Zateplování domů? Ano, ale vždy s rozmyslem!

Polepování zejména starších panelových domů izolanty bez rozmyslu nejenže neprodlouží životnost budov o slibovaných až padesát let, ale může jejich vlastníkům přinésti i výrazně vyšší náklady.

Běžné vnější kontaktní zateplovací systémy (VKZS) jsou prováděny jako zalepená obálka, která sice zvyšuje tepelný odpor, ale také difúzi pláště (dům nedýchá). Lepidla a lepicí terče vytvářejí v izolačním souvrství nespecifikované vrstvy, které natrvalo zakrývají často zchátralé povrchy staveb, nedovolují jejich opravu, průběžnou údržbu ani kontrolu. Do těchto vrstev vchází teplý vlhký vzduch z interiéru, který na povrchu kondenzuje vlivem vnějších nízkých teplot a trvale smáčí povrchy konstrukcí, na nichž pak rostou řasy a plísně.

ZCHÁTRALÝ POVRCH ŠKODÍ

Termoizolace u staveb je především závislá na vlhkosti. Se zvyšováním vlhkosti se snižuje tepelný odpor, a proto běžné systémy VKZS, respektive certifikáty těchto systémů, vyžadují bezvadný stav zateplované konstrukce, sucho, rovinnost, soudržnost a podobně.

Většina starších zateplovaných domů však v takovém stavu nebývá. Hlavně panelové a vůbec všechny průběžně neudržované domy mají povrchy často zchátralé. Přesto jsou tyto budovy polepovány izolanty, přičemž se tvrdí, že se tak jejich životnost prodlouží až o 50 let. Za tím účelem byl také v roce 1997 vypsán státní výzkumně vývojový úkol Regenerace panelových bytových domů. Bohužel v rámci tohoto úkolu byly místo vývoje převzaty rizikové systémy VKZS, z nichž některé již nyní vykazují škody investorům a uživatelům \"zalepených\" bytů v podobě fasád ob-růstajících plísní a podobně. Přitom to nejhorší je ještě čeká snížením životnosti a destrukcí VKZS.

Kvůli zanedbávání záchovné údržby a oprav bude nutno izolace odstranit mnohem dříve než za 50 let. Navíc vzniklý směsný odpad pak bude třeba na náklad vlastníků zateplených domů likvidovat a dům bude muset být sanován a znovu zateplen. S tím se předpokládané ekonomické úspory energie podstatně změní k horšímu.

JAK PŘEDCHÁZET RIZIKŮM

Co je tedy nutné udělat pro to, aby se těmto rizikům předcházelo? Především je třeba:

Zvolit vhodnou technologii, která nemá výše uvedená rizika.

Před zahájením regenerace domů a zadáním energetického auditu dům opravit, včetně oken. Pak teprve vyhodnotit potřebu zateplení výpočtem tepelných ztrát, aby nebylo nutné předimenzovávat tloušťku izolantů.

Zvážit využití vnitřního zateplení; individuálně zateplovat především rohové byty a byty v prvních a posledních podlažích. Často stačí sanace povrchů staveb a únik tepla se vyřeší.

Zvážit, zda trvalým zateplením pláště domu nedojde k negativním změnám fyzikálních vlastností a zvýšení rizik syndromu nemocných budov.

Vládní nařízení 197/2003 stanovuje povinnosti původcům odpadů podílet se i na jejich likvidaci. Pokud lze prokázat, že odpad z izolací vznikl vlivem zatajených vedlejších účinků zateplovacích systémů certifikovaných technologií, pak je vhodné řešit případné škody právní cestou.

Stejně jako všechny živé organismy také naše domy potřebují vzduch, vodu a slunce. Proti jejich pozitivnímu vlivu však často vnějším zalepováním svých obydlí vytváříme trvalé bariéry a jejich přirozený, nezastupitelný význam nahrazuje stavební chemie. Ta však vyžaduje řadu dalších opatření, protože postrádá přirozeně obnovitelné funkce. Difúzi, recyklaci, absorpci, kapilární vzlínavost a funkci samočištění jako například uhličitan vápenatý z vápenných omítek, písek a podobně. Zapomnělo se na to, že i povrchy souvrství musí vykazovat přirozené funkce, a to jak z interiéru, tak z exteriéru.

PROVZDUŠNĚNÍ POMÁHÁ

Jestliže víme, že většinou zateplujeme domy starší, které nesplňují podmínky pro lepení, měli bychom se rozhodnout pro izolační systém se sanačními účinky. Například renovační a sanační systém pro vnější a vnitřní použití využívá v izolačním souvrství vzduchovou mezeru, která vytváří izolační vrstvu zajišťující optimální difúzi celého souvrství. Místo kontaktních lepených vrstev tak vzniká téměř bezkontaktní funkční prostor, který eliminuje negativní účinky kondenzace vodních par v obou směrech z interiéru i exteriéru.

Provzdušnění izolačního souvrství však má i další pozitiva. Šetří spotřebu pevného izolantu až o čtvrtinu celkové tloušťky a umožňuje kontrolu stavu konstrukce pod izolací. Řeší rovněž problémy dodatečně zavlhlých staveb. Pokud se totiž vzduchová mezera příslušně otevře, umožní odvětrávání zavlhlého zdiva nebo izolantu. Této vlastnosti lze využít pro vnější nebo vnitřní dodatečnou izolaci starých domů a dřevěných staveb.

Technologie nepoužívá žádné fólie ani lepidla. Pokud je dále použita k překrytí izolační vrstvy vápenná nebo vápenocementová omítka, vrátí se vzniklé stěně přirozená funkce přírodních konstrukcí.

NOVÝ \"OBOR\" JE SPORNÝ

Řada našich expertů, institucí a podniků zabývajících se tepelnou ochranou budov se nechala zlákat vidinou dobrého obchodu a vyčlenila termoizolace plášťů budov ze stavebních izolačních systémů. Tento obor však nemůže samostatně existovat, protože je závislý na řadě podmínek, které nelze navzájem od sebe oddělovat, tedy na vlhkosti, difúzi, druhu použitého materiálu, podnebí, proudění vzduchu, umístění stavby a její orientaci, na solární energii a podobně.

Vnější kontaktní zateplovací systémy na tyto podmínky neberou zřetel. Řídí se hlavně tloušťkou izolantů, což vede k navyšování jejich spotřeby a jde na ruku obchodním zájmům výrobců stavební chemie. Vzniká nebezpečné lobby, které zasahuje až do tvorby norem a přiznávání státních dotací na tyto technologie. Bohužel na úkor investorů, nájemníků a ekologie.

Omezit tento negativní vývoj může za současného stavu jen vláda. Nejde totiž o záležitost soukromého podnikání, ale o závažný, v daném případě celostátní, ekologický a ekonomický problém.

AUTOR: ALOIS PALACKÝ
člen představenstva STEO - Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické využívání odpadů