Pašeráci donutili Brazílii povolit geneticky upravenou sóju
Brazílie neúspěšně čelí invazi. Útočníky ale nejsou žádné cizí armády, vojska či
ozbrojenci, ale malá semínka sóji, kukuřice a dalších plodin, jejichž genetický
kód je uměle upraven, aby rostliny byly odolnější či přinášely větší výnos.
Nepřítel se jmenuje geneticky upravené plodiny (GMO), jejichž semena se ilegálně
už několik let pašují do Brazílie ze sousední Argentiny, která je jednou z osmi
zemí na světě, kde se GMO mohou legálně pěstovat.
Brazílie soupeří se Spojenými státy o první místo mezi vývozci sóji na světě.
Soud už v roce 1999 zakázal v zemi pěstovat geneticky upravené potraviny, které
se začaly rozšiřovat z Argentiny do jihobrazilského státu Rio Grande do Sul v
roce 1997.
Tento stát se stal brazilským centrem geneticky upravené sóji. \"Kolem
sedmdesáti procent sóji pěstované v tomto státě už ale pochází ze semen
pašovaných z Argentiny,\" uvádí místní asociace producentů semen APASSUL. A tato
semena už stačila nakazit podle odhadů nevládních organizací nejméně třetinu
celé brazilské produkce sóji. Záležitost zašla tak daleko, že loni na podzim
vláda oficiálně povolila prodávat geneticky modifikovanou sóju na omezenou dobu
do konce letošního roku.
Jedním z hlavních obchodních partnerů Brazílie je Evropská unie, která pečlivě
dohlíží na čistotu produkce. Evropští dovozci nejsou znepokojeni, protože mohou
i z USA, kde sedmdesát procent sóji je geneticky upraveno, určit zdroje pro
dovoz \"čisté\" plodiny. \"Pořád zbývá dost, abychom z ní mohli vybrat tu, která
odpovídá evropským normám,\" citovala agentura Reuters nejmenovaného
nizozemského dovozce. Norma EU povoluje pouze 0,9 procenta GMO materiálu, jinak
už musí produkt obsahovat zvláštní označení.
Pro brazilské pěstitele to však příliš neznamená. Loni na podzim svedli
zákonodárci obrovský boj o znění nového zákona, který povolil prodej upravené
sóji, zemědělci si přesto dělají, co chtějí. \"V zemědělství se dodržováním
zákonů nikdo příliš nezabývá,\" řekl agentuře IPS Narciso Barisn Neto, šéf
asociace APASSUL. Ta není přímo proti geneticky upraveným potravinám, ale chce,
aby si zemědělci měli možnost vybrat.
Podle Neta jsou však pěstitelé zmateni nejasnou vládní politikou, kdy politici
na jedné straně hovoří o čistotě potravin, na druhé straně povolují dočasné
použití GMO.
Ministr zemědělství Roberto Rodrigues je stoupencem upravených semen, sám
vlastní velkou plantáž sóji, ministryně ochrany životního prostředí Marina Da
Silva je naopak veteránkou boje na ochranu přírody a je rozhodně proti GMO.
Jihoamerická mutace měsíčníku Le Monde Diplomatique obvinila největší firmu,
která vyvíjí a obchoduje s GMO materiálem, americké Monsanto, že podporuje
ilegální rozšiřování upravených semen. \"Monsanto připravilo terén, vyslalo své
špióny do organizací bojujících proti GMO a v reklamních kampaních v době setby
slibuje fantastické omezení nákladu při použití upravených semen,\" napsal
časopis ve svém prosincovém čísle. Flavia Londresová, šéfka kampaně za Brazílii
bez GMO nazývá postup firmy Monsanto \"strategií kontaminace\".
K chaosu přispívá i řada soudních rozhodnutí, kdy soudy v některých státech GMO
zakazují, v jiných povolují. Soudci často tvrdí, že musejí počkat na studie,
které popíšou dopad GMO na zdraví nebo přírodu. Vláda ani žádná vládní agentura
autoritativní stanovisko v tomto směru nevydaly.
Brazílie neúspěšně čelí invazi. Útočníky ale nejsou žádné cizí armády, vojska či ozbrojenci, ale malá semínka sóji, kukuřice a dalších plodin, jejichž genetický kód je uměle upraven, aby rostliny byly odolnější či přinášely větší výnos. Nepřítel se jmenuje geneticky upravené plodiny (GMO), jejichž semena se ilegálně už několik let pašují do Brazílie ze sousední Argentiny, která je jednou z osmi zemí na světě, kde se GMO mohou legálně pěstovat.
Brazílie soupeří se Spojenými státy o první místo mezi vývozci sóji na světě. Soud už v roce 1999 zakázal v zemi pěstovat geneticky upravené potraviny, které se začaly rozšiřovat z Argentiny do jihobrazilského státu Rio Grande do Sul v roce 1997.
Tento stát se stal brazilským centrem geneticky upravené sóji. \"Kolem sedmdesáti procent sóji pěstované v tomto státě už ale pochází ze semen pašovaných z Argentiny,\" uvádí místní asociace producentů semen APASSUL. A tato semena už stačila nakazit podle odhadů nevládních organizací nejméně třetinu celé brazilské produkce sóji. Záležitost zašla tak daleko, že loni na podzim vláda oficiálně povolila prodávat geneticky modifikovanou sóju na omezenou dobu do konce letošního roku.
Jedním z hlavních obchodních partnerů Brazílie je Evropská unie, která pečlivě dohlíží na čistotu produkce. Evropští dovozci nejsou znepokojeni, protože mohou i z USA, kde sedmdesát procent sóji je geneticky upraveno, určit zdroje pro dovoz \"čisté\" plodiny. \"Pořád zbývá dost, abychom z ní mohli vybrat tu, která odpovídá evropským normám,\" citovala agentura Reuters nejmenovaného nizozemského dovozce. Norma EU povoluje pouze 0,9 procenta GMO materiálu, jinak už musí produkt obsahovat zvláštní označení.
Pro brazilské pěstitele to však příliš neznamená. Loni na podzim svedli zákonodárci obrovský boj o znění nového zákona, který povolil prodej upravené sóji, zemědělci si přesto dělají, co chtějí. \"V zemědělství se dodržováním zákonů nikdo příliš nezabývá,\" řekl agentuře IPS Narciso Barisn Neto, šéf asociace APASSUL. Ta není přímo proti geneticky upraveným potravinám, ale chce, aby si zemědělci měli možnost vybrat.
Podle Neta jsou však pěstitelé zmateni nejasnou vládní politikou, kdy politici na jedné straně hovoří o čistotě potravin, na druhé straně povolují dočasné použití GMO.
Ministr zemědělství Roberto Rodrigues je stoupencem upravených semen, sám vlastní velkou plantáž sóji, ministryně ochrany životního prostředí Marina Da Silva je naopak veteránkou boje na ochranu přírody a je rozhodně proti GMO.
Jihoamerická mutace měsíčníku Le Monde Diplomatique obvinila největší firmu, která vyvíjí a obchoduje s GMO materiálem, americké Monsanto, že podporuje ilegální rozšiřování upravených semen. \"Monsanto připravilo terén, vyslalo své špióny do organizací bojujících proti GMO a v reklamních kampaních v době setby slibuje fantastické omezení nákladu při použití upravených semen,\" napsal časopis ve svém prosincovém čísle. Flavia Londresová, šéfka kampaně za Brazílii bez GMO nazývá postup firmy Monsanto \"strategií kontaminace\".
K chaosu přispívá i řada soudních rozhodnutí, kdy soudy v některých státech GMO zakazují, v jiných povolují. Soudci často tvrdí, že musejí počkat na studie, které popíšou dopad GMO na zdraví nebo přírodu. Vláda ani žádná vládní agentura autoritativní stanovisko v tomto směru nevydaly.
TITULEK: Geneticky upravené potraviny ve světě
[*] Kde: Oficiálně povolilo pěstovat geneticky upravené potraviny (GMO) osm zemí. V USA, Kanadě a Argentině leží 98 procent polí s GMO. Zbytek je v Austrálii, Mexiku, Francii, Španělsku a Jižní Africe.
[*] Co: Nejvíce se pěstuje sója, další jsou kukuřice, bavlník, řepka olejka a brambory.
[*] Obavy: Evropané se na rozdíl od Američanů obávají neznámých zdravotních rizik spojených s GMO a jejich dopadů na přírodu. Kvůli podobným obavám některé africké státy odmítají potravinovou pomoc z USA.
ZDROJ: HN
Brazílie soupeří se Spojenými státy o první místo mezi vývozci sóji na světě. Soud už v roce 1999 zakázal v zemi pěstovat geneticky upravené potraviny, které se začaly rozšiřovat z Argentiny do jihobrazilského státu Rio Grande do Sul v roce 1997.
Tento stát se stal brazilským centrem geneticky upravené sóji. \"Kolem sedmdesáti procent sóji pěstované v tomto státě už ale pochází ze semen pašovaných z Argentiny,\" uvádí místní asociace producentů semen APASSUL. A tato semena už stačila nakazit podle odhadů nevládních organizací nejméně třetinu celé brazilské produkce sóji. Záležitost zašla tak daleko, že loni na podzim vláda oficiálně povolila prodávat geneticky modifikovanou sóju na omezenou dobu do konce letošního roku.
Jedním z hlavních obchodních partnerů Brazílie je Evropská unie, která pečlivě dohlíží na čistotu produkce. Evropští dovozci nejsou znepokojeni, protože mohou i z USA, kde sedmdesát procent sóji je geneticky upraveno, určit zdroje pro dovoz \"čisté\" plodiny. \"Pořád zbývá dost, abychom z ní mohli vybrat tu, která odpovídá evropským normám,\" citovala agentura Reuters nejmenovaného nizozemského dovozce. Norma EU povoluje pouze 0,9 procenta GMO materiálu, jinak už musí produkt obsahovat zvláštní označení.
Pro brazilské pěstitele to však příliš neznamená. Loni na podzim svedli zákonodárci obrovský boj o znění nového zákona, který povolil prodej upravené sóji, zemědělci si přesto dělají, co chtějí. \"V zemědělství se dodržováním zákonů nikdo příliš nezabývá,\" řekl agentuře IPS Narciso Barisn Neto, šéf asociace APASSUL. Ta není přímo proti geneticky upraveným potravinám, ale chce, aby si zemědělci měli možnost vybrat.
Podle Neta jsou však pěstitelé zmateni nejasnou vládní politikou, kdy politici na jedné straně hovoří o čistotě potravin, na druhé straně povolují dočasné použití GMO.
Ministr zemědělství Roberto Rodrigues je stoupencem upravených semen, sám vlastní velkou plantáž sóji, ministryně ochrany životního prostředí Marina Da Silva je naopak veteránkou boje na ochranu přírody a je rozhodně proti GMO.
Jihoamerická mutace měsíčníku Le Monde Diplomatique obvinila největší firmu, která vyvíjí a obchoduje s GMO materiálem, americké Monsanto, že podporuje ilegální rozšiřování upravených semen. \"Monsanto připravilo terén, vyslalo své špióny do organizací bojujících proti GMO a v reklamních kampaních v době setby slibuje fantastické omezení nákladu při použití upravených semen,\" napsal časopis ve svém prosincovém čísle. Flavia Londresová, šéfka kampaně za Brazílii bez GMO nazývá postup firmy Monsanto \"strategií kontaminace\".
K chaosu přispívá i řada soudních rozhodnutí, kdy soudy v některých státech GMO zakazují, v jiných povolují. Soudci často tvrdí, že musejí počkat na studie, které popíšou dopad GMO na zdraví nebo přírodu. Vláda ani žádná vládní agentura autoritativní stanovisko v tomto směru nevydaly.
TITULEK: Geneticky upravené potraviny ve světě
[*] Kde: Oficiálně povolilo pěstovat geneticky upravené potraviny (GMO) osm zemí. V USA, Kanadě a Argentině leží 98 procent polí s GMO. Zbytek je v Austrálii, Mexiku, Francii, Španělsku a Jižní Africe.
[*] Co: Nejvíce se pěstuje sója, další jsou kukuřice, bavlník, řepka olejka a brambory.
[*] Obavy: Evropané se na rozdíl od Američanů obávají neznámých zdravotních rizik spojených s GMO a jejich dopadů na přírodu. Kvůli podobným obavám některé africké státy odmítají potravinovou pomoc z USA.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích