Arnika vystavuje „Budoucnost bez jedů“ na Ministerstvu životního prostředí

PRAHA – Slavnostní vernisáží na Ministerstvu životního prostředí ČR zahájilo dnes sdružení Arnika putovní výstavu „Budoucnost bez jedů“. Výstava se skládá z deseti panelů a upozorňuje na problémy spojené s látkami jako jsou dioxiny (1), polychlorované bifenyly (2) anebo pesticidy. Výstava je součástí akcí, které Arnika naplánovala v rámci března - Měsíce vody.

Budoucnost bez jedů není jen název výstavy, ale také jedné z kampaní Arniky. Jejím cílem je prosadit dostatečně přísnou novou chemickou politiku  v Evropské unii, důsledný plán naplnění Stockholmské úmluvy (3) v České republice, svobodný přístup k informacím o toxických látkách a ratifikaci Protokolu PRTR k Aarhuské úmluvě, který jej prosazuje.

„Zahájení výstavy na Ministerstvu životního prostředí a právě v Měsíci vody je symbolické. Ministerstvo připravuje řadu strategických dokumentů a legislativu zaměřenou na toxické látky a voda je médium, které toxickými látkami často znečišťujeme a jehož prostřednictvím se přenášejí i daleko od svých zdrojů. Expozice mimo jiné upozorňuje na to, že řada problémů s látkami jako jsou dioxiny, DDT anebo polychlorované bifenyly vzniká na konkrétním místě, ale má globální dopady. Jeden z panelů je přímo věnovaný putování toxických látek,“ vysvětluje vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík se sdružení Arnika.

Mezinárodní úmluvy, které omezují anebo dokonce zakazují toxické látky, pomáhají zbavovat Zemi toxického znečištění. Na trh jsou však uváděny stále další látky, které jsou pro životní prostředí novou hrozbou. Arnika prostřednictvím výstavy navrhuje jako řešení tohoto problému přijetí dostatečně přísných požadavků na testování chemických látek před jejich uvedením na trh. To by mohla zavést nová chemická politika Evropské unie nazývaná zkratkou REACH.

Výstava bude na MŽP do konce března. Pak poputuje do Vyškova na Brněnsku, kde bude třetí týden v dubnu. Dále se objeví v Boskovicích, v Mělníce, v Děčíně a na řadě dalších míst České republiky.

Poznámky:

(1)   Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - „Dioxiny v potravinách“)

(2)   Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtější látkou v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.

Stockholmská úmluva – mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek. Úmluva vstoupí v platnost dne 17. května 2004.  Zatím ji ratifikovalo 53 zemí. ČR tuto mezinárodní dohodu ratifikovala dne 6. srpna 2002.

Tisková zpráva sdružení Arnika