Dostane Kjótský protokol šanci? Rozhodne Rusko

Obyvatelé Země mají i pro příští rok dost velkou naději, že se v dohledné době dočkají naplnění smlouvy omezující emise škodlivých skleníkových plynů.
Nebude to ale jednoduché. Prosincová schůzka ministrů životního prostředí pětadevadesáti zemí světa v italském Miláně optimismus příznivců smlouvy, Kjótského protokolu, značně nahlodala.
Evropské země, které prosazují uplatnění smlouvy, znejistil zejména nejednoznačný postoj Ruska. Navíc: smlouvu zpochybňují i četné hlasy, které říkají, že je třeba některá ustanovení přezkoumat. Podobně se už nevyjadřují jen Spojené státy tradiční odpůrce ujednání, ale i mnozí evropští politici.
Co tedy stojí uplatnění smlouvy v cestě? Velmi stručně: zejména nenaplněné ruské ambice.
Pozornost k nim přitáhla počátkem prosince především protichůdná prohlášení ruských představitelů. \"Tento protokol rozhodně nemůže být schválen,\" prohlásil o Kjótu Andrej Illarionov poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. Citoval podle svých slov prezidentovo mínění. Delegáti milánské schůzky ještě ani nestihli vyjádřit míru nevole nad tímto vzkazem a vše bylo vzápětí jinak: \"Neučinili jsme žádné rozhodnutí ohledně ratifikace protokolu kromě faktu, že postupujeme směrem k jeho schválení,\" relativizoval Illarionova slova Muchamed Ciganov, ekonomický náměstek, v jehož kompetenci je schvalování Kjótského protokolu. Illarionov se ovšem i poté dušoval, že ruské stanovisko vyjádřil on.
Proč se vyjádření ruských představitelů tak liší? A co je motivuje ke zpochybňování přislíbeného souhlasu? Pozorovatelé vnímají snahu Ruska získat nějaké výhody. Kreml si je vědom, že bez Ruska dohoda nevstoupí v platnost. Smlouvu totiž musí schválit nejméně pětapadesát zemí, které se z pětapadesáti procent podílejí na znečištění. Spojené státy, které protokol s nástupem George Bushe jednoznačně odmítly, se podílejí na znečištění 36 procenty, Rusko 17 procenty.
Dohodu již ratifikovaly státy, které vypouštějí 44 procent emisí. Souhlas Moskvy je proto nyní klíčový. Jenže: Rusové počítali s tím, že na protokolu vydělají. Vzhledem k útlumu těžkého průmyslu v devadesátých letech pohodlně splnili nařízené limity. Předpokládali, že tedy budou moci odkoupit některým zemím, především Spojeným státům, nenaplněné kvóty. Po odmítnutí smlouvy Washingtonem se tyto naděje vytratily.
Rusko se tedy rozhodlo vydělat na smlouvě jinak, uvedl britský týdeník Economist. Například: vymění svou vstřícnost oplátkou za členství ve Světové obchodní organizaci. Hodit by se mu mohly také výhodné investice západních zemí. Aby naznačilo svou cenu, vyčkává. Tento stav zřejmě potrvá až do březnových prezidentských voleb.
Postoj Ruska a USA není jedinou překážkou. Limity emisí se zřejmě nepodaří splnit mnohým evropským zemím. V současné době plní závazky pouze Británie a Švédsko.
Již nyní je přitom potřeba rozhodnout, jaké bude mít Kjótský protokol pokračování po roce 2012. \"Pružnost a vnímavost k národním zájmům budou pro další dohodu klíčové,\" citoval list Financial Times studii Pew Center, prestižního amerického ústavu, který zkoumá i klimatické změny.

TITULEK: Co je a co požaduje Kjótský protokol

[*] Protokol byl přijat v Japonsku v roce 1997.
Podle údajů OSN protokol ratifikovalo 120 zemí. Klade si za cíl snížit v období 2008 až 2012 emise skleníkových plynů v rozvinutých zemích o 5,2 procenta oproti roku 1990.

[*] Jde o první mezinárodní dohodu o snížení emisí.
Poprvé se jednotlivé vlády odhodlaly řešit dopady průmyslu na klimatické změny na brazilském Summitu Země v roce 1992. V přijaté konvenci žádaly snížení emisí v roce 2000 na úroveň roku 1990. Cíl se nepodařilo splnit.

[*] Kdy vstoupí protokol v platnost?
Kjótský protokol bude platný tehdy, až jej ratifikuje 55 rozvinutých zemí, které se z nejméně 55 procent podílejí na emisích skleníkových plynů.

ZDROJ: HN