Jezy na Labi přírodě ublíží a lidem se nevyplatí

PRAHA (ARNIKA - Program Ochrana přírody) - Co je více ve veřejném zájmu? Zlepšení plavebních podmínek na Labi nebo zachování jedinečných přírodních hodnot, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala mezinárodními smlouvami? To je otázka, na kterou by si v pátek měli odpovědět poslanci Parlamentu ČR, až budou hlasovat o novele zákona o vnitrozemské vodní dopravě.

Zástupci plavební lobby (České plavební a vodocestné sdružení a Sekce vodní dopravy Svazu dopravy ČR) ve svém prohlášení ze dne 17. 2. 2004 napadají argumenty ekologických sdružení, Ministerstva životního prostředí a dalších institucí, které byly založeny za účelem ochrany přírodních hodnot. Sdružení Arnika chce svým komentářem uvést na pravou míru některá jejich neúplná tvrzení a doplnit fakta, která prohlášení zcela opomíjí.

„Způsob, jakým prohlášení znevažuje správní orgány v oblasti životního prostředí, je velmi znepokojující. Tyto orgány, ať již se jedná o Správy CHKO či Ministerstvo životního prostředí, mají vymezeny kompetence pro rozhodování o dílčích otázkách v rámci procesu povolení stavby. Shledá-li na jejich rozhodování investor něco nesprávného, má možnost zákonných opravných prostředků, včetně žaloby u správního soudu. Místo toho jsme svědky, že nespokojený investor a jeho spojenci napadají mediálně správní orgány, vyvíjejí politický nátlak na změnu pravomocných rozhodnutí a prosazují účelové změny zákona, navíc většinou v rozporu evropskou legislativou, čímž ohrožují nejen právní řád České republiky, ale i státní pokladnu, neboť za podobné přestupky hrozí České republice v konečném důsledku i finanční sankce ze strany Evropské unie,“ říká předseda sdružení Arnika Ing. Vlastimil Karlík.

Podle něj jsou tvrzení o destruktivních dopadech vodních děl na labskou přírodu zcela opodstatněná. „Tvrzení o zničení labské přírody při realizaci tohoto záměru jsou založena na výsledcích mnoha studií a expertíz, prováděných v rámci procesu posouzení vlivů tohoto záměru na životní prostředí. Výsledkem celého tohoto procesu bylo stanovisko Ministerstva životního prostředí, konstatující, že „posuzovaný záměr by měl výrazně negativní a nevratný vliv na ochranu přírody“. Tento závěr nebyl nikdy z přírodovědného hlediska v odborném tisku zpochybněn,“ vysvětluje Karlík.

Rovněž argument o zbytečnosti a neekonomičnosti záměru není zdaleka založen jen na tvrzeních ing. Jaroslava Kubce. Ke stejnému závěru dospěla např. také zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu č. 01/15.

Za zvláště zavádějící lze považovat argumenty o chybějící kapacitě železniční dopravy. Nákladní i osobní železniční doprava výrazně poklesla v 90 letech minulého století a její dnešní objemy jsou výrazně nižší. Zároveň dochází k zlepšení železniční infrastrukturu, v předmětném úseku výstavbou mezinárodního železničního koridoru ve směru Praha-Drážďany-Berlín.

„Před zákonodárci nyní stojí nelehké rozhodnutí: musí upřednostnit jeden veřejný zájem před druhým. Ať dají přednost dopravě před přírodou či naopak, důležité je jedno: jejich rozhodnutí musí být opřeno o všechna dostupná fakta a respektovat platné zákony České republiky a její mezinárodní závazky,“ říká mluvčí Arniky Marek Jehlička.

Kontakt: Vlastimil Karlík, priroda@arnika.org, tel: 737 551 108