Džunglí a pralesem paragrafů

České právo trpí vážnou chorobou. Vládně-parlamentní stroj vychrlí rok co rok zhruba stovku nových zákonů. Jen málokterý vydrží dlouho beze změny, některé se za deset let přepisov aly i šedesátkrát. Džungli paragrafů zdaleka nekritizuje jen prezident Klaus. Ztrácejí se v ní iprávnická esa, o běžných občanech nemluvě. Neznalost zákona přitom neomlouvá.

Setkání občana s právem má u nás podobu nejrůznější, závěr ale bývá podobný. Soukromý zemědělec Jiří Kejkrt z V ojkovic na Mělnicku byl letos v lednu obecním úřadem upozorněn, že musí za komín na své čističce chmele zaplatit do 15. února poplatek za znečištění ovzduší. Čistička běží jen dva týdny v roce, zákon ji ale výkonem kotle řadí mezi střední znečišťovatele. Zaplatit poplatek znamená sám si vypočítat sumu a vyplnit lejstro. K tomu si podnikatel, zaměstnávající tři lidi, musel nejprve obstarat zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, poté nařízení vlády č. 352/2002 o stanovení emisních limitů a nakonec i návaznou vyhlášk u ministerstva živo tního prostředí, jejíž přílohou je ceník. Týdenní běhání po úřadech, pátrání na internetu a studování formulářů skončilo zjištěním, jež vyráží dech: Kejkrt má zaplatit nula ko run. \"Děsí mě představa, že bych si kvůli tomuhle najal právníka a ten si za námahu řekl o několik tisíc. To bych asi vzteky okousal stůl,\" říká. Živnostníci, plačte! Oblast podnikatelského práva patří po patnácti letech budování kapitalismu k vůbec nejhorším, totiž nejméně průhledným právním disciplínám. Ostatně z tohoto oboru pochází také domácí rekord mezi \"flikovanými\" předpisy: živnostenský zákon. Hlavní předpis pro drobné podnikání parlament slavně přijal v roce 1991 a od té doby jej už jednašedesátkrát přepisoval. Neminul rok, aby se zákon neměnil alespoň jednou, v roce 2000 se novelizoval dokonce šestnáctkrát za sebou! V tuto chvíli čeká zákon v Senátu na dvaašedesátou úpravu. V čem novela změní drobné podnikání, běžný smrtelník těžko odhalí. Text je totiž souborem právních ku drlinek typu: \"Dosavadní poznámka pod čarou č. 2c se označuje jako poznámka pod čarou č. 2d, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.\" Živnostenský zákon ale není jediný. Ze zhruba desítky zákonů, s nimiž podnikatel přichází běžně do styku, parlament nedávno projednal už pětapadesátou změnu zákona o daních z příjmů, osmatřicátou novelu zákoníku práce a právě teď se pustil do již třicetkrát přepsaného obchodního zákoníku. Aby se to nepletlo, pro jednává paralelně hned tři jeho novely. Zákonů, které se více či méně dotýkají podnikání, jsou přitom asi tři stovky a většina jich je permanentně v pohybu. Za poslední léta třeba nekoordinované změny zákonů donutily živnostníky čtyřikrát po sobě prokazovat svou odbornost. \"Je to totální maglajz, sledovat to nestíhají ani lidé z oboru. Bez právníka dnes podnikatel neexistuje, nebo je jednou nohou v kriminále,\" říká šéf živnostenského odboru na Praze 6 Milan Svítek. Jakkoli je podnikatelské právo jeho denním chlebem už deset let, troufá si tvrdit, že i on zná platnou úpravu bez listování v zákonech sotva ze čtyř pětin. Český právní řád připomíná chobotnici. Má spoustu chapadel, sám je ale stěží uchopitelný. Ponětí o celém českém právu dnes nemá nikdo. Právníci od advokátů po ústavní soudce se vyznají jen v úzkých výsečích práva, v občanském, pracovním, obchodním, trestním apod. Příznačné je, že nikdo netuší, kolik v Česk u vlastně platí zákonů. Experti to odhadují v řádu tisíců, přesnější číslo neexistuje. Do roku 1989 vydávalo ministerstvo spravedlnosti každoročně soupis platných právních předpisů, pak ale i ono ztratilo přehled. Jisté je jen to, že zákonů stále přibývá. V posledních letech zhruba o stovku ročně, tedy co tři až čtyři dny, to nový zákon.
O tisících vládních nařízení a ministerských vyhlášek ani nemluvě. Přitom paradoxně ani po patnácti letech nejsou hotové základní právní kodexy, jako občanský zákoník, trestní zákoník nebo zákoník práce, a soudy dál musejí soudit podle záplato vaných norem z 60. let minulého století. Sestavíme-li graf z počtu zákonů, které ročně produku je parlament, vzniknou jakési polistopadové dějiny v kostce. S pádem režimu nutně přišlo právní zemětřesení, kdy bylo třeba promítnout do zákonů novou realitu. Když pominul první náraz zákonodárného kvapíku, přišlo dělení federace a s ní nutnost definovat pomocí paragrafů nový stát, jeho měnu či instituce. Když české právo i tuto vlnu ustálo, sunulo se už Česko pomalu do Evropské unie a muselo přežít šílenou legislativní smršť vlády Miloše Zemana. Vrcholila v roce 2000, kdy parlament vyplodil rekordních 148 zákonů. Víc země zažila jen na počátku 90. let, to se ale na právní lavině podílely parlamenty dva, Federální shromáždění a Česká národní rada. Ale ani po legislativní smršti nepřišlo zklidnění. Vláda levice má to tiž tradičně blíže k právnímu pozitivismu, tedy přesvědčení, že svět bude o to příjemnějším místem k žití, oč podrobněji jej popíšeme zákony. Proto denně chrlí detailní a mnohdy zbytečné předpisy, jako zákon o zoologických zahradách, Antarktidě, oběhu osiva či nakládání se surovými diamanty. \"V takovém množství zákonů se vždy najde spousta zmetků. Advokáti si mnou ruce, protože nejasné zákony zvyšují zisky právním kancelářím,\" říká někdejší ministr spravedlnosti Jiří Novák, nyní advokát. Narychlo psané zákony bývají málo kvalitní a navíc jsou napěchovány paragrafy, nad nimiž nejednou zůstává rozum stát. Třeba zákon o rybníkářství právně zakotvuje, že lov ryb je \"činnost směřu jící k ulovení ryby\" a provádí se \"hromadně účinnou metodou lovu\". Co nestačí napáchat vládní právníci, dorazí obvykle poslanci nahodilými pozměňovacími návrh y. Třeba nedávný návrh unionisty Mariana Bielesze, aby byly z vyšší sazby DPH vyňaty prezervativy, měl velmi jednoduché pozadí: Bieleszův bývalý spolužák je majitelem firm y v Českém Těšíně, která prezervativy vyrábí.

Velká smršť

Na neúměrné tempo přijímání nových zákonů upozornil před týdnem v projevu k Senátu prezident Václav Klaus. \"Rychlé změny právního řádu byly prováděny formou neúnosné extenze počtu zákonů, kterých máme díky tomu daleko více, než je žádoucí. Setkávám se s poněkud provokativní tezí, že by bylo pro český právní řád lepší, kdyby byl každý další zákon zamítnut, než aby byl přijat.\" Jakkoli Klaus nikdy neměl mnoho příznivců v právnických kruzích, tentokrát mu zatleskali téměř všichni. \"Naprosto souhlasím. Hodně zákonů spravedlnost nedělá,\" říká proděkan pražské právnické fakulty Jiří Hřebejk. Čísla hovoří za vše. I po skončení legislativní smršti, která měla sladit český právní řád s evropským, předložila Špidlova vláda za necelé dva roky 232 zákonů a 130 z nich už protlačila parlamentem. Přidáme-li návrh y poslanců, senátorů a krajů, dostaneme šílený údaj: 357 zákonů navržených, 154 zatím přijatých. Špidla má v počtu zákonů šanci dokonce předstihnout Zemana - a to bez legislativní smršti! Potence vládních právníků přitom děsí i koaliční experty. \"Opakovaně jsem Špidlovi říkal, že by si vláda měla stanovit pořadí priorit a ne nutně splnit vše, co si napsala do plánu,\" říká nejzkušenější parlamentní legislativec Zdeněk Jičínský (ČSSD). Právníci navrhují různé způsoby, jak z kolotoče překotného přijímání a neko nečného novelizování zákonů nadobro seskočit. Advokátka a bývalá poslankyně US-DEU Hana Marvanová přišla s představou právní reform y: vláda by měla zhruba na třetinu snížit svou legislativní aktivitu, soustředit se na přípravu základních právních kodexů, sladit lhůty a sankce v různých zákonech a konečně pro vést inventuru všech platných zákonů, nařízení a vyhlášek, kterou při svém nástupu slíbila. Jiní experti tomuto plánu mnoho nadějí nedávají. \"Je to čirá utopie,\" říká Jičínský. Dokládají to zkušenosti ze světa. Řada zemí, v posledních letech třeba Francie, se snažila svůj právní řád zpřehlednit. \" O velké reform y se snažil kdekdo. A výsledek - festival nezdarů. Reálné je snad jen trochu zbrzdit tvorbu zákonů a s tím snad přijde ijejich vyšší kvalita,\" míní Jan Bárta z Ústavu státu a práva.

Tady eurodžungle

Co bude dál s mnohatisícovou neprůhlednou změtí zákonů a novelizací předchozích novelizací, neví dnes nikdo. Český právní řád je přitom plný tolerovaných nesmyslů a nelogického škrábání se pravou rukou za levým uchem. Ve všech daňových zákonech se třeba slovo \"leasing\" opisuje výrazem \"pronájem s následnou koupí pronajaté věci\". Právníci už dávno zjistili, že v detailním výkladu se tyto dva termíny míjejí, všichni ale vzniklý nesmy sl toleru jí. Nikomu také nepřijde divné, že financování politických stran upravuje předpis vsunutý do zákona, který jinak řeší vypořádání dluhu s někdejší NDR. Před rokem 1989 tvořily největší část českých zákonů paradoxně norm y z oblasti námořního práva, protože ČSSR byla jako vlastník osmi námořních lodí členem mnoha mezinárodních konvencí. Dnes už vedou technické a administrativní norm y, které bobtnají nejrychleji. Zejména v posledních letech, kdy Česko jak na běžícím pásu přijímalo evropské předpisy.Jejich zásluhou bude prosekávání české právní džungle ještě o mnoho těžší. Již zákony, které byly podmínkou vstupu do Unie, totiž pomohly české právo definitivně zneprůhlednit. \"Kromě toho, že snad ani nejsou psány česky, jsou tyto zákony něčím mezi mezinárodní smlouvou, anglickým folklorem a francouzskou užvaněností,\" říká právní expert Bárta. Hned po prvním květnu nás čeká nová porce. Evropská sbírk a zákonů, nařízení a směrnic se každý rok rozrůstá o několik metrů, jen zemědělských nařízení vychází ročně na čtyři tisíce. Komu tedy připadá zbytečné, že český parlament zrovna pro jednává speciální zákon o hnojivech, měl by se už pomalu začít duševně připravovat na směrnici Evropské komise č. 87/94/EHS o postupech při kontrole charakteristik a limitních hodnot jednosložko vých hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku a jejich odolnosti vůči výbuchu.

Miroslav Korecký, Veronika Ludvíková

Zdroj: Týden