Územní samospráva potřebuje nejen mít k ruce kvalifikované experty, kteří se dokáží orientovat v široké problematice energetiky, ale i sami její představitelé by měli získat hlubší celkové povědomí o této oblasti.
Energetika nemůže být pro samosprávy okrajovým tématem
Zdůrazňuje to ředitel Ústavu pro energetiku Vysoké školy finanční a správní Ing. Petr Karas, CSc.
Manažer, který v letech 1990 až 1999 stál v čele elektrárenské společnosti ČEZ, nemusí příklad na podporu svých tvrzení dlouho hledat.
UŠLECHTILÝ ZÁMĚR A RIZIKA
Několik osvícených starostů se v minulých letech rozhodlo vybudováním kotelny na spalování biomasy řešit energetické potřeby a zároveň prospět životnímu prostředí ve své obci. Těchto kotelen o různém výkonu je podle odhadu Ing. Petra Karase v naší zemi už přes stovku. Vedení obcí se pro svůj krok rozhodovala i na základě faktu, že Česká republika při vyjednávání o podmínkách vstupu do Evropské unie mj. dohodla, že do roku 2010 dosáhne osmiprocentního podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Státní Energetický regulační úřad v souladu se směrnicí EU o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů vydal ceník, podle něhož se za každou kilowatthodinu získanou zpracováním biomasy platí 2,50 Kč.
Na zajímavě nastavenou cenu nemohli nereagovat velcí výrobci elektrické energie, neboť moderní fluidní kotle bez větších investic do technologie snadno spalují uhlí s příměsí 10 až 15 procent dřevní hmoty. Ta proto začala být na trhu nedostatkovým artiklem a rovněž její cena rychle šplhá vzhůru. Obce, které přijaly úvěry a vybudovaly moderní kotelny na spalování biomasy, nyní dřevní štěpku obtížně shánějí a kromě vyšší ceny platí i rostoucí náklady na její dopravu. Jakmile se dřevní hmota začne vytrácet z trhu, okamžitě vzniká prostor pro nástup plynu, který se vůči štěpce stává konkurenčně srovnatelný - a původně ušlechtilá myšlenka na využití obnovitelných zdrojů se vytrácí do ztracena.
BIOMASA ANO, ALE NE PLOŠNĚ
Popisovaný příběh však má i některé další, ještě skrytější roviny. Tak třeba největší uhelný elektrárenský komplex u nás - Elektrárny Prunéřov - o výkonu 1500 MW by v případě stoprocentního využívání biomasy musel svoji potřebu dřevní štěpky krýt z plochy rovnající se rozloze celého Ústeckého kraje. \"I z toho je patrné, že biomasa hraje pro energetiku významnou roli, ale roli přece jen spíše lokální,\" poznamenává ředitel. Komunální výtopny, které ji využívají, totiž produkují teplo, spotřebovávané přímo v daném městě, obci. \"Pokud by však výtopna měla o jeden \"kotlík\" víc a turbínku s generátorem, vyrábějícím elektřinu, distribuční firma by byla povinna ji odebírat za nyní předepsanou cenu 2,50 Kč/kWh. Tím by se podstatně zlepšila ekonomika celého projektu. Je však nutné každý projekt posuzovat individuálně. Jistě se shodneme na tom, že produkuje-li však výtopna jenom teplo pro omezený okruh uživatelů, je obtížné správně nastavit mechanismus dotací&# 34; konstatuje Ing. Petr Karas.
UMĚT HLEDĚT DO BUDOUCNA
Z tohoto i řady dalších důvodů dnes západní Evropa spíše preferuje takové \"biomasové\" energetické zařízení, které je schopno společně vyrábět jak teplo, tak elektřinu, tedy kogenerační jednotky - teplárny. Zahraniční výrobci výtopenských kotlů, spalujících biomasu, přirozeně hledají nová odbytiště hlavně směrem na východ. Mimochodem, podobný zájem prosadit se u nás se svou produkcí jistě brzy projeví hlavně němečtí výrobci větrných elektráren. SRN má už nainstalovaný výkon zhruba 16 tisíc MW z tohoto typu elektráren, avšak o další jeho zvyšování naši západní sousedé už příliš nestojí. Větrné elektrárny budované v tak velkém záběru totiž vyžadují vysoké výkonové rezervy v celé energetické soustavě, protože přestane-li vanout vítr, jejich výpadek musí být okamžitě nahrazen z elektráren na fosilní paliva.
\"Vůbec nejsem proti využívání biomasy, větru, vody či sluneční energie - ba naopak. Ale stejně jako platí, že nelze bezohledně drancovat přírodu a neuvážlivě těžit uhlí, ropu nebo zemní plyn, nelze ani bez rozmyslu sázet pouze třeba na biomasu či vítr. Proto tvrdím, že ani ve veřejné správě nestačí vědět jenom to, co se děje v oboru energetiky právě nyní. Ale že se jí vyplatí znát, jaké nové trendy v energetice již byly zahájeny a co v ní lze očekávat i za pět, deset a více let,\" konstatuje ředitel Ústavu pro energetiku.
VELKÉ AMBICE ÚSTAVU
Ústav byl založen soukromou Vysokou školou finanční a správní teprve v lednu 2003 a předsevzal si působit zejména ve dvou hlavních směrech. Především připravuje vzdělávací produkty pro zájemce o průnik v oblasti veřejné správy, energetiky a podnikového managementu v denním i kombinovaném studiu, stejně jako pro celoživotní vzdělávání nebo různé kursy pro pracovníky veřejné správy. Vedle toho rozvíjí analytickou činnost, neboť slovy ředitele má ústav ambice překročit hranici pouhého organizátora výuky a stát se pracovištěm, které s využitím potenciálu řady vynikajících odborníků i zvenčí dokáže nabídnout reálná řešení krajům a městům například při zpracovávání jejich energetických koncepcí. Zároveň také hodlá inspirovat orgány státu při jejich krocích v rozvoji domácí energetiky. \"Vlastně až při předloňské povodni vystoupily do popředí další úkoly veřejné správy, totiž záchrana životů a hodnot za mimořádných situací, což by nová státní energetická koncepce měla v plné míře reflekt ovat.\"
\"V oblastech, kde energetika ovlivňuje veřejnou správu - a naopak, se otevírá prostor i pro naši aktivitu,\" říká Ing. Petr Karas. \"Ať už jde třeba o pomoc při vyjasnění, jak nová státní energetická koncepce zasáhne do už zpracovaných územních energetických koncepcí či jaká bude role obnovitelných zdrojů v energetickém hospodářství státu, krajů, měst a obcí. Stejně jako při hledání odpovědí na to, jak lze i na úrovni kraje nebo velkého města čelit možným rozsáhlým výpadkům elektřiny, k jakým došlo nedávno ve Spojených státech, Itálii, Švédsku nebo Španělsku. Či jaký užitek a jaké problémy přinese dokončení liberalizace trhu s elektřinou.\"
I o těchto tématech se má hovořit na konferenci, kterou ústav připravuje pod názvem Tři role veřejné správy v energetice na 21. a 22. duben v Praze. Setkání je určeno zejména pracovníkům státní správy a všech úrovní samosprávy i odborné veřejnosti.
AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
Manažer, který v letech 1990 až 1999 stál v čele elektrárenské společnosti ČEZ, nemusí příklad na podporu svých tvrzení dlouho hledat.
UŠLECHTILÝ ZÁMĚR A RIZIKA
Několik osvícených starostů se v minulých letech rozhodlo vybudováním kotelny na spalování biomasy řešit energetické potřeby a zároveň prospět životnímu prostředí ve své obci. Těchto kotelen o různém výkonu je podle odhadu Ing. Petra Karase v naší zemi už přes stovku. Vedení obcí se pro svůj krok rozhodovala i na základě faktu, že Česká republika při vyjednávání o podmínkách vstupu do Evropské unie mj. dohodla, že do roku 2010 dosáhne osmiprocentního podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Státní Energetický regulační úřad v souladu se směrnicí EU o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů vydal ceník, podle něhož se za každou kilowatthodinu získanou zpracováním biomasy platí 2,50 Kč.
Na zajímavě nastavenou cenu nemohli nereagovat velcí výrobci elektrické energie, neboť moderní fluidní kotle bez větších investic do technologie snadno spalují uhlí s příměsí 10 až 15 procent dřevní hmoty. Ta proto začala být na trhu nedostatkovým artiklem a rovněž její cena rychle šplhá vzhůru. Obce, které přijaly úvěry a vybudovaly moderní kotelny na spalování biomasy, nyní dřevní štěpku obtížně shánějí a kromě vyšší ceny platí i rostoucí náklady na její dopravu. Jakmile se dřevní hmota začne vytrácet z trhu, okamžitě vzniká prostor pro nástup plynu, který se vůči štěpce stává konkurenčně srovnatelný - a původně ušlechtilá myšlenka na využití obnovitelných zdrojů se vytrácí do ztracena.
BIOMASA ANO, ALE NE PLOŠNĚ
Popisovaný příběh však má i některé další, ještě skrytější roviny. Tak třeba největší uhelný elektrárenský komplex u nás - Elektrárny Prunéřov - o výkonu 1500 MW by v případě stoprocentního využívání biomasy musel svoji potřebu dřevní štěpky krýt z plochy rovnající se rozloze celého Ústeckého kraje. \"I z toho je patrné, že biomasa hraje pro energetiku významnou roli, ale roli přece jen spíše lokální,\" poznamenává ředitel. Komunální výtopny, které ji využívají, totiž produkují teplo, spotřebovávané přímo v daném městě, obci. \"Pokud by však výtopna měla o jeden \"kotlík\" víc a turbínku s generátorem, vyrábějícím elektřinu, distribuční firma by byla povinna ji odebírat za nyní předepsanou cenu 2,50 Kč/kWh. Tím by se podstatně zlepšila ekonomika celého projektu. Je však nutné každý projekt posuzovat individuálně. Jistě se shodneme na tom, že produkuje-li však výtopna jenom teplo pro omezený okruh uživatelů, je obtížné správně nastavit mechanismus dotací&# 34; konstatuje Ing. Petr Karas.
UMĚT HLEDĚT DO BUDOUCNA
Z tohoto i řady dalších důvodů dnes západní Evropa spíše preferuje takové \"biomasové\" energetické zařízení, které je schopno společně vyrábět jak teplo, tak elektřinu, tedy kogenerační jednotky - teplárny. Zahraniční výrobci výtopenských kotlů, spalujících biomasu, přirozeně hledají nová odbytiště hlavně směrem na východ. Mimochodem, podobný zájem prosadit se u nás se svou produkcí jistě brzy projeví hlavně němečtí výrobci větrných elektráren. SRN má už nainstalovaný výkon zhruba 16 tisíc MW z tohoto typu elektráren, avšak o další jeho zvyšování naši západní sousedé už příliš nestojí. Větrné elektrárny budované v tak velkém záběru totiž vyžadují vysoké výkonové rezervy v celé energetické soustavě, protože přestane-li vanout vítr, jejich výpadek musí být okamžitě nahrazen z elektráren na fosilní paliva.
\"Vůbec nejsem proti využívání biomasy, větru, vody či sluneční energie - ba naopak. Ale stejně jako platí, že nelze bezohledně drancovat přírodu a neuvážlivě těžit uhlí, ropu nebo zemní plyn, nelze ani bez rozmyslu sázet pouze třeba na biomasu či vítr. Proto tvrdím, že ani ve veřejné správě nestačí vědět jenom to, co se děje v oboru energetiky právě nyní. Ale že se jí vyplatí znát, jaké nové trendy v energetice již byly zahájeny a co v ní lze očekávat i za pět, deset a více let,\" konstatuje ředitel Ústavu pro energetiku.
VELKÉ AMBICE ÚSTAVU
Ústav byl založen soukromou Vysokou školou finanční a správní teprve v lednu 2003 a předsevzal si působit zejména ve dvou hlavních směrech. Především připravuje vzdělávací produkty pro zájemce o průnik v oblasti veřejné správy, energetiky a podnikového managementu v denním i kombinovaném studiu, stejně jako pro celoživotní vzdělávání nebo různé kursy pro pracovníky veřejné správy. Vedle toho rozvíjí analytickou činnost, neboť slovy ředitele má ústav ambice překročit hranici pouhého organizátora výuky a stát se pracovištěm, které s využitím potenciálu řady vynikajících odborníků i zvenčí dokáže nabídnout reálná řešení krajům a městům například při zpracovávání jejich energetických koncepcí. Zároveň také hodlá inspirovat orgány státu při jejich krocích v rozvoji domácí energetiky. \"Vlastně až při předloňské povodni vystoupily do popředí další úkoly veřejné správy, totiž záchrana životů a hodnot za mimořádných situací, což by nová státní energetická koncepce měla v plné míře reflekt ovat.\"
\"V oblastech, kde energetika ovlivňuje veřejnou správu - a naopak, se otevírá prostor i pro naši aktivitu,\" říká Ing. Petr Karas. \"Ať už jde třeba o pomoc při vyjasnění, jak nová státní energetická koncepce zasáhne do už zpracovaných územních energetických koncepcí či jaká bude role obnovitelných zdrojů v energetickém hospodářství státu, krajů, měst a obcí. Stejně jako při hledání odpovědí na to, jak lze i na úrovni kraje nebo velkého města čelit možným rozsáhlým výpadkům elektřiny, k jakým došlo nedávno ve Spojených státech, Itálii, Švédsku nebo Španělsku. Či jaký užitek a jaké problémy přinese dokončení liberalizace trhu s elektřinou.\"
I o těchto tématech se má hovořit na konferenci, kterou ústav připravuje pod názvem Tři role veřejné správy v energetice na 21. a 22. duben v Praze. Setkání je určeno zejména pracovníkům státní správy a všech úrovní samosprávy i odborné veřejnosti.
AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
