Brněnec oceňuje pomoc krajských orgánů

Na výstavbě čistíren odpadních vod mnohdy závisí další rozvoj obce i celého mikroregionu. Názorným dokladem toho je obec Brněnec a mikroregion Brněnec, který zahrnuje jedenáct obcí jižní části Svitavska.

V obci Brněnec žije téměř 1400 obyvatel a podnikatelské subjekty na jejím území nabízejí přibližně osm set pracovních příležitostí. Společně se sousední Březovou nad Svitavou leží na území pramenné oblasti Východočeská křída. Je to jedna z největších pramenných oblastí ve střední Evropě. To umožňuje, aby zde dva brněnské vodovody odebíraly asi 1,1 m3 vody za sekundu. Tyto zdroje však nejvíce ohrožuje znečištění z obcí Banín, Bělá nad Svitavou, Brněnec a Březová nad Svitavou. Čerpáním podzemních vod vrty v oblasti zaniklé obce Muzlov dochází totiž k depresi hladiny podzemních vod pod těmito obcemi a následnému nasávání znečištění do vodonosných horizontů. Tím naléhavější je nutnost se vzniklou situací zabývat.

VSTŘÍCNÝ POSTOJ KRAJE

Starosta Brněnce Mgr. Jan Havlíček zdůrazňuje, že již od roku 1992 vedení obce usiluje o stavbu, která by umožnila odkanalizovat jak samotný Brněnec, tak sousední Březovou nad Svitavou. Společné úsilí obou obcí přes opakované žádosti na Ministerstvo životního prostředí však nevedlo k cíli. Byť například v roce 2002 přislíbil ústně tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart na její výstavbu 220 miliónů korun. K jejich přidělení nedošlo, neboť Březová nad Svitavou začala postupovat samostatně. Argumentuje mimo jiné tím, že vlastní vrty jsou na území jejího katastru.

Za dané situace se vedení obce Brněnec rozhodlo také postupovat samo. Problémem ovšem je, že žádná obec obdobného charakteru nemůže příslušnou stavbu realizovat pouze z vlastních zdrojů, neboť náklady na ni převyšují sto miliónů korun. Tím spíše starosta Mgr. Jan Havlíček oceňuje vstřícný postoj Pardubického kraje, který například uvolnil 400 tisíc korun na zpracování Studie odvedení a čištění odpadních vod v mikroregionu Brněnec. Vyplynulo z ní, že plánovaná čistírna odpadních vod bude v cílovém stavu přijímacím místem odpadů pro 3500 ekvivalentních obyvatel.

Orgány kraje se i v současnosti snaží vytvářet podmínky k naplnění celé akce. Proto Rada Pardubického kraje pověřila hejtmana Romana Línka, aby jednal s ministrem životního prostředí o udělení výjimky na získání finanční podpory pro tuto stavbu, při níž by obec Brněnec sdružila prostředky a kraj by přidělil dotaci ve výši pěti procent dle svých finančních možností v rozmezí dvou let. Celkové náklady na likvidaci odpadních vod by přitom mohly dosáhnout více než 100 miliónů korun, přičemž dalších zhruba 80 miliónů korun by stálo napojení Březové nad Svitavou. Tato částka však nepokrývá odkanalizování obcí mikroregionu Brněnec.

PROBLÉM NEJEN EKONOMICKÝ

Nejednalo by se rozhodně o nevratně vynaložené finanční prostředky. Do jisté míry by výstavba čistírny odpadních vod pomohla řešit i problémy v sociální oblasti mikroregionu, neboť v něm neustále stoupá nezaměstnanost. V současnosti již dosáhla výše 17,2 %. Potenciální zahraniční investor totiž svůj vstup do místního závodu Vitka Brněnec, a. s., podmiňuje tím, že bude v obci v krátké době vyřešen problém čištění odpadních vod a on tak do dvou let získá potřebný ekologický audit. Jinak hrozí ztráta dalších pracovních míst celkovým zastavením výroby v daném závodě. Stejně tak by neexistence čistírny ohrozila kromě jiného výstavbu čtyřiceti bytů chráněného bydlení a třiceti bytů nájemného bydlení, které jsou připraveny ve stupni stavebního povolení.

Zkušenosti z Brněnce ukazují, že výstavba čistíren odpadních vod je pro malé obce nejen závažným problémem ekonomickým, ale ve vztahu k okolním obcím mnohdy i politickým. Na pomoc jim musí přicházet další orgány nejen metodickou pomocí, ale též finanční, a to zejména na krajské úrovni.

AUTOR: MILOŠ CHARBUSKÝ