Výroba drenážních materiálů z nevyužitelných směsných plastů a odpadního skla může být možností, jak materiálově využít co nejvíce odpadů a naplnit tak záměry legislativy.
Certifikované materiály pro drenážní vrstvy skládek
Do separovaného sběru odpadů byly vloženy značné investiční prostředky. Ve většině obcí jsou sbírány nebezpečné odpady, sklo, papír, kovy a plasty. Výkup a následné využití skla, papíru a kovů je v ČR již dostatečně rozvinuto. Ze směsných plastů je na dotřiďovacích linkách vytříděno asi 55 % jednodruhových plastů s dobrým odbytem.
Využití zbytku je značně problematické, neboť tyto směsné plasty zpracovávají v ČR pouze dvě specializované firmy - Transform Bohdaneč a Transform Stod u Plzně. Zpracování těchto směsných plastů vyžaduje velkou spotřebu tepelné energie (tavení plastů v extrudorech) a vysokou investiční náročnost na výrobu forem pro konečné výrobky (forma pro výrobu zatravňovací tvárnice stojí až 500 000 Kč). Proto je cena konečného výrobku (přibližně 10 Kč za 1 kg) vysoká a ve většině případů převyšuje cenu stejných výrobků vyrobených z klasických materiálů jako je beton, dřevo atd.
Zpracovatelské závody proto odebírají směsný plastový odpad zdarma, nebo ještě za poplatek, s tím, že dopravu si zajišťuje dodavatel. Tyto podmínky jsou při obecně známé ztrátovosti separovaného sběru plastů již pro řadu firem zabývajících se nakládání s odpady neúnosné a zbývají pouze dvě řešení: vyřešit celorepublikově ekonomicky přijatelné využití těchto odpadů, nebo zrušit separovaný sběr plastů. Příspěvky na sběr, svoz a třídění těchto komodit od firmy EKO-KOM jsou zatím pro podnikatelské subjekty stále nedostatečné.
Řešit materiálové využití
Vzhledem k legislativě EU, týkající se snižování ukládání BRO na skládkách, je zrušení separovaného sběru nemyslitelné. Proto je nanejvýš nutné vyřešit zejména materiálové využití těchto odpadů, neboť energetické využití směsných plastů pro spalování v cementářských pecích je ve většině případů obtížně neproveditelné v důsledku vysokého obsahu chloru ve směsných plastech a nízkých cen za palivo.
Při dotřiďování směsných plastů je vytříděno velké množství relativně \"tvrdých\" plastů, (zejména tvrzený polystyren, polypropylen, vysokohustotní a nízkohustotní polyethylen, PVC a další). Mnohé vyseparované plastové i skleněné odpady jsou znečištěné, nelze je využít k materiálové recyklaci pro klasické výrobky, nebo pro výrobu drenážních materiálů pro obecné využití. Naskýtá se však možnost výroby materiálů pro drenážní vrstvy skládek, kde se tyto pokládají na provedená těsnění, a tudíž na vodohospodářsky zabezpečenou plochu.
Z těchto důvodů byly ve Frýdecké skládce, a. s., provedeny laboratorní pokusy s podrcenými frakcemi těchto plastů a předběžně lze konstatovat, že frakce 16-32 mm má vhodné vlastnosti (nenasákavost, pevnost, mrazuvzdornost atd.) pro využití jako materiál určený na drenážní vrstvy skládek, nebo jiných odvodňovaných ploch. Ke konečnému řešení tohoto úkolu bude nutné provést podrcení většího množství těchto plastů a jejich smísení s recyklátem např. z odpadních betonů, skla apod. za účelem materiálového využití i ostatních komodit odpadů a dosažení požadovaných vlastností drenážního materiálu. Cílem je dosažení optimální granulace, která má vliv na co nejlepší koeficient propustnosti a zajištění odpovídajících vlastností na odolnost v tlaku.
Pak bude nutné stanovit podnikovou normu a provést certifikaci těchto materiálů pro dané využití. Aby bylo možné tyto výrobky uvést na trh, bude nutné zajistit prohlášení o shodě výrobků podle zákona č. 22/1997 Sb.
Vhodné suroviny
Při zkouškách byla normou předepsaná tloušťka drenážní vrstvy byla ověřována ve speciálních boxech a zatěžována různými odpady, pod různým tlakem, za proměnlivých teplot a za různých podmínek byl měřen koeficient propustnosti. Pro drcení bude ještě nutno odzkoušet pomaloběžné a rychloběžné nožové drtiče a kladivový drtič s třídicím sítem.
Vhodnými surovinami jsou odpadní obalové a jiné plasty (tvrdé, v současné době obtížně využitelné), jako je znečištěný PET znečištěné, vysokohustotní polyethylen (PEHD neidentifikovatelný), nízkohustotní polyethylen (PELD neidentifikovatelné), PVC, polypropylen, tvrzený polystyren znečištěný. Kromě plastů je to odpadní obalové sklo barevné a znečištěné, které sklárny odmítají, odpadní betony a jiné odpady.
Z předběžných zkoušek vyplývá, že pro výrobu drenážních materiálů mohou být použity upravené odpady v následujícím poměru:
odpadní obalové a jiné plasty (tvrdé, v současné době obtížně využitelné) do 30 %,
odpadní obalové sklo (barevné a znečištěné, které sklárny odmítají) do 30 %,
odpadní betony a jiné odpady (materiály) do 40 %.
Vzhledem k okolnosti, že mnohé vyseparované plastové i skleněné odpady jsou znečištěné, nelze je využít k materiálové recyklaci pro klasické výrobky, nebo pro výrobu drenážních materiálů pro obecné využití. Naskýtá se však možnost výroby materiálů pro drenážní vrstvy skládek, kde se tyto materiály pokládají na provedená těsnění, a tudíž na vodohospodářsky zabezpečenou plochu. Pak je možno tyto materiály vyrobit, aby odpovídaly normě ČSN 83 80 33 Skládkování odpadů - nakládání s průsakovými vodami ze skládek. Při odmítnutí příjmu některých komodit výrobci obalů nebo při snížení výkupních cen za tyto materiály pod cenu drenážních materiálů je možno využít prakticky neomezená množství čistých upravených odpadů i obecně,nejen pro plošné drény skládek.
Pro výrobu je nutné zajistit technologii drcení těchto plastů tak, aby při opakované výrobě měly drenážní materiály stejné vlastnosti. Výrobce rovněž musí zajistit takový systém řízení výroby a výstupní kontroly jakosti výrobku, aby byly dodrženy podmínky výrobní dokumentace a normy.
Postup certifikace
Výrobce také musí informovat certifikační orgán o materiálových změnách, o systému řízení výroby, oznamovat změny ve vedení společnosti nebo vlastnictví společnosti, vést záznamy o všech stížnostech týkající se neshody certifikovaného výrobku s požadavky normy a přijmout okamžité opatření k odstranění neshod a dokumentovat je.
Dalším krokem je žádost o udělení certifikátu na daný výrobek. Pro plastovou drť, skleněný střep a betonovou drť provedl certifikaci Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p. Pracovníci ústavu odebrali příslušné vzorky a po ověření vydal tento certifikační orgán \"Protokol o výsledku certifikace výrobku\".
V protokolu jsou uvedeny údaje o předmětu zkoušky, termíny převzetí vzorků a provedení zkoušky, údaje o výrobku, zkušební metody a postupy, zkušební zařízení, metrologická návaznost a výsledky zkoušek. Předmětem zkoušky bylo stanovení zrnitosti a stanovení koeficientu filtrace. Certifikační orgán pak vydal certifikát pro výrobek s názvem \"Materiál pro plošné drény skládek odpadů\" pro recyklovanou plastovou drť, recyklovanou skleněnou drť a recyklovanou betonovou drť, frakce 16-32 mm.
Po získání příslušného živnostenského listu (výroba plastových výrobků, výroba a zpracování skla a výroba stavebních hmot a výrobků) a po souhlasu krajského úřadu s provozním řádem recyklačního střediska musí výrobce vydat \"Prohlášení o shodě\" podle zákona č. 22/1997 Sb. Realizace materiálového zhodnocení odpadů uvedených v kapitole 2, je možné prakticky ihned v areálu Frýdecké skládky, a. s.
Výroba drenážních materiálů
Ve zřízeném recyklačním středisku jsou shromážděny odpadní betony, je k dispozici vytříděné nevyužitelné sklo a zbylé směsné obalové a ostatní tvrdé plasty po vytřídění PET a některých dalších komodit. Na vodohospodářsky zabezpečených plochách jsou postaveny betonové boxy pro jednotlivé komodity výrobků a plochy pro drcení a deponii vytříděných odpadů. V prostorách Frýdecké skládky, a. s., jsou k dispozici prostory i požadovaný elektrický příkon pro okamžitou montáž drtičů a třídicích sít. Skládka disponuje i proškolenými zaměstnanci a má živnostenské oprávnění.
Pro drcení plastů je vhodný pomaluběžný nožový drtič s výkonem kolem 500 kg za hodinu. K drcení skla je vhodný kladivový odrazový drtič s výkonem 5 t za hodinu. Pro drcení betonů je nejvýhodnější alternativou objednat si pro tuto činnost externí specializovanou firmu, kterých je v ČR několik (Dufonev Brno, Resta Majetín atd.). Pro provoz recyklačního střediska je nezbytně nutný i kolový nakládač, pásové dopravníky a třídicí síta.
Ekonomika celého provozu je poměrně příznivá. Investiční náklady přesáhly mírně dva miliony korun a provozní náklady se pohybují kolem 1,5 milionu korun za rok. Jsou však pokryty příjmy z tržeb za prodané výrobky a odebrané odpady, takže generují každoročně zisk. Díky tomu je vypočítaná doba návratnosti necelých pět let (viz tabulka).
K uvedenému řešení nás donutila částečná agresivita monopolních výrobců skleněných obalů a plastových recyklovaných výrobků, kteří vědí o určitém přetlaku střepů a plastů na trhu s odpady. Systém využití směsných tvrdých plastů a skla také řeší problém \"sinusoidy\" cen za výkup těchto komodit výrobci v závislosti na čase. Díky němu máme zajištěnu vlastní koncovku přijatých separovaných odpadů. A že nejde o malá množství svědčí fakt, že jen jedna etapa skládky o rozloze 5 ha spolkne více než 15 000 t drenážních materiálů. V příštím roce bude drť použita pro stavbu V. etapy skládky.
AUTOR: Ing. Miroslav Volný,
ředitel společnosti
Frýdecká skládka, a. s.
ZDROJ: ODPADY
Využití zbytku je značně problematické, neboť tyto směsné plasty zpracovávají v ČR pouze dvě specializované firmy - Transform Bohdaneč a Transform Stod u Plzně. Zpracování těchto směsných plastů vyžaduje velkou spotřebu tepelné energie (tavení plastů v extrudorech) a vysokou investiční náročnost na výrobu forem pro konečné výrobky (forma pro výrobu zatravňovací tvárnice stojí až 500 000 Kč). Proto je cena konečného výrobku (přibližně 10 Kč za 1 kg) vysoká a ve většině případů převyšuje cenu stejných výrobků vyrobených z klasických materiálů jako je beton, dřevo atd.
Zpracovatelské závody proto odebírají směsný plastový odpad zdarma, nebo ještě za poplatek, s tím, že dopravu si zajišťuje dodavatel. Tyto podmínky jsou při obecně známé ztrátovosti separovaného sběru plastů již pro řadu firem zabývajících se nakládání s odpady neúnosné a zbývají pouze dvě řešení: vyřešit celorepublikově ekonomicky přijatelné využití těchto odpadů, nebo zrušit separovaný sběr plastů. Příspěvky na sběr, svoz a třídění těchto komodit od firmy EKO-KOM jsou zatím pro podnikatelské subjekty stále nedostatečné.
Řešit materiálové využití
Vzhledem k legislativě EU, týkající se snižování ukládání BRO na skládkách, je zrušení separovaného sběru nemyslitelné. Proto je nanejvýš nutné vyřešit zejména materiálové využití těchto odpadů, neboť energetické využití směsných plastů pro spalování v cementářských pecích je ve většině případů obtížně neproveditelné v důsledku vysokého obsahu chloru ve směsných plastech a nízkých cen za palivo.
Při dotřiďování směsných plastů je vytříděno velké množství relativně \"tvrdých\" plastů, (zejména tvrzený polystyren, polypropylen, vysokohustotní a nízkohustotní polyethylen, PVC a další). Mnohé vyseparované plastové i skleněné odpady jsou znečištěné, nelze je využít k materiálové recyklaci pro klasické výrobky, nebo pro výrobu drenážních materiálů pro obecné využití. Naskýtá se však možnost výroby materiálů pro drenážní vrstvy skládek, kde se tyto pokládají na provedená těsnění, a tudíž na vodohospodářsky zabezpečenou plochu.
Z těchto důvodů byly ve Frýdecké skládce, a. s., provedeny laboratorní pokusy s podrcenými frakcemi těchto plastů a předběžně lze konstatovat, že frakce 16-32 mm má vhodné vlastnosti (nenasákavost, pevnost, mrazuvzdornost atd.) pro využití jako materiál určený na drenážní vrstvy skládek, nebo jiných odvodňovaných ploch. Ke konečnému řešení tohoto úkolu bude nutné provést podrcení většího množství těchto plastů a jejich smísení s recyklátem např. z odpadních betonů, skla apod. za účelem materiálového využití i ostatních komodit odpadů a dosažení požadovaných vlastností drenážního materiálu. Cílem je dosažení optimální granulace, která má vliv na co nejlepší koeficient propustnosti a zajištění odpovídajících vlastností na odolnost v tlaku.
Pak bude nutné stanovit podnikovou normu a provést certifikaci těchto materiálů pro dané využití. Aby bylo možné tyto výrobky uvést na trh, bude nutné zajistit prohlášení o shodě výrobků podle zákona č. 22/1997 Sb.
Vhodné suroviny
Při zkouškách byla normou předepsaná tloušťka drenážní vrstvy byla ověřována ve speciálních boxech a zatěžována různými odpady, pod různým tlakem, za proměnlivých teplot a za různých podmínek byl měřen koeficient propustnosti. Pro drcení bude ještě nutno odzkoušet pomaloběžné a rychloběžné nožové drtiče a kladivový drtič s třídicím sítem.
Vhodnými surovinami jsou odpadní obalové a jiné plasty (tvrdé, v současné době obtížně využitelné), jako je znečištěný PET znečištěné, vysokohustotní polyethylen (PEHD neidentifikovatelný), nízkohustotní polyethylen (PELD neidentifikovatelné), PVC, polypropylen, tvrzený polystyren znečištěný. Kromě plastů je to odpadní obalové sklo barevné a znečištěné, které sklárny odmítají, odpadní betony a jiné odpady.
Z předběžných zkoušek vyplývá, že pro výrobu drenážních materiálů mohou být použity upravené odpady v následujícím poměru:
odpadní obalové a jiné plasty (tvrdé, v současné době obtížně využitelné) do 30 %,
odpadní obalové sklo (barevné a znečištěné, které sklárny odmítají) do 30 %,
odpadní betony a jiné odpady (materiály) do 40 %.
Vzhledem k okolnosti, že mnohé vyseparované plastové i skleněné odpady jsou znečištěné, nelze je využít k materiálové recyklaci pro klasické výrobky, nebo pro výrobu drenážních materiálů pro obecné využití. Naskýtá se však možnost výroby materiálů pro drenážní vrstvy skládek, kde se tyto materiály pokládají na provedená těsnění, a tudíž na vodohospodářsky zabezpečenou plochu. Pak je možno tyto materiály vyrobit, aby odpovídaly normě ČSN 83 80 33 Skládkování odpadů - nakládání s průsakovými vodami ze skládek. Při odmítnutí příjmu některých komodit výrobci obalů nebo při snížení výkupních cen za tyto materiály pod cenu drenážních materiálů je možno využít prakticky neomezená množství čistých upravených odpadů i obecně,nejen pro plošné drény skládek.
Pro výrobu je nutné zajistit technologii drcení těchto plastů tak, aby při opakované výrobě měly drenážní materiály stejné vlastnosti. Výrobce rovněž musí zajistit takový systém řízení výroby a výstupní kontroly jakosti výrobku, aby byly dodrženy podmínky výrobní dokumentace a normy.
Postup certifikace
Výrobce také musí informovat certifikační orgán o materiálových změnách, o systému řízení výroby, oznamovat změny ve vedení společnosti nebo vlastnictví společnosti, vést záznamy o všech stížnostech týkající se neshody certifikovaného výrobku s požadavky normy a přijmout okamžité opatření k odstranění neshod a dokumentovat je.
Dalším krokem je žádost o udělení certifikátu na daný výrobek. Pro plastovou drť, skleněný střep a betonovou drť provedl certifikaci Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p. Pracovníci ústavu odebrali příslušné vzorky a po ověření vydal tento certifikační orgán \"Protokol o výsledku certifikace výrobku\".
V protokolu jsou uvedeny údaje o předmětu zkoušky, termíny převzetí vzorků a provedení zkoušky, údaje o výrobku, zkušební metody a postupy, zkušební zařízení, metrologická návaznost a výsledky zkoušek. Předmětem zkoušky bylo stanovení zrnitosti a stanovení koeficientu filtrace. Certifikační orgán pak vydal certifikát pro výrobek s názvem \"Materiál pro plošné drény skládek odpadů\" pro recyklovanou plastovou drť, recyklovanou skleněnou drť a recyklovanou betonovou drť, frakce 16-32 mm.
Po získání příslušného živnostenského listu (výroba plastových výrobků, výroba a zpracování skla a výroba stavebních hmot a výrobků) a po souhlasu krajského úřadu s provozním řádem recyklačního střediska musí výrobce vydat \"Prohlášení o shodě\" podle zákona č. 22/1997 Sb. Realizace materiálového zhodnocení odpadů uvedených v kapitole 2, je možné prakticky ihned v areálu Frýdecké skládky, a. s.
Výroba drenážních materiálů
Ve zřízeném recyklačním středisku jsou shromážděny odpadní betony, je k dispozici vytříděné nevyužitelné sklo a zbylé směsné obalové a ostatní tvrdé plasty po vytřídění PET a některých dalších komodit. Na vodohospodářsky zabezpečených plochách jsou postaveny betonové boxy pro jednotlivé komodity výrobků a plochy pro drcení a deponii vytříděných odpadů. V prostorách Frýdecké skládky, a. s., jsou k dispozici prostory i požadovaný elektrický příkon pro okamžitou montáž drtičů a třídicích sít. Skládka disponuje i proškolenými zaměstnanci a má živnostenské oprávnění.
Pro drcení plastů je vhodný pomaluběžný nožový drtič s výkonem kolem 500 kg za hodinu. K drcení skla je vhodný kladivový odrazový drtič s výkonem 5 t za hodinu. Pro drcení betonů je nejvýhodnější alternativou objednat si pro tuto činnost externí specializovanou firmu, kterých je v ČR několik (Dufonev Brno, Resta Majetín atd.). Pro provoz recyklačního střediska je nezbytně nutný i kolový nakládač, pásové dopravníky a třídicí síta.
Ekonomika celého provozu je poměrně příznivá. Investiční náklady přesáhly mírně dva miliony korun a provozní náklady se pohybují kolem 1,5 milionu korun za rok. Jsou však pokryty příjmy z tržeb za prodané výrobky a odebrané odpady, takže generují každoročně zisk. Díky tomu je vypočítaná doba návratnosti necelých pět let (viz tabulka).
K uvedenému řešení nás donutila částečná agresivita monopolních výrobců skleněných obalů a plastových recyklovaných výrobků, kteří vědí o určitém přetlaku střepů a plastů na trhu s odpady. Systém využití směsných tvrdých plastů a skla také řeší problém \"sinusoidy\" cen za výkup těchto komodit výrobci v závislosti na čase. Díky němu máme zajištěnu vlastní koncovku přijatých separovaných odpadů. A že nejde o malá množství svědčí fakt, že jen jedna etapa skládky o rozloze 5 ha spolkne více než 15 000 t drenážních materiálů. V příštím roce bude drť použita pro stavbu V. etapy skládky.
AUTOR: Ing. Miroslav Volný,
ředitel společnosti
Frýdecká skládka, a. s.
ZDROJ: ODPADY
Sdílet článek na sociálních sítích
