Piliny patří do výrobků, ne do kotle, tvrdí firmy

Pálit piliny nebo štěpky, když je lze využít ve výrobcích? Podle českých firem to je ekologický i ekonomický nesmysl. Tak hodnotí podporu spalování dřeva, která je praktikována v zemích EU.
\"Je to tak jasné, že je skoro zbytečné se o tom bavit,\" říká Jiří Majer, předseda Dřevozpracujícího družstva Lukavec, jednoho z největších domácích výrobců dřevo-třískových desek. Podle něho je praxe v zemích EU trochu nešťastná, protože spalováním se vytváří skleníkový plyn.
\"Zdánlivě to vypadá ekologicky perfektně, ale je to uzavřený cyklus,\" upozorňuje Majer.
Celulózka Biocel Paskov má po ruce i čísla - zatímco se dá v dřevozpracujícím průmyslu tuna suchého dřeva zhodnotit až za 1670 eur za více než dvě stě pracovních hodin, běžným spálením se za dvě pracovní hodiny získá finanční ekvivalent pouhých 118 eur. \"Státní podpora spalování biomasy využitelné k dalšímu přepracování není nejvhodnějším řešením,\" říká proto šéf celulózky Ivo Klimša.
Podniky shodně uvádějí, že i obnovitelné zdroje by se měly využívat hospodárně.
Cihlářským firmám proto třeba vadí, že piliny se nyní hojně využívají k výrobě elektrické a tepelné energie, místo aby se používaly při výrobě cihel. Zdánlivá drobnost má pro ně ale obrovský význam - použití pilin v cihlářské výrobě výrazně snižuje dobu sušení, šetří energetické náklady a zvyšuje kvalitu samotných výrobků.
Přitom o piliny je nyní nouze. Ve velkém je nakupují některé teplárny a elektrárny, podílející se na plnění vládního závazku, že stát bude do roku 2010 vyrábět osm procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů.
\"Nyní jsme v zemi zhruba na třech procentech. Dostat se k osmi nebude snadné,\" připouští Ladislav Kříž, mluvčí elektrárenské společnosti ČEZ. Stát, aby se vyhnul případným sankcím EU, proto motivuje výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů vyšší cenou. Za kilowatthodinu vyrobenou jen z biomasy platí distribuční firmy výrobcům 2,50 koruny, za stejné množství ze spalování biomasy a uhlí pak dvě koruny. Je to podstatně víc než 80 až 90 haléřů, za něž obvykle kilowatthodinu své \"klasické\" elektřiny prodává ČEZ.
Tím se ale cihlářské firmy cítí poškozovány. Jim za využití pilin nikdo neplatí. \"Nejsou to rovné podmínky,\" říká Jiří Matějka, předseda představenstva Cihlářského svazu Čech a Moravy. Podle něho je mnohem efektivnější využívat piliny při výrobě pálených cihel, než aby končily v kotelnách. Stejně silné zdivo z cihel vyrobených bez pilin má totiž šestkrát nižší tepelný odpor.
Nyní se ale zdá, že cihláři o dnes vzácné piliny nepřijdou.
Ministerstva životního prostředí a průmyslu předkládají poslancům návrh zákona o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie. Ten už piliny nezařazuje do biomasy. Za ní se mají uznávat jen vypěstované plodiny.

Důvod úspor vyčíslení úspor

Náhrada cihlářské hlíny pilinami 300 tisíc m3 cihlářské hlíny
Získání energie při spalování pilin 38 miliónů m3 zemního plynu
Úspory vzniklé nevypálením nadbytečného
množství cihlářské hlíny nevyčísleno
Úspory při dopravě a manipulaci 168 tisíc tun motorové nafty
Úspory vzniklé lepšími tepelnými izolacemi domů 669 500 GJ tepla
* příklad předpokládá použití 300 tisíc m3 pilin za rok