Spory o nový jaderný zdroj jsou předčasné

Bude se stavět nový Temelín? Přestože o tom nepadlo žádné rozhodnutí, vede se na toto téma neustále spor.
Vláda teprve projedná vizi Energetické politiky s výhledem na třicet let. Ministerstvo průmyslu a obchodu si v ní klade za cíl zaručit občanům pokud možno maximální nezávislost na cizích zdrojích energie a spolehlivost dodávek včetně jejich bezpečnosti. Naprostou samozřejmostí je i ochrana životního prostředí vyjádřená směrnicemi Evropské unie. Východiskem koncepce je soulad mezi ekonomií, ekologií a sociálními aspekty.
Energetická politika proto počítá s maximálním využitím domácích surovin, vyšším, i když dražším podílem obnovitelných zdrojů energie i opětovným dovozem ropy a plynu. Koncepce se nezříká, tak jako v mnoho jiných státech, ani jaderné energie.
O všech alternativách zajištění energie do budoucna bude rozhodovat vláda. Nikde však není v koncepci detailně napsáno, že se bude stavět nový jaderný zdroj v Temelíně nebo - to je zcela nereálné - v Blahutovicích.
Po schválení energetické politiky bude muset být přednostně vypsán tendr na movité investory, kteří zajistí výstavbu nových hnědouhelných elektráren. Staré elektrárny na severu Čech budou v průběhu deseti let na konci své životnosti. To bude první velká starost, jak zajistit zdroje elektřiny i tepla.
Až druhou v pořadí bude rozhodnutí o případné výstavbě jaderného reaktoru. Zatím není znám žádný investor (stát jím rozhodně nebude), není známa technologie, nejsou zajištěny finanční prostředky, nejsou zadány ani vypracovány případné alternativy projektu. Nebylo jednáno s veřejností.
Energetická koncepce musí být promyšlená. Německo se kvůli nedomyšlené energetické politice, v níž se zříká jaderné energie, již dostává do ekonomických potíží. Velkým nákladem vybudovaných 14 tisíc větrných elektráren pracuje v Německu pouze na šestinu roční provozní doby. Je to energetický přínos? Takto vyrobená elektřina je tak jako u nás trojnásobně dražší.
Dalším příkladem sporných pokusů hledat nové zdroje je projekt spalování biomasy. Pro elektrárnu o výkonu 1000 MW je zapotřebí pěstovat rychle rostoucí dřeviny včetně agresívních plevelů na zhruba šesti tisících čtverečních kilometrech zemědělské půdy. Domyslel někdo negativní dopady na ekologii krajiny?
Tyto příklady považuji za důkaz, že na podobném způsobu uvažování nemůžeme postavit energetickou koncepci státu.
Autor je ekologickým poradcem Ministerstva průmyslu a obchodu

Zdroj: Hospodářské noviny