zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Které změny ve vodním zákoně se vztahují k zemědělství?

10.02.2004
Voda
Zemědělství
Které změny ve vodním zákoně se vztahují k zemědělství?
Koncem roku 2003 byla schválena novela zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Novela vyšla ve sbírce zákonů pod číslem 20/2004 Sb. Zemědělského hospodaření se bezprostředně dotýkají dvě změny:

· První změnou je úprava § 33 „Zranitelné oblasti“. V souladu se směrnicí Rady 91/676/EHS (nitrátová směrnice) byl definován pojem „akční program“, jako soubor opatření stanovených k ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Dále bylo, vedle monitoringu vod, nově uzákoněno i směrnicí požadované hodnocení účinnosti akčního programu, za účelem revize vymezení zranitelných oblastí i případných úprav opatření akčního programu. Vzhledem k této změně ve vodním zákoně je nutné připravit novelu nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Návrh novely nařízení vlády je v současné době v připomínkovém řízení MZe.
· Druhou podstatnou změnou je, že zemědělci již nemusí v půlročních intervalech zkoušet předepsaným způsobem těsnost nádrží na tekutá statková hnojiva. Statková hnojiva, jako „látky závadné vodám“ již nejsou podle novely vodního zákona „nebezpečnými látkami“, ve smyslu upravené přílohy č. 1 zákona. Požadavek zkoušek těsnosti se prodlužuje z intervalu 6 měsíců na 5 let a vztahuje se podle nového znění § 39 zákona již jen na „zvlášť nebezpečné látky“ a „nebezpečné látky“.     
Další změny vodního zákona souvisejí s uplatněním směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (rámcová směrnice o vodě).
V § 2 zákona o vodách je přesněji vymezen pojem „vodní útvar“, zejména v případě podzemních vod. Nově je definován pojem „silně ovlivněný vodní útvar“, jako útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter. Se zaměřením na komplexní ochranu útvarů povrchových a podzemních vod je rovněž upraven způsob plánování v oblasti vod (§§ 23 – 26). Hlavním účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy
a) ochrany vod jako složky životního prostředí,
b) ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod,
c) trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely zásobování pitnou vodou.
Pro útvary povrchových a podzemních vod mají být stanoveny a do roku 2015 splněny základní cíle ochrany vod, tedy zajištění jejich ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu (nový § 23a).
Významné změny jsou i v Hlavě IX „Ochrana před povodněmi“ (§§ 63 – 87) a Hlavě X „Poplatky“ (§§ 88 – 103).
Novela zákona o vodách rovněž upravuje harmonogram plánování v oblasti vod (čl. II „Závěrečná a přechodná ustanovení“):
· Evidence údajů o stavu povrchových a podzemních vod (§ 21) bude vytvořena nejpozději do 22. prosince 2004.
· Plán hlavních povodí České republiky musí být schválen nejpozději do 22. prosince 2006.
· Plány oblastí povodí musí být schváleny nejpozději do 22. prosince 2009. Pro tyto plány oblastí povodí musí být do 22. prosince 2004 zpracována analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik oblastí povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod a ekonomická analýza užívání vody.

Zdroj: Agronavigátor

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí