Lidé v Boleticích se bojí o práci

Lákavá myšlenka vybudovat v části vojenského prostoru Boletice v podhůří Šumavy velké středisko zimních sportů Chlum dostala trhlinu. Narazila na silný odpor lidí, žijících ve vojenském újezdu. Před časem to na vlastní kůži zažil i jihočeský hejtman, když jel občany o užitečnosti takového centra pro celý kraj přesvědčovat.
\"Jsme tu zvyklí na přírodu a svobodu. My tu sjezdovky nepotřebujeme. Peníze je třeba dávat na důležitější věci,\" hájil zájmy místních Oldřich Fröhlich, jeden ze signatářů petice určené ministrovi obrany. V ní osm desítek místních lidí sjezdovky, hotely i parkoviště odmítá. Zatímco jinde se bouří třeba proti snaze postavit na jejich katastru úložiště jaderného odpadu, tady nechtějí lyžařský areál.
Je to tu trochu jiný svět. Má svůj armádní řád a lidé jsou na něj zvyklí. Mají své jistoty - levné bydlení, svoz komunálního odpadu zdarma a hlavně pak práci, vázanou na armádu. Bojí se, že jakmile se z 220 kilometrů čtverečných vojenského prostoru těch zhruba 30 kilometrů potřebných na lyžařské centrum ubere, nikdo už zánik výcvikového prostoru nezastaví.
Přednosta újezdního úřadu Ivo Matzke vyndá mapu. Červenou fixou jsou na ní zakreslená \"ohrožená\" místa. Směrem na Lipno by chtěla kus katastru Horní Planá, dál jsou jiní zájemci a pak další. \"To celý prostor znehodnotí. Bude to začátek konce,\" říká.
Zastánci projektu za odporem ale cítí i silnou lobby myslivců a vojenských lesů, které by nutně přišly o další část svého majetku. Pro Třebovice, jednu ze čtyř osad, ležících v újezdu, by vyčlenění území pro ski-areál znamenalo i odchod do \"civilu\". Místo zákona o zajišťování obrany by se tak na ně vztahoval zákon o obcích.

MEZITITULEK: O vše se starala armáda
\"Lidé tady byli zvyklí, že se o ně někdo staral. Čekají výhody a ty nepřicházejí,\" vysvětluje jejich postoj psycholog Rostislav Nesnídal. Podle něho se s nimi málo komunikuje, chybí osvěta. \"Je potřeba se jim přiblížit a nemluvit jen s dospělými, ale i se staršími dětmi. Pro ně by mělo nové centrum představovat budoucnost a naději na slušné profesní uplatnění,\" říká.
V boletickém vojenském újezdu žije 264 obyvatel. Podle odhadů by jich po vyčlenění území pro ski areál přišlo o práci asi dvacet. Investor společnost Lipnoservis, která za projektem spolu s krajským úřadem0 stojí, jim nabídla, že je všechny zaměstná. Ale ani to lidi nepřesvědčilo.

MEZITITULEK: Turistický výlet v tanku
Místní si myslí, že o komerční využití prostoru se armáda dokáže postarat lépe a laciněji. Až se změní zákon, který zakazuje pronájem výcvikových prostorů civilistům za peníze, chtěli by třeba pronajímat střelnice bohatým podnikatelům, zavést turistické jízdy v tancích nebo bojové ukázky spojené s turistikou.
\"Proč by to tam nemohlo jednou třeba být, když už prostor jednou existuje. Ale nejde na tom postavit rozvoj Šumavy. Její budoucnost a rozvoj musí být postaven hlavně na přírodě,\" uvádí architekt Martin Krupauer. Ten tvrdí, že stavba lyžařského centra má pro kraj stejný význam jako automobilka TPCA pro Kolín a střední Čechy. Jen s tím rozdílem, že tady by šly miliardy do cestovního ruchu. \"Pro Jihočeský kraj to je mimořádná příležitost,\" má jasno Krupauer.
Středisko má mít 27 kilometrů sjezdovek na patnácti tratích. Denně mají pojmout osm tisíc lyžařů. Pro Česko by to byly nové Krkonoše.
Ministr obrany Miroslav Kostelka teď signatářům petice odpověděl, že s využitím boletického vojenského prostoru armáda stále počítá. Připustil ale i to, že jde o významnou přírodní lokalitu Šumavy a Blanského lesa a že všechno ještě pečlivě po poradě s dalšími ministerstvy, územní celky a občanskými iniciativami zváží.
\"Spolu s armádou připravujeme ekonomické, asanační a transformační zhodnocení projektu. Ještě v lednu ho chceme předložit ministru obrany,\" říká mluvčí krajského úřadu Maria Ptáčková. Jak vyplynulo z přípravných studií, příjmy z cestovního ruchu a s ním spojených služeb by po vzniku lyžařského centra regionu přinesly až 1,5 miliardy Korun. Zároveň by vznikly tisíce nových pracovních příležitostí.
Pro kraj je to šance, ale obavy lidí z vojenského újezdu o svou budoucnost, to nijak nezmenšilo. Dál sázejí na své jistoty a o ski areálu mluví jako o věci, kterou nechtějí. Teď tedy záleží na rozhodnutí ministra obrany a parlamentu, protože hranice vojenského újezdu se mohou měnit jen zákonem.
Ještě to bude souboj, tvrdí místní lidé.

ZDROJ: HN