Hlad vyhání Indiány z pralesa

Nikdy nespatřili město, auto ani žádnou jinou vymoženost civilizace. Nevědí, že žijí na území států Paraguay. Vědí jen to, že jich je málo, že ubývá deštného pralesa, který jim poskytuje obživu. Říkají si Totobiegosodové, \"Ti, kteří žijí v zemi pekari\", a podle antropologů jejich kmen čítá jen asi třicet rodin. Nikdo to ovšem neví přesně.
Vědce a státní úředníky nedávno rozrušila zpráva, že osmnáct příslušníků tohoto jen málo známého kmene vyšlo z pralesa. Neměli co jíst a báli se buldozerů, které razily cestu pralesem.
\"Rozšiřování pastvin, zakládání farem a zemědělství ničí bohatství pralesa, z něhož je živo těch pár původních obyvatel, kteří ještě nikdy neviděli bělocha,\" vysvětlil paraguayskému listu ABC Color německý antropolog Amadeo Benz, proč stále více původních obyvatel vychází z pralesa do nejistoty chudých vesnic na severozápadě země.
Vláda určila, že zdejší prales na pomezí Paraguaye a Brazílie patří původním obyvatelům. Farmáři a velké společnosti však porušují zákony a kácí tu prales.
Úřady zakázaly, aby skupinu indiánů, kterou tvoří pět mužů, sedm žen a šest dětí, kontaktoval někdo jiný než antropolog, lékař a vládní úředník. Měli zůstat v karanténě, aby se nenakazili chřipkou, která je pro ně smrtelná. \"Setkali se s příslušníky svého kmene, kteří vyšli z džungle do civilizace před čtyřmi lety,\" uvedla agentura ANSA.
Vláda poměrně významnou událost, která dokládá nezákonné kácení pralesa, nekomentovala.

Špatná ochrana

Totobiegosodové patří do větší indiánské skupiny, které se říká Ayorové. V Paraguayi žije sedmnáct skupin původních obyvatel, celkem podle odhadu asi sto tisíc lidí. Mnozí z nich nikdy nespatřili bělocha a úřady se je oficiálně snaží chránit. Nevládní organizace, které se snaží bojovat za jejich práva, tvrdí, že je nesnadné přesně zjistit jejich počet a zvyky kvůli nomádskému způsobu života, který indiáni vedou.
Zájmy Totobiegosodů brání jedna z takových organizací, GAT. Tvrdí, že pro přežití potřebují původní obyvatelé pralesa podporu vlády - stát by měl jménem Totobiegosodů koupit půdu, na které žijí, aby zajistil, že zůstanou i nadále izolováni od nebezpečí civilizace. \"Jinak nepřežijí,\" řekla nezávislé agentuře IPS Gladys Casacciaová, členka vedení GAT.
Oficiálně indiánskou půdu chrání paraguayská ústava, vláda však není schopna zajistit dodržování práva, které je navíc definováno velmi vágně. Podle odhadu soukromých firem v oblasti ubývá ročně v Paraguayi sto tisíc hektarů pralesa.
V minulosti už se nevládním organizacím podařilo zákonně zajistit původní území pro několik příbuzných kmenů.
Podobné problémy mají i jinde. V Brazílii, Peru, Bolívii a Ekvádoru se snaží původní obyvatelé zajistit ústavou zaručené právo na původní území v pralese, který ale ustupuje před rostoucí ekonomickou aktivitou.
Celá skupina Ayoreů si přitom udržela svoji nedotčenost po řadu století. Už v roce 1750 jezuité, kteří tehdy ovládali značná území dnešní Paraguaye, přestali usilovat o konverzi této indiánské skupiny ke katolicismu. Od té doby Ayoreové zůstali stranou pozornosti až do dvacátého století, kdy se o nové šíření křesťanství pokusili Salesiáni - a také neuspěli. Nyní se pokoušejí přitáhnout tyto indiány na svoji stranu četné protestantské misie.

Chceme klid

Ayoreové byli až do 50. let oblíbeným cílem vyvražďovacích akcí kolonistů. Od 60. let se stát a antropologové snaží o mírový kontakt a využívají k tomu indiány, kteří se už v civilizaci usadili. V poslední době sílí hnutí za návrat do džungle nebo alespoň udržení současného stavu.
\"Chceme se vrátit do pralesa a chceme, aby Totobiegosodové žili v klidu a míru,\" řekl agentuře IPS Domingo Uneai, místopředseda Paraguayské unie Ayoreů, jehož rodina vyšla z pralesa před třiceti lety.