Rozhovor s prof. RNDr. Jiřím HŘEBÍČKEM, CSc.

Český ministr životního prostředí Libor Ambrozek a jeho slovenský kolega Lázslo Miklós podepsali koncem ledna memorandum o vzájemné spolupráci v oblasti odpadového hospodářství. Představitelé obou ministerstev by se měli sejít také první den Envikongresu.

Co bude obsahem tohoto setkání?
Česká a Slovenská republika budou spolupracovat v odpadovém hospodářství, a to především v oblasti recyklace odpadu. Obě země nyní připravují společný příhraniční projekt, pro který budou žádat finance z fondů Evropské unie. Třicet odborníků z  řad ministerstva životního prostředí obou republik, krajských úřadů, slovenského Recyklačního fondu a Státního fondu životního prostředí ČR – pak bude o společném plánu odpadovém hospodářství diskutovat v rámci workshopu, který proběhne na brněnském výstavišti první den Envikongresu, tj. 21. dubna 2004. Akce ENVIKONGRES se v letošním roce koná pod záštitou tří ministerstev – MŽP, MPO a MZe. Je pravděpodobné, že ministři všech tří resortů nebo jejich náměstci se také zúčastní zahájení prvního dne veletrhu ENVIBRNO a ENVIKONGRESU.

Jak vnímáte pozici veletrhu ENVIBRNO v době, kdy naše země vstupuje do EU?
Česká republika se v květnu stane součástí jednotného evropského trhu. Myslím si, že nové pojetí veletrhu ENVIBRNO a ENVIKONGRESU splňuje současný evropský trend – přechod od klasické výstavy technik a technologií na propojení výstavy a kongresu, kde se sejde řada významných specialistů z oboru. Příkladem tohoto trendu je setkání evropských odborníků, které se uskuteční v rámci Evropského fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách. To se po třináct ročníků konalo v Bruselu a letos poprvé proběhne mimo Brusel, právě v Brně. Mělo by to být zároveň zahájení nové tradice, která přivede do moravské metropole desítky odborníků z členských i kandidátských zemí EU a podtrhne význam a nové pojetí veletrhu.

Jak hodnotíte spojení veletrhu ENVIBRNO s komplexem stavebních veletrhů, zejména s veletrhem URBIS (tj. Fórum investičních příležitostí, Technologie a zařízení pro města a obce)?
Osobně považuji toto spojení za velmi prospěšné, zejména z pohledu komunální sféry. Např. zástupci obcí se mohou právě na veletrhu ENVIBRNO informovat o podpoře odpadového hospodářství, kterou poskytuje Státní fond životního prostředí.

Můžete odhadnout, kolik finančních prostředků bude nutné v ČR investovat, abychom naplnili podmínky evropské legislativy? Existují v rámci Evropské unie fondy na podporu těchto investic?
Abychom naplnili požadavky legislativy EU, resp. podmínky přenesené do české legislativy, budou se investice do odpadového hospodářství pohybovat řádově v miliardách korun. Jenom co se týče jihomoravského kraje, tak v  následujícím období bude do rekonstrukce brněnské spalovny nutné investovat 2 mld. korun, z toho 1,5 mld. korun bude financováno právě z evropského fondu ISPA.

Investoři mohou na financování odpadového a vodního hospodářství získat dotace z fondu INFRASTRUKTURA, a to prostřednictvím Státního fondu životního prostředí až 35% dotaci podnikatelé a až 70% dotaci z celkové výše nákladů obce a města. Například město Brno na rekonstrukci spalovny SAKO dostalo z fondu ISPA 68 % z celkových nákladů.

Ovlivní podle Vašeho názoru rozvoj Internetu veletržní prezentaci environmentální techniky a technologií?
Jako informatik bych měl říci ano, ale jako praktikovi mi nestačí se s technologiemi v oblasti životního prostředí seznámit pouze prostřednictvím webových stránek. Výhodou Internetu je, že umožňuje posoudit v celosvětovém měřítku technologie, které jsou v současnosti k dispozici. Veletrhy však hrají a budou hrát nenahraditelnou roli, zejména pro odborníky, že se s danou technologií mohou prakticky seznámit a např. prostřednictvím kongresů  ještě získat další odborné informace a srovnání.

Má Česká republika dostatek vysokoškolsky vzdělaných odborníků, kteří budou schopni se v problematice integrované prevence orientovat?
V rámci konference o udržitelném rozvoji, která proběhla v Johannesburgu,  byly stanoveny teze, kudy se má ubírat vysokoškolské vzdělání tak, aby vychovalo odborníky pro udržitelný rozvoj, a s tím i spojenou integrovanou prevenci. Proto také naše vláda stanovila Radu pro udržitelný rozvoj (jejíž předsedou je PhDr. Mareš, místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje). Právě vysokoškolští odborníci v doktorském studiu jsou vychovávání na univerzitách způsobem, aby byli  platní i z hlediska zavádění nejlepších dostupných technik Při Centru životního prostředí Univerzity Karlovy je pravidelně organizováno fórum vysokoškolských učitelů k výuce udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí, které vede prof. Moldan. To je jeden pohled. Druhý pohled je, že v rámci sjednocování systému vysokoškolské výuky byly stanoveny i určité sylaby pro obory, kterých se právě integrovaná prevence dotýká. Důležité je propojení životního prostředí, ekonomiky, regionálního rozvoje. Např. v moravské metropoli je odpadové hospodářství jako samostatný obor přednášeno pouze na MZLU na Agronomické fakultě, kde je zahrnuta i problematika integrované prevence. Obecně je však problematika ochrany a tvorby životního prostředí vyučována na Masarykově universitě na Přírodovědecké, Právnické a Ekonomicko správní fakultě, dále na Fakultě informatiky a sociálních studií, rovněž na VUT v Brně na Chemické, Stavební a Strojní fakultě.

Děkuji za rozhovor.