Labutě spásají zemědělcům úrodu
Oblekovice Již druhým rokem trápí zemědělce z Nového Šaldorfu u Znojma hejno
labutí, které spásá hektary osazených ozimů. \"Zvýšený jarní apeptyt labutí
letos odnese ozimá pšenice. Rozsah škod se dá dnes ještě těžko předpokládat. Pro
srovnání: v loňském roce byla na stejném místě zaseta řepka a z té tu zbyla po
několikatýdenních náletech labutí desetina úrody. Finančně lze ztrátu vyčíslit v
hodnotě kolem čtvrt milionu korun,\"vypočítal Alois Čaněk, ředitel zemědělské
agentury ministerstva zemědělství pro znojemský region. Podle jeho odhadů je
letos labutí, které spásají třináctihektarový lán, asi o třetinu méně, tedy
kolem šedesáti. Dá se tedy logicky počítat i s nižší ztrátou. Na svou pastvu
zalétají tito královští ptáci několikrát denně, obvykle v ranních a odpoledních
hodinách. Příčinou současného stavu je nedostatek potravy na zimovišti.
\"Potrava získaná z řeky Dyje, kde zimují, popřípadě i příkrm suchým pečivem od
nedaleko bydlících občanů, labutím zřejmě nestačí,\"přidal Čaněk. O tom, zda i
nadále osazovat toto pole, se vedou diskuse. V současné době neexistuje možnost
jak zemědělcům statisícové škody nahradit. \"Labuť není zvlášť chráněným
živočichem, a nesmí se ani lovit. Majitelům polností zbývá jen plašení,\"přidal
Martin Škorpík, pracovník Správy Národního parku Podyjí. Plašení je po loňských
zkušenostech téměř neúčinné a navíc i nákladné. Podle Čaňka by se měla najít
nějaká cesta v legislativě, případně by se měl pro tyto účely vyčlenit nějaký
dotační titul. \"Po prvních loňských zkušenostech s prokazatelným spojením
labutí s neúrodou na postižené lokalitě jsme se loni obrátili o pomoc i k
ochráncům přírody či ke krajskému úřadu. Nebyla nalezena žádná cesta k náhradě
ztrát,\"potvrdil Čaněk. Tato kuriózní situace je podle Čaňka srovnatelná snad
jen s popásáním divokých hus kolem Pálavských jezer, kde ptáci zemědělcům
způsobují mnohatisícové škody na zemědělských kulturách.
Oblekovice Již druhým rokem trápí zemědělce z Nového Šaldorfu u Znojma hejno labutí, které spásá hektary osazených ozimů. \"Zvýšený jarní apeptyt labutí letos odnese ozimá pšenice. Rozsah škod se dá dnes ještě těžko předpokládat. Pro srovnání: v loňském roce byla na stejném místě zaseta řepka a z té tu zbyla po několikatýdenních náletech labutí desetina úrody. Finančně lze ztrátu vyčíslit v hodnotě kolem čtvrt milionu korun,\"vypočítal Alois Čaněk, ředitel zemědělské agentury ministerstva zemědělství pro znojemský region. Podle jeho odhadů je letos labutí, které spásají třináctihektarový lán, asi o třetinu méně, tedy kolem šedesáti. Dá se tedy logicky počítat i s nižší ztrátou. Na svou pastvu zalétají tito královští ptáci několikrát denně, obvykle v ranních a odpoledních hodinách. Příčinou současného stavu je nedostatek potravy na zimovišti. \"Potrava získaná z řeky Dyje, kde zimují, popřípadě i příkrm suchým pečivem od nedaleko bydlících občanů, labutím zřejmě nestačí,\"přidal Čaněk. O tom, zda i nadále osazovat toto pole, se vedou diskuse. V současné době neexistuje možnost jak zemědělcům statisícové škody nahradit. \"Labuť není zvlášť chráněným živočichem, a nesmí se ani lovit. Majitelům polností zbývá jen plašení,\"přidal Martin Škorpík, pracovník Správy Národního parku Podyjí. Plašení je po loňských zkušenostech téměř neúčinné a navíc i nákladné. Podle Čaňka by se měla najít nějaká cesta v legislativě, případně by se měl pro tyto účely vyčlenit nějaký dotační titul. \"Po prvních loňských zkušenostech s prokazatelným spojením labutí s neúrodou na postižené lokalitě jsme se loni obrátili o pomoc i k ochráncům přírody či ke krajskému úřadu. Nebyla nalezena žádná cesta k náhradě ztrát,\"potvrdil Čaněk. Tato kuriózní situace je podle Čaňka srovnatelná snad jen s popásáním divokých hus kolem Pálavských jezer, kde ptáci zemědělcům způsobují mnohatisícové škody na zemědělských kulturách.
Sdílet článek na sociálních sítích