Ekologické potraviny ze skládky?

Pan Zdeněk Machek ze Sdružení za šetrnou dopravu (http://doprava.ecn.cz) v něm připomíná, že \"článek Ekologické potraviny, uveřejněný na stránkách Světa spotřebitelů sice popisuje v současné době platný stav produkce Bio potravin, ale jak to tak bývá, každá mince má dvě strany\", a že \"za současného stavu nelze s jistotou říci, že takto označené výrobky (\"BIO\", pozn. red.) obsahují méně škodlivin než kupříkladu produkty klasického konvenčního zemědělství z podhorských oblastí\". Celý E-mail přikládám na konci tohoto článku.
Obrátil jsem se tedy na tiskové oddělení Ministerstva zemědělství ČR s několika otázkami. Ing. Jiří Felčárek odpovídal:

Jakým způsobem je zaručena kvalita výrobků?
Každý kdo chce označovat své produkty logem BIO se musí řídit zákonem o ekologickém zemědělství, vést předepsanou evidenci a podrobit se pravidelné kontrole. Kontrolu zajišťuje nezávislá kontrolní organizace KEZ o.p.s. (Kontrola ekologického zemědělství, vznikla v roce 1993 z pověření MZe) vyškolenými odborníky, kteří musí být schváleni Certifikačním výborem pro ekologické zemědělství, jehož členy jmenuje MZe.
Každá ekologicky hospodařící farma podléhá pravidelné každoroční celkové kontrole; ta zahrnuje pozemky a kultury, stáje a zvířata, stroje, technologická zařízení a technologie, sklady a ostatní provozní prostory, obaly a etiketaci, skladovou a účetní evidenci. Mimoto se provádí namátkové neohlášené kontroly ve stejném rozsahu.
Nalezené chyby jsou trestány dle závažnosti, v případě potřeby až odejmutím certifikátu povolujícího ekologickou výrobu.

Jak zákon omezuje plochy, na kterých zemědělec může ekologické zemědělství provozovat?
Omezení v tomto směru neexistuje. Záleží na rozhodnutí příslušného zemědělce. Naopak certifikát na ekologické hospodaření může zemědělec získat třeba pouze na polovinu obhospodařovaných ploch, pak na nich ale musí pěstovat rozdílné plodiny, aby ani omylem nedošlo k jejich záměně.

Kdo zaručuje, že produkt s označením BIO není pěstován např. v oblasti ropné rafinerie?
Do ekologického zemědělství mohou být zahrnuty veškeré plochy, které zemědělec přihlásí. Pokud však sousedí např. s ropnou rafinerií je kladen výraznější důraz na kontrolu výstupních produktů, pečlivě se v nich sleduje obsah cizorodých látek apod. tak, aby konečný spotřebitel nebyl v žádném směru znevýhodněn, oklamán či dokonce poškozen.

Lze takové chování uvedené jako příklad v předchozí otázce označit jako klamání spotřebitele?
Z uvedených faktů vyplývá, že označení produktů BIO pocházejících z pozemku sousedícího s průmyslovou oblastí není klamáním spotřebitele. Nejdůležitějším prvkem je zde kvalita konečného produktu, který je podroben přísné kontrole.
Pouze pro ilustraci, průmyslový podnik nemusí být bezpodmínečně znečišťovatelem svého blízkého okolí, různé zplodiny a spad mohou znečišťovat i oblast vzdálenou desítky kilometrů. I zde však je rozhodující kvalita výsledného produktu.

Jaké limity musí být dodržovány v případě provozování ekologického zemědělství?
Stručně řečeno - ekologičtí zemědělci se zříkají používání minerálních hnojiv, syntetických pesticidů, GMO a zkrmování masokostních mouček býložravcům. Dále u hospodářských zvířat nepoužívají stimulátory růstu, nechovají zvířata v klecových chovech a neprovádí kastraci, upalování zobáků, zastřihování křídel, apod.
Stejně tak obchodníci a zpracovatelé biopotravin se zříkají operací, které nepatří k přirozeným postupům, těmi jsou např. ozařování, přidávání potravinářských doplňků syntetického původu, působení hormonů, apod.
Tato filozofie je zakotvena v zákoně a zároveň je pečlivě kontrolována, viz. předcházející odpovědi.

E-mail pana Machka:

Ekologické potraviny ze skládky?
Jakkoliv Vám tato otázka připadne absurdní, bohužel zase tak absurdní není. Článek Ekologické potraviny, uveřejněný na stránkách Světa spotřebitelů sice popisuje v současné době platný stav produkce Bio potravin, ale jak to tak bývá, každá mince má dvě strany.
Zákon o ekologickém zemědělství, který nabyl účinnosti 1.lednem 2001 nahradil do té doby platný Metodický pokyn pro ekologické zemědělství. Tento metodický pokyn obsahoval některá opatření, kterými omezoval využití zemědělské půdy pro ekologické zemědělství, například v okolí 50 metrů od okraje silnice, kde intenzita provozu přesahuje 3000 motorových vozidel za rok.
Nový zákon akceptoval úpravu platnou v Evropské unii, omezení, která obsahoval předchozí metodický pokyn proto zrušil.
Z pohledu spotřebitele toto znamená zásadní rozpor. Pokud si zakoupí výrobek označený Bio nebo Eko, očekává, že daný výrobek bude jaksi kvalitativně na vyšší úrovni, než standardní výrobek. Za současných podmínek, však není vůbec zaručeno, že produkt ekologického zemědělství bude více \"ekologický\", než produkt konvenčního zemědělství. Důvodem tohoto je možnost provozovat ekologické zemědělství v podstatě kdekoliv. Tímto je myšleno okolí chemických závodů, rafinerií, dálnic atd., pouze musí být dodrženy limity obsahu škodlivin platné pro všechny výrobky.
Označení potravin Bio či Eko sice znamená, že tento výrobek pochází z ekologického zemědělství, které ve své podstatě je rozhodně přínosem, pro spotřebitele je však toto označování výrobků zavádějící a lze ho dokonce do jisté míry označit za klamání spotřebitele. Za současného stavu nelze s jistotou říci, že takto označené výrobky obsahují méně škodlivin než kupříkladu produkty klasického konvenčního zemědělství z podhorských oblastí.

http://www.spotrebitele.cz