Myslivci by měli omezit chov divokých kachen
Podle ochranářů je na rybnících kachen neúměrné množství, a to má negativní
dopady na okolní přírodu
Podle ochranářů je na rybnících kachen neúměrné množství, a to má negativní dopady na okolní přírodu
Ochráncům přírody se nelíbí rozsah umělého pěstování divokých kachen, které na Žďársku provádí řada mysliveckých spolků.
Podle ochranářů je na rybnících kachen neúměrné množství, a to má negativní dopady na okolní přírodu.
\"Docházelo k tomu, že myslivci nakupovali a vypouštěli kachňata na rybnících, aniž by se informovali, zda je možné kachny na konkrétních rybnících vypouštět,\" přiblížil problém Jan Staněk ze žďárské správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (CHKO). Podle Staňka se myslivci dostávají do rozporu se zákonem už tím, že vypouštějí do volné přírody kachny vzniklé křížením. Podle ustanovení o obecné ochraně přírody je vypouštění kříženců bez souhlasu orgánu ochrany přírody zakázáno. Myslivci na Žďársku ale prohlašují, že do přírody vypouští pouze kachnu divokou březňačku. \"Letos nakupujeme sedm tisíc kusů. Od dodavatele máme doklad, že jde o původní březňačku bez příměsi jiné krve. Navíc prakticky všechny vypuštěné kachny odlovíme,\" prohlásil jednatel žďárského Okresního spolku Českomoravské myslivecké jednoty Oldřich Sedlář. Dodal, že důvodem vypouštění takového množství kachen do přírody je jednak zlepšení možností lovu drobné zvěře, která už jinak téměř z přírody vymizela, a vylepšení ekonomiky mysliveckých sdružení.
Sporný je počet kachen na hektar
Správa CHKO není zcela proti vypouštění kachen z umělého odchovu do přírody, ale tato činnost musí odpovídat plánu péče o chráněnou krajinnou oblast. Vypouštění kachen z umělých odchovů je zcela vyloučeno na rybnících první a druhé ochranné zóny a na rybnících třetí zóny jenom v ekologicky únosném množství pro biotop daného rybníka. Toto množství je ochránci stanoveno asi na dvacet kachen na hektar aktuální vodní plochy rybníka. Podle nimrodů ale na rybnících Žďárska není chov divokých kachen nijak početně překročen a rozhodně nesouhlasí s počtem dvaceti kachen na jeden hektar vodní plochy. Tvrdí, že optimální číslo by bylo padesát kusů. Kvůli vypouštění zvěře do volné přírody se sešli pracovníci správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy společně se zástupci mysliveckých spolků na společném jednání.
Nimrodi se chtějí dohodnout
Ochránci přírody myslivce seznámili se zákonnými normami týkajícími se vypouštění zvěře a nabídli jim v této problematice poradenství. \"Tím, že si myslivecká sdružení nevyžádají k vypouštění zvěře náš souhlas, porušují ustanovení zákona. Náš záměr je, aby byli všichni seznámeni s legislativou, která se vypouštění zvěře týká,\" uvedl Staněk.
Dodal, že správu CHKO už ve věci chovu kachen jedno myslivecké sdružení kontaktovalo. Další jednání s ochránci přírody o možném chovu divokých kachen nevylučuje ani Oldřich Sedlář. Okresní myslivecký spolek sehraje v této věci prostředníka mezi chráněnou krajinnou oblastí a jednotlivými mysliveckými sdruženími. \"Budeme se snažit nalézt kompromis a dohodnout se na nějakých rozumných číslech,\" konstatoval Sedlář.
Ochráncům přírody se nelíbí rozsah umělého pěstování divokých kachen, které na Žďársku provádí řada mysliveckých spolků.
Podle ochranářů je na rybnících kachen neúměrné množství, a to má negativní dopady na okolní přírodu.
\"Docházelo k tomu, že myslivci nakupovali a vypouštěli kachňata na rybnících, aniž by se informovali, zda je možné kachny na konkrétních rybnících vypouštět,\" přiblížil problém Jan Staněk ze žďárské správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (CHKO). Podle Staňka se myslivci dostávají do rozporu se zákonem už tím, že vypouštějí do volné přírody kachny vzniklé křížením. Podle ustanovení o obecné ochraně přírody je vypouštění kříženců bez souhlasu orgánu ochrany přírody zakázáno. Myslivci na Žďársku ale prohlašují, že do přírody vypouští pouze kachnu divokou březňačku. \"Letos nakupujeme sedm tisíc kusů. Od dodavatele máme doklad, že jde o původní březňačku bez příměsi jiné krve. Navíc prakticky všechny vypuštěné kachny odlovíme,\" prohlásil jednatel žďárského Okresního spolku Českomoravské myslivecké jednoty Oldřich Sedlář. Dodal, že důvodem vypouštění takového množství kachen do přírody je jednak zlepšení možností lovu drobné zvěře, která už jinak téměř z přírody vymizela, a vylepšení ekonomiky mysliveckých sdružení.
Sporný je počet kachen na hektar
Správa CHKO není zcela proti vypouštění kachen z umělého odchovu do přírody, ale tato činnost musí odpovídat plánu péče o chráněnou krajinnou oblast. Vypouštění kachen z umělých odchovů je zcela vyloučeno na rybnících první a druhé ochranné zóny a na rybnících třetí zóny jenom v ekologicky únosném množství pro biotop daného rybníka. Toto množství je ochránci stanoveno asi na dvacet kachen na hektar aktuální vodní plochy rybníka. Podle nimrodů ale na rybnících Žďárska není chov divokých kachen nijak početně překročen a rozhodně nesouhlasí s počtem dvaceti kachen na jeden hektar vodní plochy. Tvrdí, že optimální číslo by bylo padesát kusů. Kvůli vypouštění zvěře do volné přírody se sešli pracovníci správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy společně se zástupci mysliveckých spolků na společném jednání.
Nimrodi se chtějí dohodnout
Ochránci přírody myslivce seznámili se zákonnými normami týkajícími se vypouštění zvěře a nabídli jim v této problematice poradenství. \"Tím, že si myslivecká sdružení nevyžádají k vypouštění zvěře náš souhlas, porušují ustanovení zákona. Náš záměr je, aby byli všichni seznámeni s legislativou, která se vypouštění zvěře týká,\" uvedl Staněk.
Dodal, že správu CHKO už ve věci chovu kachen jedno myslivecké sdružení kontaktovalo. Další jednání s ochránci přírody o možném chovu divokých kachen nevylučuje ani Oldřich Sedlář. Okresní myslivecký spolek sehraje v této věci prostředníka mezi chráněnou krajinnou oblastí a jednotlivými mysliveckými sdruženími. \"Budeme se snažit nalézt kompromis a dohodnout se na nějakých rozumných číslech,\" konstatoval Sedlář.
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích