zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

V Blansku chtějí, aby voda ze Svitavy už nehrozila

19.12.2003
Voda
V Blansku chtějí, aby voda ze Svitavy už nehrozila

Úpravám koryta brání majitelé pozemků, ochránci hájí živočichy

V Blansku plánují ochranu před silnými povodněmi zvětšením koryta řeky Svitavy. Naráží to však na některé problémy, o nichž informoval Vítězslav Nečas, vedoucí investičního oddělení státního podniku Povodí Moravy.

Nynější průtok totiž odpovídá tzv. padesátileté vodě, přičemž vodohospodáři i radnice by rádi zvýšili toto číslo, v odborné literatuře udávané jako Q, z 50 na 80 až 100. Nečas připomněl dosud největší vylití řeky v roce 1997, kdy voda zaplavila nízký levý břeh. Právě tam by měly vzniknout nadzemní hráze, postavené již mimo koryto. Jenže státní správa tam naráží na odpor majitelů pozemků, kterým by se zmenšily zahrady sahající až k vodě. Argumentují, že pro ně nejsou hrozbou ani tak povodně jako spíše přívalové deště, které ostatně na Blanensku letos dost řádily. Další možností, jak omezit vliv záplav, je zvýšení kapacity jezu Klamovka. Zároveň by se zrušil jez Paulinka, ovšem podle prvotních odhadů by vše přišlo na 137 miliónů korun. Přijatelnou variantou se jeví úprava břehů mezi mostem v Blansku a prostorem u nádraží, k tomu také odstranění bahna a nánosů, které někde zabírají až 30 procent koryta. Jenže tady vstupuje do hry Unie pro řeku Moravu, která protestuje, neboť s bahnem by byli odvezeni a fakticky zahubeni mnozí živočichové. Ještěrka, rosnička, užovka, rak říční, škeble, některé ryby. \"Je ovšem nesmysl budovat hráze a nečistit koryto,\" říká Nečas a líčí, jak bojují s ochránci doslova o každý úsek řeky. Není například možné, pokračuje šéf investic, aby v rozšířeném korytu zůstal velký strom, který zužuje průtok. Pokud ochránci, a nejde nyní jen o zmíněnou unii, vysloví nesouhlas, musí vodohospodáři žádat ministerstvo životního prostředí o výjimku. Ne vždycky je udělena. Vloni ze sedmi žádostí dostalo Povodí Moravy jen čtyři. Nečas říká, že před zahájením stavby bude zajištěn biologický průzkum. Nesouhlas je slyšet rovněž z radnice v Rájci-Jestřebí. Vodohospodáři i blanenská radnice by rádi viděli pod Rájcem rozsáhlý poldr, který by zvýšil Q až na číslo 80. Protipovodňový účinek by měli pocítit až v Brně. Vedení povodí Moravy proto očekává v příštím roce jednání za účasti politiků i odborníků z Brna a z Jihomoravského kraje. \"Rájec je zdrženlivý, protože má teď mnoho problémů s výstavbou nové silnice z Blanska do Boskovic,\" říká jeden z mužů na tamní radnici, jenž si nepřál být jmenován. Na úpravu Svitavy v Blansku, kterou hodlá Povodí Moravy a blanenská radnice zahájit v roce 2005, vyšle ještě ministerstvo zemědělství experta, aby posoudil ekonomickou účinnost stavby. Nečas však upozorňuje, že pokud by se celá protipovodňová stavba měla zúžit pouze na dílčí úpravy, nebude je možné realizovat a něco takového by vlastně nikdo ani nepovolil. \"Byla by to jen údržba,\" dodal Nečas.

Zdroj: Právo

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí