Na penízez z fondů EU snáze dosáhnou integrované projekty

NA PENÍZE Z FONDŮ EU SNÁZE DOSÁHNOU INTEGROVANÉ PROJEKTY

Hovořili jsme o tom s předsedou představenstva a generálním ředitelem Agentury pro regionální rozvoj Ostrava, a. s., Ing. Petrem Czekajem, ředitelem Regionální rozvojové agentury jižní Moravy v Brně JUDr. Vladimírem Gašparem, ředitelem Regionální agentury pro rozvoj střední Moravy v Olomouci Ing. Františkem Kaštylem a ředitelem Regionální rozvojové agentury Východní Moravy ve Zlíně Jaromírem Schneiderem.

INTEGRACE PROJEKTŮ

Ing. Kaštyl v diskusi vyzvedl fakt, že se nyní začíná úročit úsilí, které bylo vloženo do přípravy strategických studií rozvoje mikroregionů, na něž obvykle navazují soupisy potenciálních místních projektů. Podle Ing. Czekaje se o takto zpracované strategické dokumenty mikroregionů může opřít příprava integrovaných projektů většího počtu obcí. Tak se vyhoví požadavkům Evropské unie, která ze strukturálních fondů bude podporovat pouze velké investice v řádu nejméně miliónů eur. JUDr. Gašpar v té souvislosti vyslovil přesvědčení, že nejúčinnějším způsobem, jak této podmínce EU v regionech dostát, je používat už z minulosti osvědčený způsob financování prostřednictvím grantových schémat. Ředitel brněnské agentury také připomněl, že již v každém kraji existuje pracovní skupina složená ze zástupců kraje, Ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí, regionálních rozvojových agentur k přípravě integrovaných projektů p ro čistírny odpadních vod a kanalizace. Podobné skupiny by se podle jeho názoru jistě uplatnily i pro jiné typy projektů.

ČÍ BUDE NOVÝ MAJETEK?

Jaromír Schneider upozornil na to, že EU požaduje, aby alespoň po určitou dobu existovala jasná souvztažnost mezi investorem jako příjemcem evropské dotace a vlastníkem takto nově vytvořeného majetku. \"Je-li investorem mikroregion, může vůči EU nastat problém, neboť nová investice by přešla do majetku jeho jednotlivých dílčích celků,\" řekl ředitel zlínské agentury. Těmto problémům lze do budoucna předejít vznikem jasných vlastnických struktur, například založením veřejnoprávního subjektu pro obce v daném mikroregionu. Legislativní nástroje musí jednoznačně vyloučit byť i hypotetickou možnost, že obec vstoupí do mikroregionu, nechá si za peníze z Bruselu vybudovat například infrastrukturu, převede ji do svého majetku a pak z mikroregionu vystoupí a zbaví se vůči němu jakýchkoliv závazků. Na Zlínsku mohou využít některé zkušenosti z podobného ošetření majetku v mikroregionu Vsetínsko, který je v rámci unijního programu ISPA investorem projektu Čistá Bečva. Aby totiž tento mikro region měl vůbec šanci na evropské peníze, musel nejprve vyřešit nepřevoditelnost akcií a hlasovacích práv ve společnostech, které jeho členské obce založily, povinnost přednostní nabídky odprodeje maj etku vytvořeného touto investicí ostatním obcím v mikroregionu apod.

I PŘÍPRAVA NĚCO STOJÍ

V Olomouckém kraji úspěšně využívají dokonce několik zdrojů financování samotné přípravy projektů, s nimiž jejich předkladatelé mohou usilovat o peníze z evropských či národních fondů. Regionální rozvojová agentura tam loni iniciovala vznik regionálního fondu pro přípravu projektů v rámci sdružení obcí, které ji založilo. Obce přispívají do fondu třemi korunami ročně za každého svého občana.

Dalším zdrojem je Operační program Olomouckého kraje (OPOK), který loni i letos na opatření pro posílení ekonomického rozvoje, na práci s lidskými zdroji, na zlepšování životního prostředí a do technické infrastruktury v kraji vyčlenil vždy téměř 50 miliónů korun. Z nich zatím každý rok bylo na podporu přípravy projektů určeno 4,5 miliónu korun. Třetím hlavním zdrojem pro tyto účely je pomoc Ministerstva pro místní rozvoj přes jeho Centrum pro regionální rozvoj. Regionální fond na podporu přípravy projektů se vytváří také v Moravskoslezském kraji, i když Ing. Czekaj by si představoval, že fond měl fungovat již dávno. Generální ředitel ostravské agentury však také kritizoval centrum, které slibovalo, že kraje, města a obce při přípravě projektů usilujících o peníze z evropských fondů finančně podpoří, ale zatím tak neučinilo.

MANAŽEŘI \"V PRVNÍ LINII\"

Regionální rozvojová agentura Východní Moravy ve spolupráci se Zlínským krajem rozjíždí program, který mikroregionům dává možnost vytvořit pozice místních projektových manažerů. Zájem je, aby rozmístění těchto manažerů co nejvíce kopírovalo spádová území obcí třetího typu, ale není podmínkou že manažeři musí pracovat výhradně v těchto obcích s rozšířenou působností. Tito manažeři působí \"v první linii\": To oni na základě detailní znalosti svých oblastí a s využitím kontaktů na představitele místních samospráv, podnikatele i neziskové organizace mohou v mikroregionech lépe identifikovat jejich problémy, vyhledávat vhodné projekty a spojovat je v jediný integrovaný. Naopak na regionálních rozvojových agenturách, řečeno slovy JUDr. Gašpara, bude, aby syrově připravené projekty \"z terénu\" dopracovaly a v zájmu větší šance na jejich schválení je převedly do \"bruselské řeči\". Pouze té totiž úředníci v sídle EU rozumějí. Žádný z přítomných ředitelů nepovažoval funkci projektových manažerů v mikroregionech za konkurenci pro svou agenturu. Například Ing. Czekaj a Jaromír Schneider uvedli, že se dělbou práce s projektovými manažery v mikroregionech agenturám uvolní r uce a naopak budou moci zvýšit svoji kapacitu. Tyto možnosti se v krajích ještě dál násobí účelnou a řevnivosti zbavenou kooperací mezi novými projektovými manažery v regionech, regionálními rozvojovými agenturami, regionálními poradenskými a informačními centry (RPIC), euroinfocentry a dalšími subjekty.

NEJVĚTŠÍ PROBLÉM: PENÍZE...

Za největší překážku ohrožující české šance dosáhnout masívněji na peníze ze strukturálních fondů a Kohezního fondu EU všichni ředitelé označili otázku financování projektů. Na národní úrovni fakticky neexistuje původně slíbený fond, který by obcím pomáhal překlenout období od chvíle, kdy pro uskutečnění projektu použily vlastní či vypůjčené peníze, až do okamžiku, kdy po náročné kontrole hotového díla jim peníze z Bruselu skutečně přijdou. Některé banky, jako například Česká spořitelna, sice chystají produkty, jimiž by za pomoci výhodnějších úvěrů obcím a městům pomohly leckdy i několikaleté období překlenout. Ale u projektů v hodnotě řádu miliard korun by v takovém případě už i jen běžné úročení úvěrů z komerčních bank přivedlo města do nesnází. Proto u miliardových investic by měl s výhodným překlenutím čekací doby na peníze z Bruselu pomoci stát, soudí ředitelé. Jinou potíží pro města a obce bude, že pro spolufinancování projektů z vlastních zdrojů budou muset v rozpočtech na dal ší rok zablokovat příslušné částky, aniž by měly záruku, že těmto projektům nakonec bude skutečně přiznána finanční pomoc EU. Ing. Czekaj v té souvislosti hovořil o nutnosti, aby si regiony soudržnosti NUTS 2 pro projekty regionálního významu vytvářely systém vnitřních dispozičních fondů.

Legislativní nástroje musí jednoznačně vyloučit byť i hypotetickou možnost, že obec vstoupí do mikroregionu, nechá si za peníze z Bruselu vybudovat například infrastrukturu, převede ji do svého majetku a pak z mikroregionu vystoupí a zbaví se vůči němu jakýchkoliv závazků.

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
ZDROJ: MODERNÍ OBEC