zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

V horách mají vyrůst stovky obřích vrtulí

17.02.2004
Obecné
V horách mají vyrůst stovky obřích vrtulí

V jehelníček, z nějž budou trčet stovky sloupů větrných elektráren, by se už letos měly začít měnit Krušné hory.
Zatím nejrozsáhlejší plány představila vesnicím a úřadům společnost Czech Venti a dánská Neg MICON AG. Na české straně Krušných hor chtějí postavit 180 větrníků za celkem dvanáct miliard korun. Ocelové tubusy elektrárenských věží se budou montovat v Chomutově. Jednotlivé elektrárny o výkonu 1500 až 2000 kWh budou propojeny podzemními kabelovými trasami na trafostanice a rozvodny. Na přenosovou síť mají být připojeny u elektrárny Prunéřov.
Projekt počítá s výrobou více než 600 tisíc MWh elektřiny za rok. Pro elektřinu z větrných elektráren platí od začátku loňského roku povinný výkup.
Podle Pavla Kliky z elektrárenské společnosti ČEZ je výroba elektřiny z větru sice ekologická, ale drahá.
\"V naší větrné farmě jsme dokázali v roce 2002 vyrobit jednu kWh za 11,60 koruny, loni už za 17,45. Výkupní cena je přitom jen tři koruny. I výkonnější jednotky, než jsou ty naše, budou ztrátové,\" usoudil Klika. Upozornil také na zákon, který podle něj má výrobcům elektřiny z větru garantovat zisk i s úroky. Šlo by tak o jediné bezrizikové podnikání u nás a i ČEZ by se kvůli němu zřejmě pokusily proniknout s větrníky do Krušných hor.

Obce přijdou k penězům

Lidé na jejich úbočí se zatím nedokázali shodnout, jestli jsou pro ně větrníky požehnáním nebo pohromou.
\"Jsme chudá vesnice. Od státu dostanu z daní milión a provoz obce mě stojí půldruhého miliónu. Za větrné elektrárny dostanu tolik peněz, že se obec může stát soběstačnou,\" hájí stavbu větrníků například starosta obce Hora Sv. Šebestiána Karel Hejduk (ODS). Ve třech splátkách dostane jeho ves trojnásobek šestimiliónového rozpočtu a dalších 250 tisíc získá ročně za každou věž. \"Když jich tu budeme mít deset, přijdeme si na 2,5 miliónu za rok,\" pochvaluje si Hejduk. Proti stavbě naopak protestují zemědělci, ekologové a chataři.
Zemědělci se bojí, že přijdou o pastviny a louky. Stavitelé větrníků se totiž podle ředitelky mostecké agrární komory Ludmily Holadové snaží zemědělské plochy skupovat.
Ekologové zase upozornili na to, že v náhorní planině Krušných hor žijí zákonem chránění tetřívci a žluvy. Rotující lopatky větrníků a hluk z nich by prý mohl ptačí populaci ohrozit. Oblast Novodomské rašeliniště na Chomutovsku proto zařadili mezi jedenačtyřicet ptačích území evropského projektu Natura 2000. \"Tetřívek je přísně chráněný už od roku 1992. Území je velmi cenné, dá se říci téměř evropský unikát,\" hájil návrh Ondřej Volf z Agentury ochrany přírody.

Meluzína bubnuje proti elektrárnám

Nejvíc větrné elektrárny zlobí chataře. Například v Háji pod Klínovcem založili občanské sdružení Meluzína, které se pokouší zastavit stavbu elektráren společnosti Green Line v lokalitě Loučná.
\"Stavební úřad ve Vejprtech nepovolil stavbu, doufáme, že úřad v Ústí udělá to samé. Ty sloupy by měly hrozný dopad na krajinu, která je jako stvořená pro turistický ruch,\" uvedl Pavel Fiala z Meluzíny.
Odborníci připouštějí, že vysoké elektrárny naruší vzhled krajiny. Stejnou estetickou škodu však podle nich působí například stožáry vysokého napětí, panelová sídliště nebo tovární komíny. Upozorňují také na to, že česká krajina má historicky doložených 880 větrných mlýnů.
Největším výrobcem elektřiny z větru na světě je Německo, kde bylo ke konci roku 2002 plných 13 759 větrných elektráren s celkovým výkonem 12 001 MW.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí