Nelegální obchod ničí asijské deštné lesy

Dát dvacet dolarů za kubík vzácné tropické dřeviny ramin na indonéském ostrově Sumatra se pašerákům vyplatí. V sousední Malajsii získají za stejné množství řeziva až sedm set dolarů. Tamní nábytkářský průmysl dosahuje obratu miliardy dolarů ročně.
Vzácné pralesní dřeviny, jako jsou mahagon, ramin, palisandr či týkové dřevo, končí na trzích v USA, Japonsku, Evropské unii nebo Číně ať už jako dřevořezby, nábytek či rámy k obrazům.
V jihovýchodní Asii však nelegální kácení tropického lesa způsobuje ekologickou katastrofu.
\"Korupce je obrovská. Vojenské síly a policie běžně pracují pro soukromé firmy,\" uvádí na svých stránkách organizace Greenpeace, která zkoumala situaci přímo na místě. Její loď Rainbow Warrior blokovala řeku na indonéském ostrově Kalimantan a zabránila například naložení ilegálně vytěženého dřeva na loď z Vietnamu.
\"Přes sedmdesát procent těžby je v Indonésii nelegální,\" uvádí americká organizace Environmental Investigation Agency. Každý rok v této zemi zmizí 3,8 miliónu hektarů pralesa.
Ostrovní stát má pouze sedm tisíc lesních strážců. Na každého z nich tak připadá plocha o velikosti tisíc hektarů.
Indonésie patří mezi biologicky nejrozmanitější oblasti na světě a žije tam největší počet ohrožených druhů. Pokud bude nynější tempo kácení pokračovat, vyhyne v asijské zemi během jedné generace veškerá populace orangutanů.

MEZITITULEK: Ztráty pro chudé země
Nelegální obchod s dřevinami z deštných lesů je lukrativním a rostoucím oborem po celém světě. Z celkového objemu trhu se dřevem (150 miliard dolarů) tvoří pašování podle odhadů OSN asi desetinu. Hlavními vývozci jsou právě Indonésie a Malajsie, odkud se exportuje více dřeva než z celé Afriky a Jižní Ameriky dohromady.
Zatímco největší část zisků zůstane u velkých firem, pro rozvojové země jsou následky katastrofální. Kromě nenapravitelných ekologických škod způsobuje těžba i značné finanční ztráty.
Světová banka odhaduje, že je nelegální těžba stojí odhadem 10 až 15 miliard dolarů ročně.
Indonéská vláda tvrdí, že v roce 2002 tímto způsobem přišla o tři miliardy dolarů. Podobné ztráty měly v osmdesátých letech i Filipíny a nyní africké země - Kamerun (5,3 miliónu ročně), Kongo (4,2 miliónu), Gabun (10,1 miliónu) či Ghana (37,5 miliónu).
Malajsie se už navíc bez nelegálně dovezeného indonéského dřeva už neobejde. Sama totiž zničila velkou část vlastních pralesů, stejně jako Filipíny, Pobřeží slonoviny či Nigérie. Mnozí bývalí exportéři vyčerpali své přírodní zásoby natolik, že nyní musí dřevo dokonce sami kupovat.

MEZITITULEK: Řešení hledají i EU a USA
Téměř osmdesát procent všech světových pralesů již bylo zničeno, z toho velká část v posledních třiceti letech.
Pro rozvojové země je těžba dřeva jedinou šancí jak splácet obrovské zadlužení. Tučné zisky z tohoto obchodu však získávají především nadnárodní firmy.
Těžařské koncese v Amazonii se prodávají za dva dolary na 0,4 hektaru. Na západním trhu se pak dřevo z této plochy prodává za několik tisíc dolarů.
V roce 1986 koupila velká těžařská firma tisíce hektarů deštného lesa na ostrově Borneo od místních domorodců za cenu, která znamenala pro každého člena kmene zisk dvou lahví piva.
Spíše než na rozvojové země se proto aktivisté obracejí na odběratele jejich dřeva - Evropu, Japonsko a Severní Ameriku. EU loni přijala plán, který má zamezit importu výrobků z pašovaného dřeva.
Jeho největším dovozcem je Británie. \"Ekologové odhadují, že šedesát procent dovozu tropického dřeva pochází z nelegálních zdrojů,\" uvedla agentura AP. \"Jeho celková hodnota dosahuje asi 210 miliónů dolarů,\" uvedla AP.
Stejný problém se ale týká i dalších zemí unie, jako jsou Francie či Itálie, kam míří dřevěné produkty z pralesů Afriky.
O změně své politiky uvažují rovněž USA a Japonsko, kde je podle odhadu dvacet procent dovozu tvořeno nelegálně získanými dřevinami. Stále však neexistuje způsob, jak podvody prokázat.
Vývozci dřeva dávají na své zboží falešné certifikáty a ohroženého raminu se například ročně prodá za několik miliónů dolarů.