zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Globální oteplování rozděluje Evropu a USA

05.12.2003
Ovzduší
Globální   oteplování  rozděluje Evropu a USA

Vysoký kremelský poradce Andrej Illarionov zpochybnil vůli Moskvy k ratifikaci Kjótského protokolu o snižování  emisí  skleníkových  plynů  a Evropa rázem znejistěla. Případné dopady  globálního   oteplování  na  životní   prostředí  totiž vnímají evropské státy citlivěji než Spojené státy, které Kjóto odmítly ratifikovat v roce 2003.
Změny klimatu se přitom projevují i v Česku. Loňské povodně a letošní sucho dávají experti do souvislosti právě s globálními změnami klimatu. Jaro přichází stále časněji, příchod podzimu se opožďuje.
Situaci ilustruje i čerstvá zpráva OSN, zaměřená na známá horská střediska. Úbytek sněhu v rakouském Kitzbühlu může být důsledkem oteplování planety, uvádějí autoři právě zveřejněné studie. Vyjadřují znepokojení nad malou vůlí k řešení tohoto stavu.
\"Evropané si budou muset zvyknout, že nyní budou hledat zimní střediska ve stále vyšších polohách,\" konstatoval Rolf Burki, klimatolog z Curyšské univerzity, citovaný listem Guardian.
Obyvatele evropských zemí sužují i další změny, které mohou mít co do činění s  globálním   oteplováním  . V 90. letech zažil extrémní srážky převážně německý Rýn, v posledních pěti letech sužovaly vodní přívaly zejména střední Evropu. V těchto dnech zaznamenali \"záplavy století\" na jihofrancouzském pobřeží, pod vodou se ocitla města Marseille, Avignon či Orange.
Střed Evropy nyní naopak vzpomíná na srážky a sleduje vyschlé studny.
Evropané sledují změny s větší mírou znepokojení než Američané.
Obě strany proto zatím nenalezly shodu v otázce, jak se případné přijetí Kjótského protokolu projeví v mezinárodním měřítku.
\"Kjótský protokol nabízí strukturu a nástroje, které dovolí odstranit  ekologický  deficit a zapůsobí zároveň jako faktor růstu,\" sdělil nedávno agentuře AFP Altero Matteoli, italský  ministr   životního   prostředí  .
Dohoda z japonského Kjóta si klade za cíl omezit do roku 2012 světové emise oxidu uhličitého o 5,2 procenta. Postoj Moskvy do značné míry odpoví na otázku, zda se tento cíl podaří splnit.
\"Je třeba vzít na vědomí, že v Rusku se blíží volby,\" relativizuje Illarionovo vyjádření Jennifer Morganová ze Světového fondu přírodního dědictví. Připomíná, že již v září zpochybnil dohodu prezident Putin, aniž by následovaly další kroky. Proto současná vyjádření nepřeceňuje.
Dosud Kjótský protokol podepsalo více než sto zemí. Bez podpisu Ruska nebo Spojených států však není možné naplnit jednu z podmínek, 55procentní limit světového  znečištění  . USA vyprodukují 36,1 procenta světového  znečištění  , Rusko 17,4 procenta.

ZDROJ: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí