Do lesa můžeme zadarmo - zatím

Lesy v Česku poničily loni a letos přírodní katastrofy. Záplavy, větrné kalamity, požáry, kůrovec. Přes polovina lesních pozemků patří státu, který spravuje podnik Lesy ČR. Díky finančním rezervám má možnosti na nápravu škod. Ale nemusí to tak být stále.

Firma má od září nové vedení. Znamená to pro návštěvníka lesů nějaký zlom? Zatím ne. Pokud nedojde ke změnám. Přes polovina lesů v Česku patří státu a spravuje je státní podnik Lesy České republiky. Jako jeden z mála v Evropě byl celá léta v zisku.

V září odvolaný generální ředitel Jiří Oliva byl známý tím, že zuby nehty bojoval za udržení podniku jako celku. Dařilo se mu odrážet všechny snahy o jeho rozdělení. Zhruba před rokem to například byla iniciativa převést státní lesy na kraje.

Není jasné, zda nové vedení v čele s generálním ředitelem Kamilem Vyslyšelem dokáže takovým tlakům v budoucnu odolat. Odborníci předpokládají, že zesílí zejména před krajskými volbami. A pokud ne, bude to vůbec špatně? Co by to znamenalo pro návštěvníky lesů?

\"Musela by se změnit legislativa, která nyní lidem zaručuje volný vstup do lesa a sběr lesních plodů pro vlastní spotřebu,\" řekl nám Jan Řezáč, mluvčí LČR. Ty se i nadále podle jeho ujištění hodlají k lidem chovat přátelsky a vstřícně. Na rozdíl od některých měst například ani nikdy nevydaly zákaz vstupu do lesa v období nebezpečí požárů, přestože to bylo dost riskantní.

V případě převodu na kraje či privatizace ale nelze podle lesníka vyloučit změnu zákonů i v neprospěch návštěvníků lesů - mohl by být zaveden institut obecního či krajského \"hlídače\", který by vybíral třeba vstupné do lesa nebo poplatky za sběr lesních plodů. Stát by také mohl zavést zvláštní daň jako příspěvek občanů kraji. Je otázkou, kam přesně by směřoval.

Celistvost správy státních lesů odůvodňovalo bývalé vedení mj. tím, že z oblastí, kde jsou lesy ziskové, se tak dají přelévat peníze do poškozených a ztrátových lesů. Navíc velký podnik je rovnocenným partnerem odběratelů dřeva, kteří se soustřeďují do stále větších firem, jež si lépe diktují ceny. Někteří hejtmani však o lesy zájem neprojevily.

Tam, kde jsou stromy poničené například imisemi, se musí do lesů naopak investovat a kdo by o takový dárek stál? Je to například na Ústecku. Liberecku, více méně na nule bývá hospodaření lesů na jižní Moravě. Dá se předpokládat, že by takové kraje žádaly dotace, kterých se LČR již brzy po vzniku vzdaly. A už vůbec by si finančně neporadily s přírodními kalamitami.

Na druhou stranu - kvalitní lesy by jiným krajům bezesporu přinášely zisk, pokud by s nimi dál dobře hospodařily. Od Nového roku mají oblastní inspektoráty LČR takřka kopírovat hranice krajů. De facto by tak převod na kraje mohl proběhnout snáz. Avšak ani podle ministra Palase by takové však rozdělení podniku neprospělo. \"To by na dnešním globalizovaném trhu znamenalo výrazné oslabení pozice firmy,\" řekl tisku. Kromě toho, podnik má velké finanční rezervy, které by se mohly rozplynout. Ledaže by je hlídal nový úřad (jistě se spoustou úředníků), jehož vytvoření už také bylo jednou v parlamentu navrženo.

Veškeré rozhodování o tom, co bude se státními lesy, ale bude nakonec záležet na parlamentu - pokud například vláda, skupina poslanců nebo některé kraje podají opět návrh na změnu současného stavu.

Zdroj: Ekomail