Globální oteplování rozděluje Evropu a USA
Vysoký kremelský poradce Andrej Illarionov zpochybnil vůli Moskvy k ratifikaci Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů a Evropa rázem znejistěla. Případné dopady globálního oteplování na životní prostředí totiž vnímají evropské státy citlivěji než Spojené státy, které Kjóto odmítly ratifikovat v roce 2003.
Změny klimatu se přitom projevují i v Česku. Loňské povodně a letošní sucho dávají experti do souvislosti právě s globálními změnami klimatu. Jaro přichází stále časněji, příchod podzimu se opožďuje.
Situaci ilustruje i čerstvá zpráva OSN, zaměřená na známá horská střediska. Úbytek sněhu v rakouském Kitzbühlu může být důsledkem oteplování planety, uvádějí autoři právě zveřejněné studie. Vyjadřují znepokojení nad malou vůlí k řešení tohoto stavu.
\"Evropané si budou muset zvyknout, že nyní budou hledat zimní střediska ve stále vyšších polohách,\" konstatoval Rolf Burki, klimatolog z Curyšské univerzity, citovaný listem Guardian.
Obyvatele evropských zemí sužují i další změny, které mohou mít co do činění s globálním oteplováním . V 90. letech zažil extrémní srážky převážně německý Rýn, v posledních pěti letech sužovaly vodní přívaly zejména střední Evropu. V těchto dnech zaznamenali \"záplavy století\" na jihofrancouzském pobřeží, pod vodou se ocitla města Marseille, Avignon či Orange.
Střed Evropy nyní naopak vzpomíná na srážky a sleduje vyschlé studny.
Evropané sledují změny s větší mírou znepokojení než Američané.
Obě strany proto zatím nenalezly shodu v otázce, jak se případné přijetí Kjótského protokolu projeví v mezinárodním měřítku.
\"Kjótský protokol nabízí strukturu a nástroje, které dovolí odstranit ekologický deficit a zapůsobí zároveň jako faktor růstu,\" sdělil nedávno agentuře AFP Altero Matteoli, italský ministr životního prostředí .
Dohoda z japonského Kjóta si klade za cíl omezit do roku 2012 světové emise oxidu uhličitého o 5,2 procenta. Postoj Moskvy do značné míry odpoví na otázku, zda se tento cíl podaří splnit.
\"Je třeba vzít na vědomí, že v Rusku se blíží volby,\" relativizuje Illarionovo vyjádření Jennifer Morganová ze Světového fondu přírodního dědictví. Připomíná, že již v září zpochybnil dohodu prezident Putin, aniž by následovaly další kroky. Proto současná vyjádření nepřeceňuje.
Dosud Kjótský protokol podepsalo více než sto zemí. Bez podpisu Ruska nebo Spojených států však není možné naplnit jednu z podmínek, 55procentní limit světového znečištění . USA vyprodukují 36,1 procenta světového znečištění , Rusko 17,4 procenta.
ZDROJ: HN