Pátek, 29. března 2024

Mechanismus financování IPPC ve Velké Británii

Systém financování integrované prevence a omezování znečištění (IPPC) ve Velké Británii se zásadním způsobem liší od systému financování IPPC v České republice.
Mechanismus financování IPPC ve Velké Británii

Rozdíly lze spatřovat ve dvou oblastech - jednak v samotném principu financování, jednak v míře centralizace jednotlivých činností v procesu integrované prevence a omezování znečištění. Podívejme se na tyto systémové rozdíly podrobněji a pokusme se nastínit možná řešení, respektive výzvy pro systém financování IPPC v České republice.

Mechanismus financování IPPC v České republice kombinuje správní poplatek placený provozovatelem IPPC zařízení krajskému úřadu s příspěvkem státního rozpočtu do rozpočtů organizací, které jsou do systému IPPC zapojeny, případně s vlastními rozpočtovými příjmy těchto organizací. Příspěvky státního rozpočtu organizacím zapojeným do systému IPPC a vlastní rozpočtové příjmy některých těchto organizací přitom díky neexistenci ekologického zdanění do značné míry postrádají vazbu na samotné zdroje znečištění, které by v souladu s principem Polluter Pays Principle, resp. znečišťovatel platí, měly financovat náklady na systém jejich sledování, kontroly a prevence. Pevná výše správního poplatku za podání žádosti o integrované povolení potom nereflektuje rozdílnou míru regulatorního úsilí, které musí subjekty zapojené do procesu IPPC vynaložit, aby případ daného znečišťovatele ošetřily v souladu se zákonnými požadavky. Značně rozdílné podmínky konkrétních případů IPPC zařízení totiž způsobují, že správní poplatek 30000 Kč může v některých případech stačit na profinancování procesu IPPC (tedy povolení a následné kontroly) jistého IPPC zařízení, ale v jiných případech (ze zkušeností Agentury integrované prevence můžeme říci, že v drtivé většině případů) na profinancování procesu stačit nemusí. Jako důkaz uveďme rozdílné regulatorní úsilí, které je Agentura integrované prevence nucena vydávat v případě zpracovávání vyjádření k žádostem o integrované povolení skládek na straně jedné a potravinářských, chemických, nebo energetických výrob na straně druhé.

Na druhou stranu lze říci, že systém financování procesu IPPC v České republice je díky fixní výši správního poplatku pro provozovatele IPPC zařízení relativně nekomplikovaný a transparentní, přičemž provozovateli neskýtá žádný manévrovací prostor s ohledem na možnost výši tohoto poplatku snížit. Otázkou zůstává, zda mechanismus výpočtu tohoto správního poplatku a systém financování IPPC vůbec je stejně transparentní i pro veřejnost.

Ve Velké Británii je systém plateb na financování systému IPPC (tedy prevence znečištění, povolování a následné kontroly provozovatelů IPPC zařízení) založen pouze na poplatkovém mechanismu. Britský systém plateb za IPPC stoprocentně reflektuje zásadu znečišťovatel platí, neboť nezahrnuje žádnou přímou finanční účast státního rozpočtu. Institucionální zabezpečení sytému IPPC je také daleko více centralizované, neboť britská agentura životního prostředí Environment Agency ztělesňuje jak orgán povolovací (jehož funkci u nás zajišťují krajské úřady, MŽP a Agentura integrované prevence), tak orgán kontrolní, resp. monitorovací (jehož funkci u nás zajišťují ČIŽP a krajské hygienické stanice). To však neznamená vyloučení ostatních subjektů ze systému IPPC - naopak, konzultace veřejnosti je zakotvena v samotných základech systému, stejně tak jako kontrola a finální schvalování platebního systému a finančních procedur vládou.

Další rozdíl spočívá v tom, že poplatek v britském systému nemá pevnou výši, ale přímo odráží jednak potřebné regulatorní úsilí související s daným IPPC zařízením, tak i environmentální riziko daného zařízení (tedy spolehlivost systému řízení daného provozovatele, spolehlivost havarijních mechanismů, historii provozovatele s ohledem na pokuty, které byly povozovateli uděleny apod.). Výpočet poplatku je založen na principiálně velice jednoduchém, avšak informačně velmi obtížně zajistitelném mechanismu. Výpočet vychází v podstatě z následujícího vzorce:

IPPC poplatek = (celkové náklady systému IPPC - celková suma příspěvků ze státního rozpočtu)/funkce počtu zařízení, kde:

  • celkové náklady systému IPPC = variabilní náklady systému fixní náklady systému,
  • příspěvek ze státního rozpočtu = celkový příspěvek ze zdrojů státního rozpočtu do systému (ve Velké Británii je roven 0),
  • funkce počtu zařízení = funkce modifikující počet zařízení tak, že zohledňuje environmentální riziko jednotlivých zařízení a regulatorní úsilí s jednotlivými zařízeními spojené. Je-li hypoteticky environmentální riziko a regulatorní úsilí u všech zařízení stejné, pak se bude tato funkce rovnat počtu zařízení a IPPC poplatek bude pevný, pro všechny provozovatele stejný.

Na první pohled se může zdát, že výpočet poplatku je jednoduchý. V případě samotného principu výpočtu tomu tak skutečně je. Avšak není tomu tak v případě potřeby zajištění všech informačních vstupů pro výpočet. Zajištění potřebných informačních vstupů pro výpočet je samo o sobě značně nesnadné (bez odhadu řady veličin mnohdy nemožné) a vyžaduje dlouholeté zkušenosti. Podívejme se nyní ve zkratce na to, jaké informace pro výpočet poplatku potřebujeme:

  • Informace o nákladech systému, tedy informace o:
    • variabilních nákladech, které jsou tvořeny zejména mzdovými náklady, závislými jednak na počtu personálu provádějícího povolování a monitoring, resp. inspekci, jednak na množství pracovního času, který personál povolováním, resp. inspekcí stráví,
    • fixních nákladech systému - náklady na výzkum a vývoj, náklady na informační technologie - HW a SW, náklady na infrastrukturu - budovy, vozový park apod., náklady na komunikaci s provozovateli a veřejností - příručky, návody, regulatorní mechanismy.
  • Informace o všech příspěvcích státního rozpočtu nebo jiných veřejných zdrojů (ať národních, tak nadnárodních),
  • Informace o počtu IPPC zařízení na území státu - celkový počet a jeho rozdělení podle kategorií zařízení,
  • Informace o samotných IPPC zařízeních na území daného státu - informace o emisích z těchto zařízení, informace o úrovni EMS systémů implementovaných v těchto zařízeních a další potřebné informace.

Ačkoli uvádíme pouze zlomek informací potřebných po výpočet poplatku, přesto je vidět, že velká část těchto dat v současné době v České republice neexistuje v takové podobě, která by umožňovala jejich sběr. Relativně nejméně problematickým by zřejmě byl sběr informací o počtu IPPC zařízení na území republiky a sběr informací o jejich rozdělení do jednotlivých kategorií - tyto informace jsou již dostupné v databázi zařízení ČEÚ, třebaže jejich spolehlivost je v mnoha aspektech přinejmenším sporná. Za zvláště problematický považujeme sběr informací o nákladech systému, stejně jako definici funkce, která by akceptovatelným a právně nenapadnutelným způsobem zohlednila environmentální riziko jednotlivých IPPC zařízení.

Zavedení poplatkově založeného systému tedy vyžaduje především dlouholeté zkušenosti s procesem integrovaného povolování a dozoru, existující zásobu potřebných informací a vůli provádět poměrně zásadní institucionální změny. Jelikož ani jeden z těchto předpokladů zavedení poplatkového systému zatím není v České republice zcela naplněn, není v krátkodobém až střednědobém horizontu možné o zavedení tohoto systému v České republice uvažovat. Proto lze tuto alternativu systému financování IPPC chápat jako jednu z výzev, před kterou český systém integrované prevence a omezování znečištění do budoucna stojí.


Autoři: kolektiv zaměstnanců AIP

Zdroj: Garden, Innes - Seminar on charging policy, prezentace pro MŽP v rámci projektu PHARE CZ02/IB/EN/03 - Reinforcement of IPPC in the Czech Republic, 2003
ČEÚ

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů