Pátek, 29. března 2024

Zoologické zahrady potř ebují každou korunu

Zoologické zahrady potř ebují každou korunu
Dnešní doba příliš nepřeje činnostem, které jsou sice prospěšné, ale nedají se z nich vyždímat peníze. A tak zatímco šoubyznysem a konty sportovních klubů protékají miliardy, v zoologických a botanických zahradách obracejí každou korunu. Podívejme se, jak se daří některým známým zoo v naší republice.

Nejlépe hospodaří ve Dvoře Králové

Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem si vlastními aktivitami dokáže na provoz vydělat kolem dvou třetin financí, což je nejvyšší hodnota mezi českými zoologickými zahradami. Loni soběstačnost zahrady dosáhla 64 procent, řekla ekonomka zahrady Hana Dvořáková. Zdrojem peněz číslo jedna jsou pro dvorskou zoo příjmy ze vstupného. \"Návštěvníky se snažíme přilákat různými akcemi, například programy pro děti, křtěním mláďat, speciálními akcemi mimo hlavní sezonu,\" řekla Dvořáková. Zoo úspěšně zavedla i noční autobusové projížďky po safari s volně pobíhajícími zvířaty. Původní kloubové autobusy na safari loni nahradila patrovými. Návštěvnost zoo se v posledních letech pohybuje nad 520 000 osob a loni ji výrazně nesnížilo ani horké počasí, které obvykle návštěvám zoo nepřeje. Vstupné v hlavní sezoně stojí dospělého 100 korun, což je stejně jako loni. O zvýšení cen zoo neuvažuje. Celkem loni zahrada od návštěvníků vybrala 35 milionů korun, které tvořily 30 procent všech výnosů v objemu 119 milionů korun. Asi tři miliony korun zoo získala od turistů z parkovného, stejnou sumu utržila za prodej zvířat. Zoo také vydělává na prodeji suvenýrů, hraček a podobného zboží - loni dosáhl 11 milionů korun. Dary nehrají v hospodaření zoo významnější roli. Loni zoo od sponzorů získala 1,2 milionu korun, což bylo zhruba stejně jako v minulých letech. Vyrovnané hospodaření zoo by ale nebylo možné bez provozní dotace od Královéhradeckého kraje jako zřizovatele a příspěvku od ministerstva životního prostředí. Od kraje zahrada loni dostala 33,5 milionu korun a od ministerstva, zejména na chov ohrožených druhů zvířat, téměř deset milionů korun.

Praha: Největší investice

Povodně, jež zničily areál pražské zoologické zahrady před dvěma lety, udělaly z areálu nejlépe dotovanou zahradu v Čechách. Loni zoo investovala do nových pavilonů 120 milionů korun, se stejnou částkou počítá na výstavbu i letos. \"Můžeme zoo postavit jako zahradu 21. století. Tolik se v areálu nestavělo v historii nikdy. Letošní rok je rekordní, ale v tomto pohledu i poslední,\" řekl ředitel zahrady Petr Fejk. Vedle dotací od magistrátu zahrada prostaví 100 milionů z pojistky za škody způsobené záplavami. Hlavní město loni na výstavbu v trojském areálu přispělo 90 miliony, z pojistky zahrada použila 30 milionů. Letos bude poměr opačný. Pojistku v celkové výši 160 milionů tak zahrada letos vyčerpá, na odstranění popovodňových škod a umístění bezprizorných zvířat hned po záplavách totiž spotřebovala 60 milionů korun. Koncem roku podle Fejka návštěvníci zoo nenarazí v areálu na jediný pozůstatek katastrofy. Už na jaře otevřela zahrada opravený pavilon ptactva podhůří Himalájí Sečuán, v nových expozicích žijí také jeřábi a gepardi. Brzy se do nového nastěhují tučňáci. V létě se návštěvníci zoo dočkají přednáškového sálu a dětské zoo. Nové expozice budou o prázdninách hotovy pro šelmy a opice. Pavilon Indonéská džungle navštíví veřejnost poprvé v srpnu. Rekordní počet nově otevíraných prostor uzavře na podzim zprovoznění budovy občerstvení a toalet. I co se týká provozních nákladů, nemá si Fejk podle svých slov na co stěžovat. Zahrada je soběstačná z 52 procent.

V Brně chybí půl miliardy

Na modernizaci, zdvojnásobení návštěvnosti a větší finanční soběstačnost potřebuje brněnská zoo asi půlmiliardovou investici. Roční rozpočet zahrady se pohybuje okolo 50 milionů korun. Dvě třetiny financí dostává zařízení od města a zbytek získává na vstupném, od sponzorů a prodejem suvenýrů i občerstvení. \"Musíme přesvědčit město, že nejen stadiony a divadla si zaslouží velké finance. My sloužíme pro mnohem více lidí,\" řekl ředitel zoo Martin Hovorka. Zahrada by potřebovala v nadcházejících deseti letech ročně po 50 milionech korun na rozvoj. Pak by zařízení mělo podle ředitele šanci stát se třetí nejnavštěvovanější zahradou v ČR, a zařadit se tak za pražskou zoo a safari ve Dvoře Králové. Po modernizaci by si zahrada mohla vydělat až na 40 procent ročního rozpočtu. Letos dostala brněnská zoo na investice asi 2,5 milionu korun. Náměstek primátora Petr Zbytek před časem prohlásil, že zoo by měla být více soběstačná. Situaci lze podle něj zlepšit bez větších investic atraktivnějšími zábavními programy pro děti. Hovorka vidí problém jinde. Zahrada není podle něj schopna se o návštěvníka postarat. Malé je především její parkoviště. Vše by se ale mělo změnit. Město pro zahradu koupilo objekt sousedící se zoo. Podle plánů u něj jednou vznikne parkoviště pro 200 aut a v objektu informační středisko s úschovnou zavazadel.

Zvířatům v Plzni přibylo návštěvníků

Téměř 37 procent nákladů, o dvě procenta více než v roce 2002, si loni na svůj provoz vydělala plzeňská zoologická a botanická zahrada (ZOO). Vlastní příjmy přesáhly 22,3 milionu korun a ve srovnání s rokem 2002 byly o více než čtvrtinu vyšší. Zbylé peníze k zajištění provozu poskytlo město Plzeň a téměř 3,5 milionu korun ministerstvo životního prostředí k úhradě nákladů vybraných druhů zvířat. Zahrada, kterou loni navštívilo přes 300 000 lidí, o téměř 70 000 více než předloni, zaznamenala nejvyšší nárůst právě u tržeb ze vstupného. Ty byly o 4,8 milionu vyšší a přesáhly 14,2 milionu korun, uvedla ekonomka Zdeňka Harantová.

V Ostravě by měl být lístek třikrát dražší

Pokud by ostravská zoologická zahrada měla být zcela soběstačná, zaplatili by její návštěvníci za lístek zhruba 150 korun, tedy třikrát více než nyní. Provoz zahrady loni přišel asi na 44,6 milionu korun, platící návštěvníci ale do jejího rozpočtu přispěli přibližně čtvrtinou. Řekl to ekonomický náměstek Petr Králík. Zoo je příspěvkovou organizací města, a z největší části je tak její provoz dotován právě z městského rozpočtu. V roce 2003 dostala zahrada od svého zřizovatele 33 milionů korun. Podle Králíka příspěvek města plně postačuje na běžný chod zahrady, ale zoo by si přála více peněz hlavně na investice. Ve zcela nevyhovujícím stavu je například správní budova zahrady. \"Peníze na postavení nové správní budovy nejsou,\" podotkl Králík. V zoo se ale v současnosti dokončuje například nový sloní pavilon za zhruba 80 milionů korun. Náklady na jeho vybudování jsou hrazeny z městských financí.

Jihlavští se zvířaty neobchodují

Jihlavská zoologická zahrada patří mezi nejsoběstačnější v republice. Podíl mezi náklady na provoz a vlastními výnosy dosáhl v roce 2003 přes 57 procent. Lepší výsledek mají z 15 zoologických zahrad v ČR jen ve Dvoře Králové nad Labem a v Liberci, řekl ředitel jihlavské zoo Vladislav Jiroušek. Náklady na provoz dosáhly loni podobně jako v roce 2002 téměř 22 milionů korun. Zřizovatel, kterým je jihlavský magistrát, přispěl na pokrytí nákladů částkou 8,4 milionu korun, což je přibližně 38 procent. Ministerstvo životního prostředí poskytlo zoo dotaci více než dvou milionů korun na záchovné programy. Vlastní činností vydělala zoo loni téměř 12,5 milionu korun. Více než 8,5 milionu korun získala ze vstupného, další peníze přinesly výnosy z reklam, nájmů a pronájmů. Prodej zvířat loni zahradě vynesl jen 105 000 korun. \"Prodávat zvířata je nemravné,\" tvrdí Jiroušek, který byl v letech 1998 až 2003 prezidentem Unie českých a zoologických zahrad a dodnes je zastupuje v evropských a světových asociacích. Zoo, začleněná ve světových strukturách, nesmí podle etického kodexu obchodovat se zvířaty ze záchovných programů, jichž má jihlavská zoo většinu, uvedl Jiroušek. Zoo tak prodává pouze drobná zvířata.

Přežije liberecká zoo bez lachtanů?

Pouze vysoká návštěvnost a dobré příjmy ze vstupného pomáhají liberecké zoologické zahradě, aby se nedostala do problémů kvůli rostoucím cenám potravin, energií, léčiv a dalších nákladů. Loni návštěvníci zoo zaplatili za prohlídky 15,4 milionu korun. Zvířata vidělo bezmála 350 000 lidí, uvedl ekonom zahrady Jiří Halámek. Letos zoo musí vyjít s rozpočtem ve výši 43,8 milionu korun. Loni hospodařila s 43,5 milionu korun. Mezi výnosy zoo dělal prodej vstupenek více než 60 procent. \"Návštěvnost letos bohužel klesla o jednu třetinu. Na vině je hlavně chladné deštivé počasí v dubnu a v květnu,\" uvedla mluvčí zahrady Lada Sedláčková. Do 16. května do zoo přišlo necelých 53 000 lidí, loni jich ve stejném období bylo téměř 80 000. V zoo se navíc nyní koná velká rekonstrukce a kvůli ní musela zahrada přestěhovat do Prahy své velké lákadlo - lachtany. Podle ekonoma se do menší návštěvnosti promítla rovněž opatrnost obyvatel po daňových změnách souvisejících především se vstupem do Evropské unie.
Zdroj:Haló noviny
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů