Klobásky z klokaního masa, biosýr či pivo z klášterů ve švýcarských Alpách,
tisíce nabídek na dovolenou na selském dvoře. Tyto příklady vystihují trend,
jenž vládne do neděle na berlínském zemědělském a potravinářském veletrhu Grüne
Woche, vrcholné akci svého druhu v Evropě.
Agrosalón, v překladu Zelený týden, jasně naznačuje cestu, jíž se vydávají
potravináři i agrární podnikatelé v zemích Evropské unie i jinde ve světě. Kromě
mamutích potravinářských koncernů, které chrlí standardní zboží za co nejnižší
cenu, zbývá všem ostatním zřejmě jen jediné: zaměřit se na speciality, případně
ještě s přídomkem bio. A farmářům zase k růstu nebo aspoň udržení příjmů
nepomůže zvyšování produkce, ale spíše agroturistika, nebo také snaha
zpracovávat třeba mléko až na sýrovou specialitu.
Pro ilustraci, například biochléb značky Märkisches Landbrot přijde na veletrhu
na tři eura (kilogram), speciální sýry třeba i na dvacet eur za deset deka.
Půllitr ekologicky vyráběného piva Neumärkter Lammsbräu stojí tři eura. To je
zhruba o padesát centů dráž než pivo normální. Skoro všechno lze přitom ochutnat
přímo na místě. Grüne Woche totiž není v první řadě výstavou, kde obchodníci
uzavírají smlouvy s dodavateli, ale jakýmsi obrovitým jarmarkem, na němž si
podnikatelé testují zájem spotřebitelů.
Česká expozice sice pivem oplývá, ale biovýrobky či speciality typu olomouckých
tvarůžků sem cestu nenašly. Pro někoho je to důvod ke kritice, ale postup
vystavovatelů má i své obhájce. Agrární i Potravinářská komora svorně tvrdí, že
biopotraviny [https://www.kamsnim.cz/categories/food] nejsou tím hlavním, na co
by se měli podnikatelé soustředit. Organizátoři zase upozorňují, že letos je
česká účast vlastně nejsilnější - v Berlíně ukazuje své zboží 18 českých firem.
\"Zkušenosti nás poučily, že pivovary prostě na takové akce patří,\" vysvětluje
Bohumil Bochňák, marketinkový ředitel firmy IGC, jež účast českých firem
zajišťovala.
Zatímco český stánek ničím výjimečným oproti minulosti nepřekvapí, rázně se
přihlásila o slovo jiná kandidátská země - Polsko. Patřil jí i zahajovací večer
agrosalónu, na němž dostal slovo polský ministr zemědělství a vystoupení
politiků se střídala s ukázkami polského tanečního souboru.
\"Nemile mě překvapilo, že se Polákům dostává takové pozornosti,\" stěžovali si
přitom někteří zástupci české Agrární komory. \"Je to logické, že se Poláci
tlačí do popředí, a děláme chybu, když jim závidíme a nesnažíme se aspoň trochu
taky,\" namítali ale jiní podnikatelé.
Klobásky z klokaního masa, biosýr či pivo z klášterů ve švýcarských Alpách, tisíce nabídek na dovolenou na selském dvoře. Tyto příklady vystihují trend, jenž vládne do neděle na berlínském zemědělském a potravinářském veletrhu Grüne Woche, vrcholné akci svého druhu v Evropě. Agrosalón, v překladu Zelený týden, jasně naznačuje cestu, jíž se vydávají potravináři i agrární podnikatelé v zemích Evropské unie i jinde ve světě. Kromě mamutích potravinářských koncernů, které chrlí standardní zboží za co nejnižší cenu, zbývá všem ostatním zřejmě jen jediné: zaměřit se na speciality, případně ještě s přídomkem bio. A farmářům zase k růstu nebo aspoň udržení příjmů nepomůže zvyšování produkce, ale spíše agroturistika, nebo také snaha zpracovávat třeba mléko až na sýrovou specialitu. Pro ilustraci, například biochléb značky Märkisches Landbrot přijde na veletrhu na tři eura (kilogram), speciální sýry třeba i na dvacet eur za deset deka. Půllitr ekologicky vyráběného piva Neumärkter Lammsbräu stojí tři eura. To je zhruba o padesát centů dráž než pivo normální. Skoro všechno lze přitom ochutnat přímo na místě. Grüne Woche totiž není v první řadě výstavou, kde obchodníci uzavírají smlouvy s dodavateli, ale jakýmsi obrovitým jarmarkem, na němž si podnikatelé testují zájem spotřebitelů. Česká expozice sice pivem oplývá, ale biovýrobky či speciality typu olomouckých tvarůžků sem cestu nenašly. Pro někoho je to důvod ke kritice, ale postup vystavovatelů má i své obhájce. Agrární i Potravinářská komora svorně tvrdí, že biopotraviny nejsou tím hlavním, na co by se měli podnikatelé soustředit. Organizátoři zase upozorňují, že letos je česká účast vlastně nejsilnější - v Berlíně ukazuje své zboží 18 českých firem. \"Zkušenosti nás poučily, že pivovary prostě na takové akce patří,\" vysvětluje Bohumil Bochňák, marketinkový ředitel firmy IGC, jež účast českých firem zajišťovala. Zatímco český stánek ničím výjimečným oproti minulosti nepřekvapí, rázně se přihlásila o slovo jiná kandidátská země - Polsko. Patřil jí i zahajovací večer agrosalónu, na němž dostal slovo polský ministr zemědělství a vystoupení politiků se střídala s ukázkami polského tanečního souboru. \"Nemile mě překvapilo, že se Polákům dostává takové pozornosti,\" stěžovali si přitom někteří zástupci české Agrární komory. \"Je to logické, že se Poláci tlačí do popředí, a děláme chybu, když jim závidíme a nesnažíme se aspoň trochu taky,\" namítali ale jiní podnikatelé.