduší, především místa ležící v údolích nebo kotlinách se tak čím dál víc noří do oblaků smogu.
Podobnou polohu má i Zlín, přičemž také řada jeho obyvatel si domy vytápí nejrůznějšími způsoby. \" Město investovalo do plynofikace v centru i okrajových částech, jako jsou třeba Želechovice nebo Lužkovice, v minulosti značné množství peněz. Pro někoho je ale plyn drahý, ne všichni se proto připojí,\" vysvětlila Olga Císařová, vedoucí oddělení ochrany ovzduší na zlínské radnici. Přesto podle ní topení plynem převládá, například veškeré nové stavby jsou už plynofikovány. \" Jinak si hlavně starší občané topí uhlím nebo dřevem. Jedná se především o místa, kde plyn ještě nebyl zaveden,\" dodala Císařová.
To podle ní platí například o místní části Jaroslavice, kde město nechalo před časem instalovat kvůli znečištění měřicí stanici. \" Výsledky ale nejsou zdaleka tak špatné, jak by se dalo čekat, a Zlín obecně nepatří k místům, která by měla s ovzduším v zimě opravdu kritické potíže,\" soudí Císařová.
Méně radostná je však situace v některých menších obcích. \" První dva roky po plynofikaci se připojilo hodně lidí a rázem se ovzduší zlepšilo,\" vzpomíná třeba starosta ze Střílek na Kroměřížsku Milan Endlicher. Se zdražením plynu se ale podle něj všechno obrátilo. \" Lidé teď pálí doslova všechno, co se dá, někdy se tady dýchá hodně špatně,\" stěžuje si starosta. Obec Jalubí na Uherskohradišťsku je zase situována do údolí, které ji obepíná ze tří stran. \" U nás ale naštěstí plynofikace zabrala, lidé si dřevem i uhlím spíš přitápějí,\" odhaduje tamní starosta Karel Malovaný. Auto s uhlím prý už v obci dlouho neviděl, potíže s ovzduším mohou tak podle něj v obci nastat hlavně při inverzi.
Na Valašsku zase lidé spíše tíhnou k topení dřevem. \" Při jeho spalování vzniká modrý kouř, který tolik nedráždí. Větší budovy, jako je škola nebo dům služeb, máme ovšem plně plynofikovány, hodně nám pomohlo také zavedení pečlivého třídění odpadů,\" předkládá další recept na lepší vzduch například starosta Valašské Polanky Josef Martinka.
Zdroj: Zlínské noviny
Sdílet článek na sociálních sítích