zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Obyvatelé Tichomoří: Jsme prvními oběťmi oteplování

19.01.2004
Ovzduší
Obyvatelé Tichomoří: Jsme prvními oběťmi oteplování

Nejistá ruská ratifikace Kjótského protokolu, k němuž už předtím odmítly přistoupit USA a Austrálie, vyvolává největší hněv a obavy ve vzdáleném koutu zeměkoule, v Tichomoří. Malé ostrovní státy, jejichž města a osídlené oblasti jsou ve výšce jen několik málo metrů nad mořem, tvrdí, že právě globální oteplování a emise skleníkových plynů jsou důvodem neustálého stoupání mořské hladiny.
Bude-li nadále stoupat tak jako v posledních desetiletích, státy jako Kiribati, Tuvalu, Mikronésie, Marshallovy ostrovy a další budou podle řady vědců - například Sdružení Monitoring Project či Mezinárodního panelu pro otázky změny klimatu (IPCC) stěží obyvatelné už během druhé poloviny tohoto století a pro statisíce lidí se stane jedinou nadějí přesídlení.
Ohrožené ostrovní země, k nimž se řadí také Maledivy v Indickém oceánu, se považují za první skutečné oběti globálního oteplování a zvažují, že USA a Austrálii zažalují kvůli odmítnutí Kjótského protokolu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Tuvalu si dokonce za tímto účelem najalo v obou zemích dvě právnické kanceláře.
\"Pro nás neznamená oteplování nic menšího než pomalou smrt,\" prohlásil ve svém projevu v OSN prezident Mikronésie Leo Falcam.
Souostroví Tuvalu a Kiribati se ve velké míře potýkají se stoupající hladinou moře už dnes. Některé ostrůvky jsou zaplaveny, oceán pohlcuje silnice, ničí úrodnou půdu a pronikáním do studní likviduje zásoby pitné vody. Na Kiribati dokonce zničil starý hřbitov.
\"Moře nás začíná obkličovat ze stran i zespoda. Postupuje do míst, kde ještě před 15 lety do té doby nikdy nebylo,\" tvrdí Paani Laupepa, ministr životního prostředí Tuvalu. Jeho vláda přičítá globálnímu oteplování také častější silné bouře, které opakovaně na ostrovech devastují například telefonní síť či silniční komunikaci.
Problémem řady ostrovů je, že města a většina infrastruktury jsou soustředěny na pobřeží, které je nejzranitelnější. Na Maledivách začali s výstavbou bariér, které brání postupující erozi pobřeží.

MEZITITULEK: Kritici Kjóta: Může za to vulkanická činnost
Odpůrci teze o vlivu skleníkových plynů na oteplování tvrdí, že zejména v Tichém oceánu hladina často stoupá také kvůli vulkanické činnosti.
\"Země se otepluje už přes deset tisíc let. I kdyby začal platit v plné míře Kjótský protokol, mnoho se nezmění a malé ostrovní země to stejně nezachrání,\" citoval amerického vyjednávače o protokolu Harlana Watsona server disasterrelief.org.
OSN ve své zprávě na konci roku uvedla, že průměrná teplota na Zemi se za posledních sto čtyřicet let - od roku 1860 do současnosti - zvýšila o 0,8 stupně Celsia.

MEZITITULEK: Blairův poradce kritizuje Bushe
Na USA útočí v posledním vydání odborného časopisu Science hlavní poradce britského premiéra Tonyho Blaira pro vědu David King. Washington podle něj odmítáním Kjótského protokolu, který ukládal zemím povinnost snížit emise skleníkových plynů v průměru o 5 procent do roku 2012, problém podceňuje.
\"Změna klimatu je větším nebezpečím než terorismus. Pokud snížíme emise, můžeme alespoň zmírnit nejhorší následky oteplování. USA musejí převzít odpovědnost, protože tvoří jen čtyři procenta světové populace, ale na emisích se podílejí pětinou,\" uvedl King.
Prezident Spojených států George Bush tvrdí, že k potvrzení teze o globálním oteplování je ještě třeba dalšího výzkumu a že podpis Kjótského protokolu by poškodil americkou ekonomiku.
Experti se přou o to, jak rychle voda v oceánech stoupá. Vědci, sdružení v organizaci Monitoring Project například tvrdí, že rychlost stoupání hladiny je v současné době přibližně desetkrát rychlejší, než tomu bylo v uplynulých zhruba třech tisících letech. Mezinárodní panel pro otázky změny klimatu odhaduje, že do roku 2100 stoupnou hladiny moří přibližně o metr.
Tuvalu a Kiribati už vyjednávají s Novým Zélandem o možnosti přesídlení svých obyvatel. \"Už dnes vidím, že moře pohlcuje některé ostrovy nebo jejich části, které jako dítě pamatuji úplně suché. Naše země nám mizí pod nohama,\" říká tuvalský premiér Koloa Talake.
Další země v Tichomoří - například Mikronésie nebo Tonga - mají problémy s pronikáním moře do zdrojů pitné vody. Některé ostrovy, patřící Tonze, už musejí vodu dovážet na lodích.

ZDROJ: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
12
9. 2017
12-14.9.2017 - Veletrh, výstava
Birmingham
22
9. 2017
22-24.9.2017 - Seminář, školení
Ekodomov, V Podbabě 29B, Praha 6
26
9. 2017
26-28.9.2017 - Konference
Duisburg
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí