Právní servis marně žádá údaje
Ministerstvo průmyslu podle Nejvyššího správního soudu porušilo zákon o
svobodném přístupu k informacím, když Ekologickému správnímu servisu nesdělilo
ve stanovené lhůtě požadované informace o vysílání Rádia Svobodná Evropa do
Iráku a Íránu.
Přesto je organizace s verdiktem nespokojena. Rozsudek totiž neřeší, jestli
ministerstvo mělo právo nevydat jí podklady, které měly podpořit tvrzení
bývalého ministra Miroslava Grégra, že vysílání stanice poškodí český zahraniční
obchod.
\"Soud se vůbec nezabýval věcnou podstatou sporu,\" říká Pavel Černý z
Ekologického právního servisu.
Ke kritice se přidal i Oldřich Kužílek, jeden z autorů zákona o svobodném
přístupu k informacím. \"Správní soud tím dává návod úřadům, jak postupovat,\"
napsal Kužílek na internetových stránkách otevrete.cz [http://otevrete.cz],
které jsou věnovány problematice přístupu k informacím. Podle Kužílka jde o
návod, jak může úřad o jedno kolo oddálit závazné rozhodnutí, že požadované
informace nevydá.
Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa je však přesvědčen, že soud
nemohl nařídit ministerstvu, aby požadované informace poskytl. \"Jestliže úřad
nevydal odůvodněné rozhodnutí, nemohli jsme reagovat rozsudkem, podle něhož
ministerstvo údaje mělo, či nemělo vydat. Vadný postup byl v tom, že
ministerstvo ve stanovených lhůtách nerozhodlo,\" vysvětluje Baxa.
Ministerstvo průmyslu podle Nejvyššího správního soudu porušilo zákon o svobodném přístupu k informacím, když Ekologickému správnímu servisu nesdělilo ve stanovené lhůtě požadované informace o vysílání Rádia Svobodná Evropa do Iráku a Íránu.
Přesto je organizace s verdiktem nespokojena. Rozsudek totiž neřeší, jestli ministerstvo mělo právo nevydat jí podklady, které měly podpořit tvrzení bývalého ministra Miroslava Grégra, že vysílání stanice poškodí český zahraniční obchod.
\"Soud se vůbec nezabýval věcnou podstatou sporu,\" říká Pavel Černý z Ekologického právního servisu.
Ke kritice se přidal i Oldřich Kužílek, jeden z autorů zákona o svobodném přístupu k informacím. \"Správní soud tím dává návod úřadům, jak postupovat,\" napsal Kužílek na internetových stránkách otevrete.cz, které jsou věnovány problematice přístupu k informacím. Podle Kužílka jde o návod, jak může úřad o jedno kolo oddálit závazné rozhodnutí, že požadované informace nevydá.
Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa je však přesvědčen, že soud nemohl nařídit ministerstvu, aby požadované informace poskytl. \"Jestliže úřad nevydal odůvodněné rozhodnutí, nemohli jsme reagovat rozsudkem, podle něhož ministerstvo údaje mělo, či nemělo vydat. Vadný postup byl v tom, že ministerstvo ve stanovených lhůtách nerozhodlo,\" vysvětluje Baxa.
Spor trvá čtyři roky
Ekologický právní servis se domáhá získat požadované informace o Rádiu Svobodná Evropa od ministerstva průmyslu už čtvrtým rokem. V únoru 2000 napsalo ministerstvo organizaci, že požadovaný dokument nevydá, protože je tajný. Právní servis se odvolal k ministru Grégrovi. Ten však neodpověděl, ačkoli o námitce rozhoduje podle zákona přímo ministr.
Proto v dubnu 2000 podalo sdružení žalobu k Vrchnímu soudu v Praze. U Vrchního soudu ležel spis bez rozhodnutí dva roky.
V lednu 2003 převzal případ nově ustavený Nejvyšší správní soud, který rozhodl, že ministerstvo porušilo zákon, protože neodpovědělo ve stanoveném termínu. Rozsudek však neřešil, jestli ministerstvo mělo právo dokument nevydat.
Nejvyšší správní soud se případem Svobodná Evropa bude možná zabývat znovu. Ekologický právní servis totiž požadovaný dokument o Svobodné Evropě stále nedostal a podal proti ministerstvu průmyslu další žalobu k pražskému městskému soudu.
Vítězí občané i úřady
Podle předsedy soudu Josefa Baxy je normální, že Nejvyšší správní soud nerozhodne tak, jak by si občan představoval. \"Někdy vyhraje občan, někdy úřad, který občan žaluje,\" říká Baxa. Nejvyšší správní soud si nevede žádnou statistiku, v kolika případech je úspěšný občan a kdy naopak uspěje žalovaný úřad.
Přesto je organizace s verdiktem nespokojena. Rozsudek totiž neřeší, jestli ministerstvo mělo právo nevydat jí podklady, které měly podpořit tvrzení bývalého ministra Miroslava Grégra, že vysílání stanice poškodí český zahraniční obchod.
\"Soud se vůbec nezabýval věcnou podstatou sporu,\" říká Pavel Černý z Ekologického právního servisu.
Ke kritice se přidal i Oldřich Kužílek, jeden z autorů zákona o svobodném přístupu k informacím. \"Správní soud tím dává návod úřadům, jak postupovat,\" napsal Kužílek na internetových stránkách otevrete.cz, které jsou věnovány problematice přístupu k informacím. Podle Kužílka jde o návod, jak může úřad o jedno kolo oddálit závazné rozhodnutí, že požadované informace nevydá.
Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa je však přesvědčen, že soud nemohl nařídit ministerstvu, aby požadované informace poskytl. \"Jestliže úřad nevydal odůvodněné rozhodnutí, nemohli jsme reagovat rozsudkem, podle něhož ministerstvo údaje mělo, či nemělo vydat. Vadný postup byl v tom, že ministerstvo ve stanovených lhůtách nerozhodlo,\" vysvětluje Baxa.
Spor trvá čtyři roky
Ekologický právní servis se domáhá získat požadované informace o Rádiu Svobodná Evropa od ministerstva průmyslu už čtvrtým rokem. V únoru 2000 napsalo ministerstvo organizaci, že požadovaný dokument nevydá, protože je tajný. Právní servis se odvolal k ministru Grégrovi. Ten však neodpověděl, ačkoli o námitce rozhoduje podle zákona přímo ministr.
Proto v dubnu 2000 podalo sdružení žalobu k Vrchnímu soudu v Praze. U Vrchního soudu ležel spis bez rozhodnutí dva roky.
V lednu 2003 převzal případ nově ustavený Nejvyšší správní soud, který rozhodl, že ministerstvo porušilo zákon, protože neodpovědělo ve stanoveném termínu. Rozsudek však neřešil, jestli ministerstvo mělo právo dokument nevydat.
Nejvyšší správní soud se případem Svobodná Evropa bude možná zabývat znovu. Ekologický právní servis totiž požadovaný dokument o Svobodné Evropě stále nedostal a podal proti ministerstvu průmyslu další žalobu k pražskému městskému soudu.
Vítězí občané i úřady
Podle předsedy soudu Josefa Baxy je normální, že Nejvyšší správní soud nerozhodne tak, jak by si občan představoval. \"Někdy vyhraje občan, někdy úřad, který občan žaluje,\" říká Baxa. Nejvyšší správní soud si nevede žádnou statistiku, v kolika případech je úspěšný občan a kdy naopak uspěje žalovaný úřad.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích