Nemocné lesy má zachránit více listnatých stromů

Na vrcholcích českých hor by se v budoucnu mělo vysazovat mnohem více listnatých stromů než dosud. Takový je jeden ze závěrů zprávy Ministerstev zemědělství a životního prostředí, jejímž cílem je zastavit chřadnutí českých lesů. Právě listnáče mají pomoci tomu, aby z vrcholků hor nezmizely stromy úplně.
Zdravotní stav českých lesů patří k nejhorším v Evropě. A už několik let se nezlepšuje.
Přitom právě masivnější vysazování listnatých stromů navrhovali někteří experti už v minulosti. \"Jenže ve vyšší polohách listnáče stále nejsou v odpovídajícím množství. A když se je někdo pokouší vysadit, neochrání je před zvěří, anebo jim nedostatečně připraví půdu,\" říká Tomáš Staněk, vedoucí oddělení ochrany lesa Ministerstva životního prostředí.
České lesy chřadnou, přestože elektrárny, chemičky a další továrny vypouštějí do ovzduší zhruba desetinu oxidu siřičitého než v polovině osmdesátých let. Jenže hlavním důvodem \"onemocnění\" lesů už není přímé působení síry a dalších škodlivin, ale především špatný stav lesní půdy.
\"Hlavní příčina je skutečně v půdě,\" potvrzuje Staněk. Nejvíce postižené jsou především Krušné, Jizerské a Orlické hory, Krkonoše a Jeseníky.
Síra spolu s dusíkem v tamních oblastech způsobily v půdě takové změny, které jsou pro zdravý růst stromů nepřijatelné.
Půda je příliš kyselá, obsahuje vysoké koncentrace jedovatých kovů, zejména hliníku, kvůli němuž odumírají jemné kořeny smrku, což vede k celkovému oslabení stromu. V půdě je naopak nedostatek potřebných živin, zejména hořčíku.
Takto oslabený strom pak hůře odolává například suchu, mrazu nebo kůrovci. Navíc mu stačí i relativně menší koncentrace škodlivin v ovzduší, například při zhoršených rozptylových podmínkách, aby zcela odumřel.
\"Množství síry se dnes pohybuje zhruba na hranici kritické zátěže pro lesní ekosystémy, množství dusíku překračuje kritickou zátěž prakticky ve všech horských oblastech,\" stojí ve zprávě dvou ministerstev, kterou minulý týden schválila vláda. Dusík produkují především automobily.
\"Současné celkové imise síry a dusíku neumožňují významnější samovolnou regeneraci půdního prostředí v nejpostiženějších oblastech,\" uvádí se dále v dokumentu, podle něhož by lesům měl pomoci celý komplex opatření.
Ve vyšších partiích hor by se mělo postupně objevovat více listnatých stromů.
\"Listnáče mohou samy pomoci výrazně regenerovat půdní prostředí,\" řekl před časem geochemik Jakub Hruška, který se problematikou lesních půd zabývá dlouhodobě. Problémem ovšem je, že některé listnaté stromy se mohou na horských stráních a náhorních plošinách špatně \"chytit\".
Podle Tomáše Staňka z Ministerstva životního prostředí to však není neřešitelný problém, i když s tím budou starosti. Ministerstvo počítá s tím, že nákup vhodných sazenic, jejich výsadbu a ochranu bude dotovat také Státní fond životního prostředí.
Ministerstvo už upravilo zásady pro poskytování dotací tak, aby státní peníze na výsadbu listnáčů mohli využívat vlastníci lesních pozemků až do výše osmdesáti procent jejich nákladů.
I do budoucna se počítá s tím, že nejpostiženější lesní oblasti se budou vápnit, čímž by se mělo snížit okyselení půd. Zpráva obou ministerstev předpokládá, že v letech 2005 až 2010 vyjde hnojení a vápnění každý rok na sedmdesát miliónů korun.
Do dvou let by měl být dokončen návrh na vymezení oblastí se zhruba stejným poškozením lesních půd - od nejvíce \"nemocných\" po relativně zdravé. Ministerstva si od toho slibují, že jim nové vymezení pomůže účinněji směřovat pomoc postiženým lesům.
Úřady chtějí rovněž pořádat pro majitele lesních pozemků instruktáže o hospodaření v postižených lesích anebo zdokonalit monitoring zdravotního stavu lesů a koncentrací škodlivin v ovzduší.
I když se všechna navržená opatření budou důsledně uplatňovat, bude trvat desítky let, než se zdravotní stav lesů výrazněji zlepší.

ZDROJ: HN