zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vlády zemí EU se ekologii věnují, mají ale co vylepšovat

20.02.2004
Obecné
Vlády zemí EU se ekologii věnují, mají ale co vylepšovat
Vlády členských zemí Evropské unie v posledních desetiletích vesměs přijaly řadu opatření ke zvýšení ochrany životního prostředí. Realizovat se jim je ale daří v různé míře a podle ekologických organizací nikde beze zbytku.

Účast německé \"ekologické\" strany Zelených ve vládě sice znamená, že kabinet klade od roku 1998 na životní prostředí zvýšený důraz, i jí ale ekologické spolky v Německu vyčítají, že na mnohé cíle rezignuje. Německo má podle ekologů například problémy s dodržením práva EU o ochraně biologické rozmanitosti. Evropská komise také nedávno podala na Německo a dalších šest členů EU žalobu kvůli nedodržení legislativy o ochraně ovzduší. Jako mnohým dalším členským zemím činí i Německu problémy ochrana vod. Největší německý spolek pro ochranu životního prostředí Bund v loňském hodnocení vlády kritizoval rezignaci na ochranu přírody v oblasti dopravy, chválil ale spolkové země za to, že se připravily na převzetí přírodních rezervací a chráněných oblastí na někdejší hranici východního a západního Německa. Rovněž se mu v posledních letech daří snižovat spotřebu elektřiny i emise škodlivých látek a skleníkových plynů. Ochranu životního prostředí považuje za důležitou politickou úlohu až 94 % Němců.

V Rakousku jsou ochrana životního prostředí a ekologické otázky pečlivě sledovaným tématem. Ekologické hnutí má od roku 1986 zastoupení v parlamentu v podobě strany Zelených. Lednový průzkum institutu Market ukázal, že pro 41 procent Rakušanů je důležitý smysl pro zodpovědnost vůči přírodě, což je o tři procenta více než v roce 1995. Ekologové ale poukazují na přetrvávající znečisťování ovzduší a potřebu zlepšení kvality spodních vod. Do popředí pozornosti se otázka životního prostředí dostala i v souvislosti s protiatomovým hnutím, které již léta bojuje proti provozu jihočeské Jaderné elektrárny Temelín i za uzavření některých atomových elektráren v sousedním Německu. Alpská republika elektřinu z jádra nevyrábí. Kromě vodních turbín země vsadila také na větrné elektrárny. Žhavým tématem je i tranzitní kamionová doprava. Vídeň si sice před vstupem do EU v roce 1995 vymohla regulaci tranzitu přes Alpy, ale ani argumenty o ochraně přírody na konci loňského roku nepřesvědčily ostatní členské země, aby souhlasily s prodloužením platnosti systému v předchozí podobě.

Británie patří k zemím, které aktivně plní závazky k ochraně ovzduší včetně kjótského protokolu. Při zvyšování čistoty ovzduší se podařilo dosáhnout značného pokroku. Jedním z nástrojů je speciální daň, která se vybírá z prodeje elektřiny, uhlí, zemního plynu a LPG mezi firmami. Do roku 2010 má ušetřit na pět miliónů tun emisí CO 2. Podle předběžných zpráv se zatím cíle daří plnit přes pokračující hospodářský rozvoj. Pokud jde o zdroje energie, Británie dala loni mocný impuls větrným elektrárnám a elektrárnám využívajícím proudění mořské vody. Experti ovšem soudí, že bude muset zřejmě pokračovat i v rozvoji jaderné energetiky. Jedním z velkých témat diskusí jsou hluk a odpady. Británie je ve srovnání s jinými státy EU podle vlastních údajů pozadu v recyklaci domácího odpadu. Podle statistiky jsou domácnosti s to recyklovat jen 13 procent odpadu.

Ve Francii se vlády začaly životním prostředím ve větší míře zabývat v 70. letech, kdy byl také poprvé jmenován ministr odpovědný za tuto oblast. Zákony, které byly od té doby přijaty, vytvářejí podle odborníků pro ochranu životního prostředí dostatečný právní rámec, ale nejsou do důsledků využívány. V roce 2000 překročilo například množství domácího odpadu hranici jednoho kilogramu na obyvatele a den, což se považuje za velký neúspěch - v roce 1975 to byla polovina. Na ulicích Paříže ale třeba nejsou vidět kontejnery na dělený odpad, jedinou výjimkou je sklo. Automobilový provoz, který zamořuje vzduch a útočí na uši, se rozhodně nezmenšuje. Na venkově lze zase mluvit o znečištění půdy - Francie je největší evropský \"konzument\" pesticidů.

Ačkoli na svém území hostí instituce Evropské unie, patří Belgie k nejhorším žákům, pokud jde o aplikaci legislativy EU v oblasti ochrany životního prostředí. Brusel je vedle Milána jediným unijním velkoměstem nad milión obyvatel, jehož odpadní vody nejsou beze zbytku čištěny. Žábou na prameni není nezájem veřejnosti či politiků, ale komplikovaná federativní struktura, krkolomný systém schvalování projektů a uvolňování peněz. Belgie je jednou z nejhustěji osídlených oblastí v Evropě a jako taková čelí mnoha ekologickým výzvám. I proto zvolili Belgičané v roce 1999 do federální vlády i regionálních vlád poprvé stranu Zelených. Nezkušení \"zelení\" politikové však nedokázali prosadit jasnou linii, a tak je voliči loni poslali zpět do opozice.
Zdroj: Haló noviny

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
17
11. 2017
17-19.11.2017 - Veletrh, výstava
na výstavišti v Lysé nad Labem
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
SW CASEC
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Jihlava
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí