V říjnu roku 2003 Evropská rada schválila směrnici o zdanění energetických výrobků a elektřiny.
Ekologické daně už dávno platíme
I vláda ČR se ve svém programovém prohlášení zavázala připravit příjmově neutrální ekologickou daňovou reformu, jejímž těžištěm je vyšší zdanění energetických výrobků.
Rozhovor s RNDr. Martinem Bursíkem, konzultantem v oblasti energetiky a ochrany životního prostředí a šéfem poradenské kanceláře Ecoconsulting, o přípravě této reformy v České republice jsme zveřejnili v lednovém čísle našeho časopisu. Mimo jiné v něm uvedl, že ekologické daně v různém rozsahu jsou zavedeny v 11 zemích EU. Nejčastěji jde o zdanění energií. Podle RNDr. Martina Bursíka by ekonomická daňová reforma neměla znamenat zvýšení daní, nýbrž jen přesun daňové zátěže.
S tímto tvrzením však nesouhlasí poradce Ministerstva průmyslu a obchodu RNDr. Jiří Hanzlíček: \"Materiál Ministerstva financí předložený 10. 12. 2003 na jednání vlády uvádí postupy při zdaňování energetických produktů - elektřiny, plynu a dalších energií podle Směrnice EU 2003/96/EC. V souladu s ostatními státy EU vláda na svém jednání schválila, že ČR zažádá o přechodné období pro toto zdaňování do roku 2008. Některé členské země mají toto přechodné období ještě delší. Tím pádem jakýkoliv záměr zavést ekologickou daňovou reformu u nás by se posouval až za rok 2008. Druhou věcí je, že podle programového prohlášení vlády do konce jejího působení, tj. do roku 2005, by měl být připraven a schválen záměr ekologické daňové reformy. Zavést ekologickou daň, to byl již úkol předchozí vlády a po projednání s Ministerstvem financí, kterého jsem se aktivně zúčastnil, byl z vlády stažen.\"
ZDRAŽENÍ NIC NEVYŘEŠÍ
Znamená to tedy, že se ekologická daň bude u nás zavádět až po roce 2008? \"Kdosi neustále tlačí a vymýšlí záměr, že je nutné zvýšit ceny elektřiny, plynu, uhlí a ropy, protože nejvíce zatěžují životní prostředí. Základní princip by měl být založen na tzv. externalitách, což znamená, že se do cen musí zahrnout i dopady na životní prostředí. To je podle mne z praktického pohledu nereálné a mnohdy těžko průkazné. Externality by se musely zahrnout do cen všech výrobků - od chleba až po škodovky. Každý výrobek určitým způsobem zatěžuje životní prostředí. Dovede si někdo představit, kolik bychom museli za vše platit a kolik bychom museli vydělávat? Nevidím proto důvod, proč by se externality měly aplikovat pouze u energetických surovin, které jsou strategickou surovinou každého státu. To zaprvé. Zadruhé, toto zdražení podle mého názoru, i s přihlédnutím na zkušenosti například s ekologickou daní na pohonné hmoty v Německu, nic nevyřeší. Tím, že se zdraží uhlí, plyn , elektřina, nesníží se vypouštění emisí škodlivin do životního prostředí. Naopak tento krok bude mít v řadě případů škodlivé následky,\" vysvětluje poradce ministerstva.
A dále dodává, že ...\"například výrazné zdražení hnědého tříděného uhlí bude mít zejména v menších obcích za následek, že lidé začnou pálit všechno, na co finančně dosáhnou. Čistota ovzduší se výrazně zhorší. Zdražení musí být i fiskálně neutrální. Říká se - zdražím sice energie, ale snížím sociální pojištění nebo daň z příjmu obyvatelstva. V současné době daňových reforem je to neprůchodné a spíše utopií. Dnes je spíše tendence sociální pojištění zvyšovat než snižovat. Opakuji: Zdražením energetických výrobků se nic nevyřeší a nedojde ani k průkaznému zlepšení životního prostředí. Naopak nastartuje se inflace.\"
KJÓTSKÝ PROTOKOL
Celosvětová jednání ovšem usilují o schválení základního dokumentu Kjótského protokolu, které by státy zavázalo, aby vypouštěly do ovzduší redukovaně nižší množství skleníkových plynů. Přitom se operuje tím, že ekologická daňová reforma je nezbytná, protože v měrných emisích oxidu uhličitého vztaženého na občana za rok se ČR výrazně podílí na znečištění ovzduší. Nejsme však horší než ostatní státy EU. Na globálním znečištění atmosféry skleníkovými plyny se podílíme pouhým půl procentem, takže z naší pozice jde spíše o akceptovatelný politický přístup. Je velkým otazníkem, zda Kjótský protokol bude schválen. USA z ekonomických důvodů i proto, že podle jejich názoru není dobře vědecky zdokumentován, k němu nepřistoupily. Ani Rusko se k němu nehlásí.
Zdaňujeme již od roku 1972
Ovšem nechat životní prostředí průmyslové výrobě jen tak napospas, také nelze. Podle RNDr. Jiřího Hanzlíčka existují dvě bariéry - Kjótský protokol a prohlášení vlády ČR: \"Rád bych připomněl, že určitý způsob ekologických daní u nás existuje od roku 1972. Jsou to například poplatky za vypouštění škodlivin do vody a do ovzduší. V některých zemích EU tyto poplatky již nemají, u nás je trend spíše je zvyšovat. Poplatky za vypouštění škodlivin lze zcela jednoznačně nazvat ekologickou daní. Jde pouze o změnu termínu. Jen pro představu - hovořím zde o částce čtyři miliardy korun ročně. Tyto prostředky podniky zahrnují do cen svých produktů, které pak zaplatí občané. Druhý případ ekologické daně je vodné a stočné. Vzhledem k implementaci směrnic EU zvyšují se u nás požadavky na výstavbu nových čistíren odpadních vod a zpřísňují se limity na čištění těchto vod. Je to jednoznačně ekologická daň za odebírání vody a vypouštění odpadních vod do kanalizace. Jinou <ekologickou daní jsou poplatky za odvoz odpadů v souvislosti se směrnicemi EU. Například jde o přísnější podmínky pro provozování skládek nebo spalování odpadů. To vše chno se odráží ve výši plateb obyvatelstva. Další ekologickou daní byla tzv. rekuperace benzínových par u čerpadel pohonných hmot. Každý viděl, že se čerpadla i cisterny pohonných hmot předělávají, že se z nich zpětně odvádějí benzínové páry do nádrží a nevypouštějí se do ovzduší. Tyto vysoké finanční náklady se opět započítaly do cen pohonných hmot.\"
Všechno, co RNDr. Jiří Hanzlíček vyjmenoval, jsou určité způsoby ekologické daně, které mají přímý dopad na snížení zátěže prostředí. Zavádí se postupně již léta. Principem je, že čím více škodlivin vypouštím, tím více zaplatím. Zákony stanovují přísné limity, mnohdy přísnější než v EU, přičemž podniky jsou \"pod sankcemi\". \"Oba úkoly - prohlášení vlády i požadavek EU zdaňovat energetické produkty - již plníme. Domnívám se, že není zapotřebí cokoliv nového vymýšlet,\" uzavřel poradce ministra průmyslu.
AUTOR: Karel ŽÍTEK
Rozhovor s RNDr. Martinem Bursíkem, konzultantem v oblasti energetiky a ochrany životního prostředí a šéfem poradenské kanceláře Ecoconsulting, o přípravě této reformy v České republice jsme zveřejnili v lednovém čísle našeho časopisu. Mimo jiné v něm uvedl, že ekologické daně v různém rozsahu jsou zavedeny v 11 zemích EU. Nejčastěji jde o zdanění energií. Podle RNDr. Martina Bursíka by ekonomická daňová reforma neměla znamenat zvýšení daní, nýbrž jen přesun daňové zátěže.
S tímto tvrzením však nesouhlasí poradce Ministerstva průmyslu a obchodu RNDr. Jiří Hanzlíček: \"Materiál Ministerstva financí předložený 10. 12. 2003 na jednání vlády uvádí postupy při zdaňování energetických produktů - elektřiny, plynu a dalších energií podle Směrnice EU 2003/96/EC. V souladu s ostatními státy EU vláda na svém jednání schválila, že ČR zažádá o přechodné období pro toto zdaňování do roku 2008. Některé členské země mají toto přechodné období ještě delší. Tím pádem jakýkoliv záměr zavést ekologickou daňovou reformu u nás by se posouval až za rok 2008. Druhou věcí je, že podle programového prohlášení vlády do konce jejího působení, tj. do roku 2005, by měl být připraven a schválen záměr ekologické daňové reformy. Zavést ekologickou daň, to byl již úkol předchozí vlády a po projednání s Ministerstvem financí, kterého jsem se aktivně zúčastnil, byl z vlády stažen.\"
ZDRAŽENÍ NIC NEVYŘEŠÍ
Znamená to tedy, že se ekologická daň bude u nás zavádět až po roce 2008? \"Kdosi neustále tlačí a vymýšlí záměr, že je nutné zvýšit ceny elektřiny, plynu, uhlí a ropy, protože nejvíce zatěžují životní prostředí. Základní princip by měl být založen na tzv. externalitách, což znamená, že se do cen musí zahrnout i dopady na životní prostředí. To je podle mne z praktického pohledu nereálné a mnohdy těžko průkazné. Externality by se musely zahrnout do cen všech výrobků - od chleba až po škodovky. Každý výrobek určitým způsobem zatěžuje životní prostředí. Dovede si někdo představit, kolik bychom museli za vše platit a kolik bychom museli vydělávat? Nevidím proto důvod, proč by se externality měly aplikovat pouze u energetických surovin, které jsou strategickou surovinou každého státu. To zaprvé. Zadruhé, toto zdražení podle mého názoru, i s přihlédnutím na zkušenosti například s ekologickou daní na pohonné hmoty v Německu, nic nevyřeší. Tím, že se zdraží uhlí, plyn , elektřina, nesníží se vypouštění emisí škodlivin do životního prostředí. Naopak tento krok bude mít v řadě případů škodlivé následky,\" vysvětluje poradce ministerstva.
A dále dodává, že ...\"například výrazné zdražení hnědého tříděného uhlí bude mít zejména v menších obcích za následek, že lidé začnou pálit všechno, na co finančně dosáhnou. Čistota ovzduší se výrazně zhorší. Zdražení musí být i fiskálně neutrální. Říká se - zdražím sice energie, ale snížím sociální pojištění nebo daň z příjmu obyvatelstva. V současné době daňových reforem je to neprůchodné a spíše utopií. Dnes je spíše tendence sociální pojištění zvyšovat než snižovat. Opakuji: Zdražením energetických výrobků se nic nevyřeší a nedojde ani k průkaznému zlepšení životního prostředí. Naopak nastartuje se inflace.\"
KJÓTSKÝ PROTOKOL
Celosvětová jednání ovšem usilují o schválení základního dokumentu Kjótského protokolu, které by státy zavázalo, aby vypouštěly do ovzduší redukovaně nižší množství skleníkových plynů. Přitom se operuje tím, že ekologická daňová reforma je nezbytná, protože v měrných emisích oxidu uhličitého vztaženého na občana za rok se ČR výrazně podílí na znečištění ovzduší. Nejsme však horší než ostatní státy EU. Na globálním znečištění atmosféry skleníkovými plyny se podílíme pouhým půl procentem, takže z naší pozice jde spíše o akceptovatelný politický přístup. Je velkým otazníkem, zda Kjótský protokol bude schválen. USA z ekonomických důvodů i proto, že podle jejich názoru není dobře vědecky zdokumentován, k němu nepřistoupily. Ani Rusko se k němu nehlásí.
Zdaňujeme již od roku 1972
Ovšem nechat životní prostředí průmyslové výrobě jen tak napospas, také nelze. Podle RNDr. Jiřího Hanzlíčka existují dvě bariéry - Kjótský protokol a prohlášení vlády ČR: \"Rád bych připomněl, že určitý způsob ekologických daní u nás existuje od roku 1972. Jsou to například poplatky za vypouštění škodlivin do vody a do ovzduší. V některých zemích EU tyto poplatky již nemají, u nás je trend spíše je zvyšovat. Poplatky za vypouštění škodlivin lze zcela jednoznačně nazvat ekologickou daní. Jde pouze o změnu termínu. Jen pro představu - hovořím zde o částce čtyři miliardy korun ročně. Tyto prostředky podniky zahrnují do cen svých produktů, které pak zaplatí občané. Druhý případ ekologické daně je vodné a stočné. Vzhledem k implementaci směrnic EU zvyšují se u nás požadavky na výstavbu nových čistíren odpadních vod a zpřísňují se limity na čištění těchto vod. Je to jednoznačně ekologická daň za odebírání vody a vypouštění odpadních vod do kanalizace. Jinou <ekologickou daní jsou poplatky za odvoz odpadů v souvislosti se směrnicemi EU. Například jde o přísnější podmínky pro provozování skládek nebo spalování odpadů. To vše chno se odráží ve výši plateb obyvatelstva. Další ekologickou daní byla tzv. rekuperace benzínových par u čerpadel pohonných hmot. Každý viděl, že se čerpadla i cisterny pohonných hmot předělávají, že se z nich zpětně odvádějí benzínové páry do nádrží a nevypouštějí se do ovzduší. Tyto vysoké finanční náklady se opět započítaly do cen pohonných hmot.\"
Všechno, co RNDr. Jiří Hanzlíček vyjmenoval, jsou určité způsoby ekologické daně, které mají přímý dopad na snížení zátěže prostředí. Zavádí se postupně již léta. Principem je, že čím více škodlivin vypouštím, tím více zaplatím. Zákony stanovují přísné limity, mnohdy přísnější než v EU, přičemž podniky jsou \"pod sankcemi\". \"Oba úkoly - prohlášení vlády i požadavek EU zdaňovat energetické produkty - již plníme. Domnívám se, že není zapotřebí cokoliv nového vymýšlet,\" uzavřel poradce ministra průmyslu.
AUTOR: Karel ŽÍTEK
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
