zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Změny v ŽP po vstupu do EU

20.01.2004
Obecné
Změny v ŽP po vstupu do EU
Přinášíme přehled nejčastěji kladených otázek v souvislosti se vstupem České repoubliky do Evropské unie na téma životní prostředí.

ČR byla donedávna nechvalně známá stavem znečištění vod. Co nás v této oblasti po vstupu do unie čeká?

Cílem ochrany vod je zlepšení jakosti vod, výstavbou čistíren odpadních vod a snížení hnojiv v zemědělství, stejně jako omezením produkce škodlivin z průmyslové výroby. V roce 1990 dosahovaly největší české toky jako Labe, Vltava, Morava a Odra V. jakostního stupně, v roce 2000 již II. jakostního stupně. V České republice mají všechna sídla na 10 000 obyvatel vlastní čistírnu odpadních vod. Výstavba čistíren v obcích s 2000 až 10 000 obyvatel musí být dokončena do roku 2010. Konkrétně v oblasti ochrany vody bylo mnoho čistíren postaveno za podpory EU a ve výstavbě nových se bude pokračovat.

Celosvětovým trendem je využívání obnovitelných zdrojů energie. Co se od nás očekává v této oblasti po vstupu do EU?

Česká republika se zavázala, že po vstupu do EU zvýší podíl využití obnovitelných zdrojů energie na 6 % v roce 2010 ze současných 2 %. EU plánuje získávat z obnovitelných zdrojů 12 % energie.

Co se pro nás změní v oblasti nakládání s odpady po vstupu do EU? Kdy bude připraven nový zákon zahrnující povinnost zpětného odběru obalů?

Této problematiky se týká velké množství směrnic. Především rámcová směrnice o odpadech, dále speciálně zaměřené směrnice na jednotlivé druhy odpadů např. odpadní oleje, zařízení s obsahem BCP/ PCT, kaly z čistíren odpadních vod, baterie, akumulátory. Další směrnice se připravují, např. směrnice o automobilových vracích, to jest vozidlech s ukončenou životností. Oblast obalů a obalových odpadů je v EU řešena zvláštní směrnicí číslo 94/ 62/ EC o obalech a obalových odpadech. Tato směrnice vyžaduje na členských státech, aby mimo jiné zajistily minimálně 50 % využití obalových odpadů a minimálně 25procentní recyklaci obalových odpadů. V České republice bylo v roce 1999 podle odhadů a kalkulací ministerstva životního prostředí 7 % obalových odpadů využíváno a 15 % obalových odpadů se recyklovalo. Realizace tohoto požadavku, směrnice 94/ 62/ EC, vyžaduje velké investice. Proto ČR požádala o přechodné období do konce roku 2005, kdy má podle nového zákona o obalech zajistit recyklaci minimálně 45 % obalů.

Jakou pomoc získala doposud Česká republika v oblasti životního prostředí z fondů EU?

Všechna opatření v oblasti životního prostředí si vyžadují vysoké investice do inovací, technologií, kontroly stávajících zařízení apod. Tuto investiční zátěž výrazně snižuje pomoc EU, a to ještě před naším vstupem do EU v rámci podpory projektů souvisejících se zlepšováním kvality životního prostředí. Jedním z programů na podporu investičních projektů pro zlepšení infrastruktury dopravy a životního prostředí je ISPA. Česká republika čerpá ročně z programu ISPA kolem 1,1 mld. Kč. Peníze jsou určeny především na projekty ochrany vod, čistoty vzduchu a nakládání s odpady. Další finanční pomoc jsme získali z fondů Phare, kde během let 1993 - 2001 šlo do oblasti životního prostředí 633 mil. Kč, a SAPARD.

Slyšel jsem, že pro oblast pitné vody bude žádat Česká republika o derogaci. Můžete vysvětlit o co jde?

Derogace, neboli výjimka, nám umožní na přechodné období mít například u pitné vody mírnější limity některých škodlivých látek než stanovuje EU. Zavedení zpřísněných limitů do praxe přináší řadu komplikací a vyžaduje velké investiční náklady pro veřejný a soukromý sektor v souvislosti s nutnou rekonstrukcí vodovodních rozvodů a změnou technologií úpravy pitné vody. Není je, samozřejmě, možné zavést ze dne na den, a právě proto se používají přechodná období. Pro pitnou vodu platila do roku 2000 zastaralá norma z roku 1975, která neobsahovala všechny ukazatele uvedené v příslušné směrnici EU. Tato norma byla nahrazena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 376/ 2000 Sb., jejíž ukazatele a limity jsou v souladu s uvedenou směrnicí EU, kromě limitu ukazatelů, pro něž bylo žádáno o výjimku. Pro problematiku plnění směrnice požádala ČR o přechodné období do 31. 12. 2006 pro 1,2 dichloretan, vinylchlorid, pesticidní látky a Clostridium perfrigens.

S přípravou na členství ČR v EU má vzniknout nová ekologická síť Natura. Čím se bude Natura zabývat?

Novým prvkem zavedeným v souvislosti s přípravou ČR na členství v EU bude v oblasti ochrany přírody vytvoření evropské ekologické sítě Natura 2000. Pro tento účel bude v ČR sestaven seznam míst, kde se vyskytují nejvzácnější a nejvíce ohrožené druhy divoce ( planě) rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodní stanoviště, a kde bude zaveden zvláštní režim ochrany. Tento režim však i nadále umožní ve většině území obvyklé činnosti jako sběr lesních plodů či turistiku. Ochrana území v rámci Natura 2000 není možná bez podpory vlastníků a správců pozemků, obcí a dalších subjektů činných v území a zohlednění jejich potřeb a zájmů.

Jaké změny přinese vstup do EU pro české firmy v oblasti ekologických standardů?

ČR provedla v 90. letech řadu ekologických opatření a zvrátila zejména na poli čistoty ovzduší dlouhodobě nepříznivé trendy. Tato práce však v žádném případě ještě není u konce a opatření v ekologické oblasti se budou ještě řadu let přijímat a realizovat tak, aby byla úroveň ochrany a čistoty životního prostředí srovnatelná s EU. Čeští podnikatelé si musejí být vědomi, že ekologická opatření a investice do nich se jich týkají ve stejné míře, jako státních a místních orgánů a jejich rozpočtů. Odhady nákladů, které bude muset na ochranu životního prostředí vynaložit v nejbližších deseti letech český soukromý sektor se blíží až 200 miliardám korun. Nejdražší bude zřejmě zavedení směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění, která podrobí přes 1000 existujících českých podniků povinnosti vyrábět s užitím nejlepších dostupných technologií. Zejména při realizaci této směrnice, ale i v šesti dalších oblastech ( mj. čištění odpadních vod, obalové odpady, vypouštění nebezpečných látek do vody a obsah síry v kapalných palivech) bude ČR na jednáních s EU žádat o různě dlouhá přechodná období, během nichž by bylo možné i po vstupu do EU dohánět limity stanovené právem ES. V ČR dosud převládá relativně nízké ekologické vědomí. Každý podnikatel v oblasti výroby, stavebnictví a dopravy by si měl včas uvědomit, že bude povinen sledovat a omezovat emise určitých látek do životního prostředí, omezovat produkci odpadů a investovat do ekologického nakládání s nimi, zavést vlastní systém nebo se zapojit do integrovaného systému sběru a zpracování obalového odpadu, zavést systém řízení ekologických rizik a prevence havárií. Dále bude muset posuzovat ekologické dopady projektů staveb, zařízení, výrobních jednotek, vést záznamy a předávat požadované informace státní správě, respektovat předpisy pro výrobu, nakládání a uvádění na trh určitých látek a výrobků.

Jaké změny nás čekají v rámci vstupu do EU v oblasti chemických látek a geneticky modifikovaných organismů, jež vyvolaly takovou pozornost médií a obyvatelstva?

V této oblasti dojde ke změnám vztahujícím se na balení, označování či hodnocení a omezování rizika chemických látek a nakládání a označování geneticky modifikovaných organismů a produktů tyto organismy obsahující ( např. kukuřičné zrno, řepkové semeno či sojové boby).

Zdroj: Rovnost - Brněnský a jihomoravský deník

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí